TISKOVÁ ZPRÁVA ze dne 26.11.2008
„Vládu jsme hned v počátku fungování krajů v roce 2002 přesvědčili, aby do severočeské hnědouhelné pánve uvolnila na likvidace starých důlních škod 15 miliard korun. Letos našemu regionu kabinet ještě přislíbil doplnit ušlou daň z přidané hodnoty z původních 15 miliard – a to představuje dalších 4,5 miliardy korun pro náš a Karlovarský kraj. Jsou určeny nejen na rekultivace, ale hlavně na resocializace a revitalizace těžbou zasažených území. Nyní startuje jeden z nejvýznamnějších projektů hrazených z těchto peněz. Místo těžební jámy tu za několik let bude obytná zóna s jezerem a dokola kypícím životem,“ konstatoval v minulých dnech Jiří Šulc, dosluhující hejtman při příležitosti napuštění jezera Most. Rekultivace a především revitalizace a resocializace bývalého lomu bude podle něho dokončena až v letech 2018/2020. Z vládní pomoci, přislíbené Severozápadním Čechám má být na tento projekt hrazeno 90% konečných nákladů.
V Ústeckém kraji finišuje rozdělování tzv. 15 ekomiliard. Peněz, která vláda v uvedeném roce uvolnila na sanaci krajiny poničené těžbou hnědého uhlí. Deset a půl miliardy této částky se už vyčerpalo nebo je rozděleno mezi projekty. A právě ty se staly tématem setkání starostů obcí, kteří se sešli na Krajském úřadu Ústeckého kraje s pracovníky odboru kanceláře hejtmana, Jaroslavou Kusznirukovou pověřencem kraje a Ivou Šaškovou, které tuto agendu mají na starosti. Přizván byl i Martin Kabrna z Výzkumného ústavu hnědého uhlí a externí poradce na danou problematiku
Ústecký kraj měl dlouho pověst špinavého, zanedbaného a nezdravého místa pro život. Severozápadní Čechy se během osmdesátých let staly synonymem pro smog, kyselé deště a kilometry pustiny. V devadesátých letech se mnohé změnilo. Především došlo k útlumu dolů a ekologicky nejškodlivějších provozů těžkého průmyslu. Lidé se dočkali odsíření uhelných
elektráren a začali opět dýchat o něco volněji. Přes nepochybné změny k lepšímu se kraji stále
nepodařilo uniknout minulosti. Musí se vyrovnávat s důsledky toho, že se z něj stala zásobárna surovin a levné energie a že mu byla vnucena orientace na těžký chemický průmysl. Obojí ovlivňuje jeho krajinný ráz, sociální a ekonomickou strukturu i zdravotní stav obyvatel. Ekomiliardy jsou jedním z kroků, které na cestě k obnově krajiny můžeme v obcích a městech udělat.
Zcela zásadním úspěchem bylo pro náš kraj usnesení vlády o pravidelném příspěvku z dividendy ČEZu oblastem postiženým těžbou hnědého uhlí. Pro náš region by to mělo znamenat půl miliardy korun ročně právě na zacelení jizev na krajině zasažené těžbou. Jak bylo pracovnicí odboru kancelář hejtmana na setkání starostů zdůrazněno - tím ale výčet prostředků, které lze použít na revitalizaci krajiny, nekončí. Další možností jsou finance z operačních programů z evropských fondů. Pro projekty, který mají za cíl zkvalitnit oblasti zasažené těžbou, je tu například Operační program životní prostředí. hnědého uhlí.
připravila: Naďa Kocábková, kancelář hejtmana Ústeckého kraje
oddělení tiskových informací
Velká Hradební 48, 400 02 Ústí nad Labem
tel. 475 657 741, 737415959