„Současná energetická
situace dopadá tíživě na všechny obyvatele České republiky. Uhelné kraje, mezi
něž patří i Ústecký kraj, postihne o to palčivěji, že se zde nachází
energeticky náročné provozy, které se zde historicky rozvinuly ve vazbě na
uhelné zdroje energie, a jejich konkurenceschopnost je nyní významně ohrožena.
Ale také proto, že jsme regionem s mnoha ekonomickými a sociálními
problémy, které se vlivem energetické krize mohou prohloubit. Je pro mě
nepochopitelné, že i v této situaci vláda ČR stále trvá na odchodu od uhlí
již v roce 2033, a přitom nenabízí dostatečnou alternativu. Z těchto
důvodu jsme společně s dalšími hejtmany uhelných krajů opakovaně apelovali
na předsedu vlády a příslušné rezorty a žádali okamžitá řešení a naše zapojení
do jednání o jejich realizaci. Jsme přesvědčeni, že reakce České republiky na
tento problém není odpovídající, a obáváme se zásadních negativních dopadů na
energetickou bezpečnost, soběstačnost a pokrytí potřeb obyvatel země za
ekonomicky a sociálně únosných podmínek. Dopady energetické krize mohou být
velmi razantní a nevratné, a to jak pro obyvatele, tak pro podniky a tedy i pro
ekonomiku našich regionů a celé země,“ sdělil hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller na jednání se zástupci velkých
energetických firem o energetické situaci a podmínkách pro zachování investic a zaměstnanosti v regionu.
„Nezpochybňuji závazky
České republiky naplňovat Zelenou dohodu pro Evropu, ale naše země nemusí být, jak
se říká, papežštější než papež. Můžeme přechod od uhlí na alternativní zdroje
energie připravit tak, aby v současné nestabilitě umocněné nedostatkem plynu
neznamenal likvidaci regionální ekonomiky a nedošlo ke zhoršení životní úrovně
obyvatel. V podmínkách, k nimž jsme se v rámci EU zavázali, je dosažení
uhlíkové neutrality v roce 2050, tak proč spěcháme s odchodem od uhlí již v
roce 2033? Nemáme plyn, nebude uhlí, dostavba jaderných bloků je v nedohlednu,
jaké řešení tedy vláda nabízí? Je nezbytné, aby vláda přehodnotila své
stanovisko,“ vysvětluje dále svůj
postoj k současné situaci hejtman
Schiller.
Ústecký kraj se nachází na prahu nezbytné a velmi náročné
transformace nejen sektoru energetiky, ale návazně celého hospodářství, a to se
dle vyjádření hejtmana neobejde bez přímého zapojení velkých podniků, které
v kraji zaměstnávají desítky tisíc lidí. Tyto skutečnosti potvrzuje i studie
MMR, která byla zpracována v letošním roce k identifikaci dopadů energetické
tranzice. Z ní vyplývá, že útlum aktivit spojených s těžbou a využitím
uhlí bude mezi lety 2025 – 2033 znamenat pokles HDP Ústeckého kraje o přibližně
130 mld. Kč. „Je tedy zjevné, že pokud
chceme tento rozdíl nejen vyrovnat, ale ideálně otočit v růst ekonomiky,
neobejdeme se bez značných investic velkých podniků do nových technologií,
oborů a zdrojů energie. Čísla mluví jasně a nelze je ignorovat,“ zdůrazňuje
Jan Schiller. Za odvětví s velkým
rozvojovým potenciálem, v němž by měly být podpořeny investice právě velkých
podniků, označuje vodíkové hospodářství, chytré využívání odpadů, rozvoj
bateriového řetězce navázaného na těžbu lithia i revitalizaci a smysluplné
využití post-těžebních lokalit například pro rozvoj obnovitelných zdrojů
energie. To jsou dle hejtmana Schillera domény, v nichž mohou naše regionální
firmy excelovat a být leadery v celostátním i evropském meřítku. „Naopak oslabení konkurenceschopnosti a
omezení činnosti velkých podniků by vyvolalo dominový efekt, který by způsobil značné
ztráty pracovních míst i zničení významných dodavatelsko-odběratelských řetězců
a celého regionálního průmyslu včetně malých a středních podniků s nedozírnými
sociálně-ekonomickými důsledky,“ vysvětluje hejtman Ústeckého kraje.
Obavy o konkurenceschopnost regionální ekonomiky vyjádřili i
představitelé Platformy průmyslníků, s nimiž se hejtman k těmto
otázkám sešel. Podniky jsou připraveny podílet se na transformačním procesu
prostřednictvím svých investic do nových odvětví a technologií. Průmyslníci
však upozornili na řadu bariér, se kterými se potýkají při přípravě a
realizaci svých klíčových projektů. Zdůraznili, že většina podpůrných nástrojů
je orientována výlučně na malé a střední firmy a z některých forem národní
i evropské podpory jsou zcela vyloučeny energeticky náročné provozy, které jsou
logicky usídleny právě v uhelných regionech. Přitom tyto podniky platí
enormně vysoké ceny za emisní povolenky, z nichž se pak některé dotační
programy financují. Příkladem je evropský Inovační fond, v němž kvůli nastavení
pravidel zatím neuspěla ani jedna firma z ČR. Na neochotu Evropské komise
podpořit velké podniky naráží i Fond spravedlivé transformace, který je přímo
určen právě uhelným krajům s vysokou koncentrací průmyslu. To je dle hejtmana
Schillera nepřijatelné.
„Velmi si vážím
součinnosti úředníků z Ministerstva životního prostředí i dalších rezortů,
kteří s krajským úřadem tyto problémy pravidelně komunikují, pokud ale nedojde
k zásadním rozhodnutím na úrovni vlády a evropských institucí, nic se nezmění. Propásli
jsme možnosti českého předsednictví v Radě EU a nevyjednali si potřebné
podmínky umožňující efektivnější čerpání z fondů EU pro velké průmyslové
podniky a přitom jsme tradiční průmyslovou zemí. Nyní riskujeme, že řada firem
přesměruje své investice mimo ČR, nebo dokonce EU, kde získá investiční pobídky
a levnější energie a tím klesnou investice i pracovní místa v našich
regionech. Žádám proto vládu, aby vyjednala odpovídající podporu pro český
průmysl, a pokud si nezbytné změny neprosadí v rámci Unie, musí na záchranu
ekonomiky vyčlenit vlastní zdroje, jako to udělalo Německo a další státy,“ zdůrazňuje hejtman Schiller.
Se zástupci průmyslu jednal hejtman také o možném zastropování cen energií, které se zatím na velké podniky nevztahuje. Nyní mohou žádat jen o kompenzaci zvýšených nákladů na zemní plyn a elektřinu, ty ale pokryjí rozdíl v platbách jen krátkodobě. Úpravou se má zabývat vláda ještě do konce roku. „Jednoznačně podporuji, aby zastropování cen energií platilo i pro velké firmy. Pokud vláda úpravu nepřijme, nekontrolovatelný růst nákladů na energie se logicky negativně promítnou do ekonomické situace firem a tedy celého regionu i republiky,“ apeluje dále na vládu Jan Schiller.