Příkladem jsou stavební práce na Lovosicku, v Terezíně či Bohušovicích nad Ohří. Dále se protipovodňové ochrany dočkají Děčín a na levém břehu Ústí nad Labem.
Katastrofální povodeň vyvolaly mimořádně vydatné srážky zejména v jižních Čechách, kde například v Novohradských horách desetidenní úhrny srážek přesáhly 400 mm, na Šumavě 300 mm. Velké množství srážek rovněž spadlo i na území Krkonoš, Jizerských hor a v oblasti Krušných hor. Veškerá tato voda následně protekla Ústeckým krajem, kde způsobila rozsáhlé záplavy. Škody se vyšplhaly přes 11 mld. korun. Celkem bylo postiženo 79 obcí, z toho nejvíce na Litoměřicku, Ústecku a Děčínsku.
Ústí nad Labem
V Ústeckém kraji byly v jednotlivých okresech vyhlášeny druhé a třetí stupně povodňové aktivity, 13. 8. 2002 pak stav nouze. Všechny povodňové orgány byly v neustáleném spojení a koordinovaly pomoc na potřebných místech.
Kraj byl rozdělen obrovským jezerem. Jedinou spojnicí mezi levým a pravým břehem řeky Labe byl most v Roudnici nad Labem a železniční most v Ústí nad Labem. Ke kulminaci Labe došlo 16. 8. 2002 v Ústí nad Labem ve 12,30 hodin. Výše vodní hladiny dosáhla 11,96 metrů při průtoku 5070 m3/s.
Rozliv u Mlékojed
Na nejvíce postiženém Litoměřicku bylo zaplaveno rozsáhlé území. Pod vodou se ocitlo celé město Terezín, všichni obyvatelé museli být evakuováni, nejvíce byly postiženy obce České Kopisty, Nové Kopisty, Počáply, Mlékojedy, Křešice, Černěves a další. Rozsáhlé škody hlásili zemědělci i pracovníci památníku Malá pevnost.
Křešice
Další výrazně postiženou oblastí bylo Děčínsko, kde záplavy zasáhly třetinu měst a obcí, nejvíce Hřensko. Nejen tady musely být evakuovány tisíce lidí. Některé obce byly odříznuty od okolního světa, byla zásadně omezena dopravní obslužnost, narušeny veřejné telekomunikační, poštovní, zdravotnické, sociální a školské služby, bydlení, zásobování vodou, elektrickou energií, plynem, energetickými surovinami, potravinami, léky a krmivy pro živočišnou výrobu, odvádění odpadních vod, likvidace komunálního odpadu.
Povodně, které vznikly v důsledku vydatných dešťů v Krušných horách, rovněž způsobily rozsáhlé škody například v Dubí, kde místní tok Bystřice způsobil značné škody na komunikacích a okolních domech, které musely být následně zbourány.
Zničená komunikace v Dubí podél Bystřice
Stavba mobilního hrazení na ústeckém Střekově
Protipovodňové opatření v Křešicích