Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)  - Oficiální web

Dotaz žadatele: (doslovný výňatek)

V časopise RESPEKT č. 41 z října 2013 vyšel článek „Životu nebezpečno“ o životním prostředí ve městě Kadaň.

Podle Zákona č. 106/1999 Sb. prosím o informaci / e-mail / do jaké míry se obsah článku shoduje s realitou.

Odpověď:

Nahlédnutím do databáze Českého statistického úřadu (např. Naděje dožití v okresech ČR v období 1981-1985 až 2006-2010) bylo zjištěno, že se okres Chomutov opravdu od osmdesátých let pohybuje v přehledech Naděje dožití na posledních příčkách. Společnost mu dělají většinou okresy Most, Teplice a Sokolov.

Naděje dožití (též střední délka života) je hypotetický údaj, který říká, kolika let by se člověk určitého věku dožil, pokud by úroveň a struktura úmrtnosti zůstala stejná jako v daném roce. Není to předpověď budoucnosti, ale ani popis přítomnosti, jak je v článku uváděno, protože struktura úmrtnosti vychází z historických dat, tj. z již prožitých životů, včetně případně již zaniklých faktorů, které na ně měly vliv. Ukazatel se nejčastěji používá ve formě „Naděje dožití při narození“, je ale konstruován i pro jiný věk (viz např. Naděje dožití ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v období 2008-2012). V obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Kadaň se podle tohoto přehledu právě narozený chlapec pravděpodobně dožije věku 70,9 let, muž ve věku 45 let by měl mít před sebou ještě 28,4 let (tedy se pravděpodobně dožije věku 73,4 let) a muž ve věku 65 let by měl mít před sebou ještě 13,2 let (tedy se pravděpodobně dožije věku 78,2 let) Ukazatel naděje dožití se totiž s rostoucím věkem mění, protože se s věkem mění rovněž struktura úmrtnosti, ze které se při konstrukci vychází. Určité věkové skupiny jsou charakteristické jinými riziky úmrtí. Příčiny úmrtí se různí jak z hlediska věkových kategorií, tak z hlediska pohlaví.

Uvedená vyšší naděje dožití u vyššího věku však nic nemění na tom, že je okres Chomutov ve srovnání s ostatními okresy ČR i v těchto věkových kategoriích na konci žebříčku. Příčiny, proč je tomu tak právě u tohoto okresu, však nejsou známé. Je nesporné, že zdravotní stav Krajský úřad Ústeckého kraje, Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem strana 2 /3 Tel.: +420 475 657 111, Fax: +420 475 200 245, Url: www.kr-ustecky.cz, E-mail: urad@kr-ustecky.cz IČ: 70892156, DIČ: CZ70892156, Bankovní spojení: Česká spořitelna, a.s., č. ú. 882733379/0800 populace vyjádřený v podobě struktury úmrtnosti podle jednotlivých příčin je určován biologickými faktory (např. výskytem infekčních organizmů, rezistencí hostitele), ale také socioekonomickými faktory např. životní úrovní, hygienickými a stravovacími návyky, úrovní poskytované zdravotní péče a jejím využíváním, životním stylem jedinců a přístupem ke svému zdraví obecně, úrovní rozvoje společnosti, životním prostředím apod.

Z životního prostředí má bezesporu velký vliv kvalita ovzduší. Je pravda, že jsou v ORP Kadaň umístěny jedny z největších zdrojů znečišťování ovzduší, kterými jsou elektrárny Prunéřov I, Prunéřov II a Tušimice, které emitují do ovzduší cca 30 % krajských emisí oxidů dusíku a síry a cca 15 % polétavého prachu, vyjádřeného jako PM10 (částice o velikosti do 10 mikrometrů). Tyto emise jsou však emitovány do vysokých výšek. V nízkých výškách jsou pak emitovány znečišťující látky z dalších významných zdrojů – z dopravy (jak výfukové plyny z procesu spalování paliva, tak prachové částice z otěru brzdového obložení, otěru povrchu komunikací, pneumatik a zimní údržby, a také zejména

zvířený prach z okolí komunikací) a z lokálních topenišť na tuhá paliva.

O kvalitě ovzduší však nevypovídají emise (tj. to, co opouští komín), ale imise (tj. to, co je v ovzduší přítomno, co dýcháme). Posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší, porovnání výsledné úrovně znečištění s imisními limity, měření znečištění ve státní síti imisního monitoringu a informování veřejnosti zajišťuje Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Všechny tyto informace jsou dostupné v databázi Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) na webových stránkách ČHMÚ (http://portal.chmi.cz v sekci ovzduší). Síť imisního monitoringu sleduje v ovzduší ty látky, které mají v zákoně č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší stanovené imisní limity (tj. stanovenou nejvýše přípustnou úroveň znečištění ovzduší) a přípustné četnosti jejich překročení. Těmito látkami jsou pro ochranu zdraví lidí oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxid

uhelnatý, benzen, suspendované částice PM10, suspendované částice PM2,5 (částice o velikosti do 2,5 mikrometrů), olovo a troposférický ozon, a dále celkový obsah arsenu, kadmia, niklu a benzo(a)pyrenu v částicích PM10. Nejproblematičtější znečišťující látkou z hlediska překračování imisních limitů jsou již řadu let suspendované částice frakce PM10. Nejexponovanějšími oblastmi jsou Moravskoslezský kraj a dále Ústecký, Středočeský a aglomerace Praha a Brno.

Znečištění částicemi PM10 závisí mnohem více na meteorologických podmínkách, a to především v chladné části roku. Koncentrace vyšší než imisní limit se vyskytují takřka výhradně v období říjen – březen. Podstatné jsou zejména dny s inverzním charakterem počasí, kdy pod hladinou teplotní inverze takřka nedochází k proudění (stabilní atmosféra) a nemůže tak docházet k rozptylu škodlivin – naopak dochází k jejich kumulaci. Při déletrvající epizodě s inverzním charakterem počasí dochází zpravidla k postupnému nárůstu koncentrací suspendovaných částic v ovzduší a k překračování imisních limitů i k překračování prahových hodnot pro vyhlášení smogové situace či regulace.

V okolí ORP Kadaň je rozmístěno sedm měřicích stanic kvality ovzduší: Tušimice, Chomutov, Měděnec, Horní Halže, Droužkovice, Nová Víska u Domašína a Výsluní. Na území ORP Kadaň nebyl v roce 2012 překročen imisní limit, resp. přípustná četnost jeho překročení, pro žádnou sledovanou látku.

V případě oxidu siřičitého se hodnoty naměřené na sedmi stanicích v okolí Kadaně pohybovaly v horní polovině žebříčku (tj. ve vyšších naměřených hodnotách) jak pro dobu průměrování 1 hodina, tak pro 24 hodin, ale i tak leží pod dolní mezí pro posuzování úrovně znečištění.

Krajský úřad Ústeckého kraje, Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem strana 3 /3 Tel.: +420 475 657 111, Fax: +420 475 200 245, Url: www.kr-ustecky.cz, E-mail: urad@kr-ustecky.cz IČ: 70892156, DIČ: CZ70892156, Bankovní spojení: Česká spořitelna, a.s., č. ú. 882733379/0800 V případě oxidu dusičitého se naměřené hodnoty pohybovaly v dolní polovině žebříčku (tj. v nižších naměřených hodnotách) jak pro dobu průměrování 1 hodina, tak pro kalendářní rok, a leží pod dolní mezí pro posuzování úrovně znečištění.

V případě oxidu uhelnatého v celé ČR maximální denní 8hodinové klouzavé průměry leží pod dolní mezí pro posuzování úrovně znečištění.

V případě benzenu celé území Ústeckého kraje dosahovalo nízkých koncentrací a leží pod dolní mezí pro posuzování úrovně znečištění.

V případě částic PM10 byly na části území Ústeckého kraje překročeny imisní limity pro 24hodinovou koncentraci PM10 včetně přípustné (35x) četnosti jejich překročení, to ale nebylo na území ORP Kadaň. Na území ORP Kadaň se naměřené hodnoty pohybovaly v dolní polovině žebříčku, ale i tak byly 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace PM10 těsně pod imisním limitem. Ani na jedné lokalitě Ústeckého kraje nedošlo k překročení imisního limitu pro roční průměrnou koncentraci PM10.

V případě částic PM2,5 (v oblasti Kadaně měřeno jen na stanicích Tušimice a Výsluní) se naměřené hodnoty pohybovaly v dolní části žebříčku a nedosahovaly ani horní meze pro posuzování úrovně znečištění.

V případě olova leží naměřené hodnoty dlouhodobě na všech lokalitách ČR hluboko pod imisním limitem a leží pod dolní mezí pro posuzování úrovně znečištění.

V případě troposférického ozonu vyšší koncentrace vedly k vyhlášení tří smogových situací na území Ústeckého kraje, což je nejvíce ze všech území ČR. Nejvíce smogových situací bývá, v souladu s chodem koncentrací troposférického ozonu, v letních měsících v červenci a srpnu. Na stanici Tušimice nebyla překročena povolená četnost (25x za 3 roky).

V případě arsenu, kadmia a niklu leží naměřené hodnoty pod dolní mezí pro posuzování úrovně znečištění.

V případě benzo(a)pyrenu není v oblasti Kadaně prováděno měření, imisní limit je ale překračován na cca 10 % území Ústeckého kraje.

Situace v kvalitě ovzduší na území ORP Kadaň ve srovnání s územím ČR tedy nekoresponduje se srovnáním území ORP Kadaň s územím ČR v oblasti naděje dožití. Na nejnižších příčkách žebříčku naděje dožití v celé ČR se tak větší měrou zřejmě podílí ostatní faktory, jak to popisuje i předmětný článek „Životu nebezpečno“. Výsledky z měření naopak korespondují s údaji v článku uváděnými občany Kadaně, že se životní prostředí v Kadani značně zlepšilo.