Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)  - Oficiální web

Tisková informace ze dne 30. září 2009

Téma chřipky, zejména její možné pandemické varianty, je v současnosti mediálně populární. Jaké jsou vlastně prognózy na nadcházející sezónu chřipky, nejedná se jako v případě staré známé ptačí chřipky o mediální bublinu nebo výhodnou reklamu pro farmaceutické firmy?

Chřipka je každoročně oblíbené téma podzimního a zimního období, letos má ale významné specifikum: objevil se nový kmen, který nese genetickou informaci ptačího, prasečího i lidského viru. Nejprve byl nazýván „mexická chřipka“, a to podle místa identifikace a prvního šíření viru v dubnu letošního roku. Bývá také označován jako „prasečí“ (swine flu) – právě pro podíl genetické informace prasečího kmene viru chřipky. Správné označení je „Nový typ chřipky typu H1N1“. Velmi snadno se šíří – během půl roku je jeho výskyt zaznamenán na všech kontinentech a k dnešnímu datu je podle Světové zdravotnické organizace (SZO) zaznamenáno více než 200 tisíc případů. Jeho nevyzpytatelnost spočívá ve velké nejistotě, jak se změní jeho vlastnosti především v zimní sezóně (myšleno pro severní polokouli). Ty varianty nelze teď odhadnout – může se např. i „ztratit“, může si ponechat stávající vlastnosti, přitom ale při současném onemocnění běžným sezónním chřipkovým kmenem může být průběh onemocnění těžký, doprovázený komplikacemi. V nejčernější variantě může získat vlastnosti agresivního pandemického kmene. Z toho vyplývá, že chřipka si mediální pozornost zaslouží a právem je středobodem v problémech, které řeší veřejné zdravotnictví a krizový systém v ČR.

Odborná veřejnost rozlišuje tzv. akutní respirační onemocnění a chřipku. Je to opravdu tak důležité? Proč je onemocnění právě chřipkovými viry tak závažné?

Chřipka totiž není obyčejné nachlazení, jako je rýma, zánět nosohltanu (tzv. akutní respirační onemocnění) a vše, co lze označit jako lokální zánět na sliznicích. Chřipka je onemocnění celého organismu, ale její patogeneze není ani odborníkům zcela jasná. Chřipka je virové onemocnění způsobené viry chřipky A, B a C. Ty napadají horní a dolní cesty dýchací. Velmi typické je, že onemocnění začíná náhle, je provázeno vysokou horečkou (často i nad 39°C), schváceností a k celkovým projevům patří bolesti svalů, kloubů a hlavy a suchý dráždivý kašel bez vykašlávání. Nekomplikovaná forma chřipky se vyléčí do 1-2 týdnů. K nejzávažnějším komplikacím patří zápal plic (vyvolaný chřipkovým virem nebo nasedající bakteriální infekcí) a postižení srdce. Komplikované onemocnění může mít i smrtelný průběh. Rýma nepatří ke klinickému obrazu chřipky, objevuje se spíše v závěru onemocnění.

Jak se chřipka šíří?

Chřipka se šíří především kapénkovou infekcí. Inkubační doba je několik hodin až 5 dní, nejčastěji však 1-2 dny. Nejrizikovější je úzký kontakt s kašlajícím nemocným. Důležité je, že virus přežívá v prostředí až 14 dní a je možné nakazit se i z kontaminovaných předmětů (podání ruky, madla v MHD, telefonní sluchátka, použité kapesníky apod.). Proto je v období zvýšeného výskytu respiračních onemocnění nutno dbát na osobní hygienu, tj mýt si často ruce mýdlem, vždy před jídlem, nemnout si oči, obličej. Nutná je i ohleduplnost nemocných - kašlat a kýchat do kapesníku, použité kapesníky hned likvidovat. Epidemie způsobuje významnou nemocnost celé populace a dochází i k úmrtím, především u osob s vysokým rizikem, tj. chronicky nemocných a starších osob. Tato statistika není vůbec bezvýznamná - vyspělé země vykazují hrozivá čísla v počtech úmrtí a zdravotních komplikací. A to platí i pro sezónní chřipku.

Co tedy mohu udělat pro individuální ochranu před chřipkou, když jak se zdá, bude letošní chřipková sezóna takto komplikovaná?

Ta odpověď není příliš složitá – velký význam má, aby se právě v nadcházející sezóně nechalo co nejvíce lidí očkovat proti běžné sezónní chřipce. Má to určitě význam jak individuální, tak ale i „kolektivní“. Při současné infekci oběma typy virů (H1N1 i běžného sezónního kmene) je velmi pravděpodobný těžký klinický průběh onemocnění a je nutné počítat s komplikacemi. Dá se také předpokládat, že v případě vysoké úrovně proočkování proti běžné chřipce v populaci nemusí sezónní chřipkové viry v běžné síle cirkulovat a riziko duální infekce může být nižší. Když se ptáte – co dělat? Tak určitě nepodceňovat riziko každoroční sezónní „epidemické“ chřipky a nechat se očkovat.

Ze všeho zatím vyplývá, že v letošní sezóně by i zaměstnavatelé měli pomýšlet na očkování svých zaměstnanců.

Zdravotní i ekonomické dopady jsou spojeny s vyšší hospitalizací a úmrtností, u zdravých osob potom právě s délkou pracovní neschopnosti. Ta je i u nekomplikované chřipky 1-2 týdny. V mnoha studiích byl prokázán jak zdravotní, tak i ekonomický benefit z nejúčinnější prevence chřipky, kterým očkování je. V ČR příkladně ve studii ve Škoda Auto a.s. bylo potvrzeno, že nemocnost na respirační infekce se u očkovaných zaměstnanců snížila 5-6x. Navíc toto očkování zlepšuje prognózu při možné duální infekci oběma typy chřipkových virů.

V našich zeměpisných šířkách chřipková epidemie většinou přichází na přelomu ledna a února, trvá 6 týdnů a v ČR průměrně onemocní 2-2,5 milionů osob. Složení očkovací látky  doporučuje již začátkem roku SZO a všichni výrobci chřipkových vakcín je respektují. Očkovací látky obsahují vždy tři kmeny, které jsou světovými chřipkovými laboratořemi určeny jako nejvíce cirkulující v populaci.  

Přesto, že mnoho studií, provedených renomovanými pracovišti prokázalo, že nejúčinnější a nejlevnější nástrojem obrany proti chřipce je vakcinace, je s podivem, že Česká republika, se stálými finančními problémy ve zdravotnictví, patří ve vyspělé Evropě mezi země s nejnižší proočkovaností proti chřipce. Ve světě je každý rok očkováno kolem 230 milionů lidí proti chřipce.  Např. Francie a Německo dosahují 33% proočkovanost, kdežto Česká republika pouze 7%. Současná medicína přitom nabízí kvalitní očkovací látky – bezpečné, s nízkou reaktivitou a vysokou účinností a v ČR v porovnání s vyspělým světem za neobvykle příznivou cenu.

Existují i nějaké podpůrné metody v prevenci chřipky?

             Moderním a odpovědným přístupem k prevenci chřipky, jak jsem již opakovaně zmínila, je očkování, a to i u zdravých zájemců. Kromě toho jsou důležité i nespecifické aktivity, zejména otužování, dostatek vitamínů – zejména vitamínu C a v průběhu epidemie potom dodržování hygienických návyků a opatření, která jsou v době epidemie doporučována, např. vyhnout se cestování MHD, nenavštěvovat např. kina a další akce, kde se shromáždí více lidí. Léčba chřipky nemusí být totiž vždy úspěšná. Antibiotika jsou proti virům neúčinná, ale přesto mohou pomoci v léčbě komplikací a sekundárních infekcí. Přitom očkování proti chřipce opakovaně ukázalo snížení výskytu chřipky nebo minimálně její lehčí průběh a ukázalo se jako nejvíce efektivní metodou kontroly chřipky. Ráda bych na závěr našeho rozhovoru uvedla slogan, který je užíván ve vyspělé Evropě: GET VACCINATED, don´t get flu, don´t spread flu. Tedy: Nech se očkovat, nedostaneš chřipku, nebudeš šířit chřipku.