Logo Ústeckého krajeÚstecký kraj (odkaz na titulní stránku) 

Ústecký kraj - Oficiální web


International

Vyhledávání

 


Cesta: Titulní stránka > Média

 
ODPOVĚĎ pro D. Studničková, Lounský Press, ze dne 26. srpna 2010
 

 
 

Dotaz:

Dobrý den, paní bakalářko, prosím o podrobnější informaci o lokalitě V šachtách v Březně. Vůbec o ní nevím, tak bych ji potřebovala víc poznat.

Děkuji

Dana Studničková, týdeník Lounský Press

 

 

Odpověď:

Březno, „Na Šachtách“, okr. Louny

 

Kulturní památka rovinné neopevněné sídliště Na Šachtách (archeologické stopy) patří mezi vůbec nejstarší kulturní památky v Ústeckém kraji, a to jak dobou prohlášení (nebo lépe řečeno zápisu - tehdy se památky zapisovaly do státního seznamu - počítáno mezi památky od r. 1958), tak i vlastním stářím památky - jedná se o archeologické stopy polykulturního pravěkého sídliště, starého několik tisíc let.

 

Nicméně ne každá kulturní památka je přístupná veřejnosti nebo vhodná pro navštívení - ať už
z důvodu bezpečnosti návštěvníků (např. nebezpečné hradní zříceniny) nebo ochrany samotné lokality (např. právě archeologických lokalit před zničením a vytěžením amatérskými archeology, hledači pokladů, drahých kovů, předmětů apod.).

 

U tohoto naleziště (kulturní památky) se jedná o prostor na břehu meandru řeky Ohře, na kterém běžný návštěvník nespatří vůbec nic zajímavého mimo řeky Ohře, železniční trati a plodin rostoucích na poli.

 

Mnohem atraktivnější je, myslím, pro návštěvníky právě zmiňovaný archeologický skanzen v Březně
u Loun, který se i od této památky nenalézá příliš daleko, ale dokáže návštěvníkům velmi názorně přiblížit život našich pravěkých předků.

 

O skanzenu jsou bližší informace na webových stránkách Oblastního muzea Louny www.muzeumlouny.cz.

 

Připravil:
Mgr. Radek Spála
vedoucí Oddělení památkové péče Ústeckého kraje

………………………………………………………………………………………………………………..

Lokalita je známá od r. 1976, díky povrchovým sběrům. Předpoklad, že se jedná o hradiště nebylo možné bez výzkumu jednoznačně potvrdit. V lednu a únoru 1986 byla část lokality zničena stavbou postoloprtského obchvatu. PhDr. B. Štauber prozkoumal několik objektů a konstatoval sídliště ze sklonku starší doby bronzové, spadající do období únětické kultury (17. stol. př. n. l. ) a následné osídlení z pozdní doby bronzové (štítarský stupeň knovízské kultury, 10. – 9. stol. př. n. l.). Vzhledem k velmi nízkému počtu opevněných osad ze starší doby bronzové je význam březenského sídliště nepochybný. Tato skutečnost vedla k rozhodnutí provést na lokalitě záchranný výzkum vedený PhDr. B. Štauberem a PhDr. J. Štauberovou, garantem byl PhDr. Zdeněk Smrž. Na výzkumu se významnou měrou podíleli expozitura ARÚ Most a ARÚ Praha.

Ostrožna sídliště o rozloze přibližně 4 ha se nachází v meandru řeky Ohře, proti ústí Chomutovky, mezi Březnem a Postoloprty. Ostrožna je orientována S-J, s převýšením na S, V, a Z straně o 15-20 m nad inundaci Ohře. U severního konce ostrožny je ve směru V-Z patrný terénní relikt, pravděpodobně zbytek valu, který vymezoval prostor sídliště o rozloze 1,5 ha.

Nejstarší zachycené doklady osídlení ostrožny lze datovat  do období eneolitu (kultura nálevkovitých pohárů a kultura kulovitých amfor). Sídliště v těchto obdobích pravděpodobně nebyla hrazena.  

Dále byla výzkumem doložena existence výšinného opevněného sídliště únětické kultury. Opevnění tvořil dřevohlinitý val, mohutný příkop a palisádové opevnění (které možná náleží až pozdní době halštatské). Obytné objekty byly nadzemní kůlové i částečně zahloubené konstrukce. V jihovýchodní části zkoumané plochy byly odkryty mladoúnětické hroby.

Méně intenzivní bylo osídlení lokality v období štítarského stupně  knovízské kultury. Sídliště pravděpodobně nebylo v tomto období opevněno. Nálezy lidských kostí a koster snad mohou dokládat pohřebiště z jiného období nebo antropofagii, která je pro zmiňovanou kulturu typická. Nálezové okolnosti, bohužel, nejsou známé, neboť k odkrývání kostí docházelo během těžby šterkopísku.

K opětovnému opevnění ostrožny dochází v průběhu pozdní doby halštatské (6. stol. př. n. l.). Pravděpodobně v této době došlo k zasypání příkopu a vybudování palisády. Únětický val byl rozšířen a doplněn čelní kamennou zdí.

Ojedinělé nálezy mohou vypovídat o nepříliš intenzivním osídlení lokality v době římské.

 

Prameny:

ŠTAUBER, B.  – ŠTAUBEROVÁ, J. – SMRŽ, Z. 1987: Březno „Na Šachtách“, okr. Louny. Závěrečná zpráva o výzkumu za rok 1987. Louny.

ŠTAUBER, B.  – ŠTAUBEROVÁ, J. – SMRŽ, Z. 1988: Březno „Na Šachtách“, okr. Louny. Závěrečná zpráva o výzkumu za rok 1988. Louny.

 

Vypracovala:

Bc. Lenka Plšková

oddělení archeologie

Oblastní muzeum Louny, příspěvková organizace Ústeckého kraje

tel.:415 652 456

 

Připravila: Bc. Alena Tichá,

odbor kanceláře hejtmana Ústeckého kraje

Velká Hradební 48, 400 02 Ústí nad Labem

tel. 475 657 741

ticha.a@kr-ustecky.cz

 

 
Zodpovídá: Bc. Iveta Pelikánová
Vytvořeno / změněno: 9.9.2010 / 9.9.2010 | Účinnost do: 10.10.2010

 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 

Tematická nabídka: Média

Přeskočit nabídku
 

Informace v patě

Garant sekce:Ing. Lucie Dosedělová

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

web & design , redakční systém