Ústecký kraj      

Dobrý den milé čtenářky, milí čtenáři,

ačkoli přesně nevím, jak vzniklo slovo „BLOG“, je realitou dnešních dní, že kdo nebloguje, jako by v elektronickém světě neexistoval. Mám však trochu obavy, že se postupně ztenčuje hranice mezi tímto světem a skutečným, fyzickým světem. A možná přijde doba, kdy se nehmotné stane zcela zásadním. Dnes však chci psát o něčem jiném.

Touto stránkou pronikám do pro mě trochu tajemného světa blogování. Chci se s vámi přímou cestou podělit o svůj pohled na zásadní události a zprávy, které ovlivňují nebo ovlivní život v Ústeckém kraji a o kterých byste podle mého názoru měli vědět. Chci psát o věcech, které mě tíží nebo naopak, které mě potěšily či jen tak zaujaly.

Budu ráda, když se na mé stránky budete vracet. Každý váš komentář, názor, či podnět pro mě bude důležitý. Na jednom setkání se starosty obcí na Chomutovsku mě jeden z přítomných požádal, abych byla hejtmankou pro všechny. Jeho slova mne tehdy přivedla k zamyšlení: Pro koho jiného bych měla být hejtmankou než pro všechny, pro všechny obyvatele Ústeckého kraje? Možná i to je důvod proč se chci dělit o své myšlenky a nechci být hejtmankou sama pro sebe nebo své blízké okolí. Jsem přesvědčena, že vzájemná komunikace může být prospěšná a uvítám vaše reakce.

Chci se však ještě na skok vrátit ke slovu blog. V posledních letech jsme se naučili používat řadu cizích slov a přijali je za své. Uvědomuji si, jak se svět od mého dětství neuvěřitelně změnil. Vzpomínám si, že někdy v šesté třídě jsme dostali za domácí úkol napsat úvahu o tom, jak bude vypadat Česká republika, omlouvám se, samozřejmě Československá socialistická republika, po roce 2000. Přiznám se, že se v mých fantaziích ani jednou neobjevila zmínka o internetu, nikdo nenakupoval kreditní kartou, masové užívání mobilních telefonů mě nenapadlo.

V mém fantastickém světě všichni lidé pracovali pouze dva dny v týdnu, běžné jídlo nahradily různobarevné prášky a létající automobily se staly běžným dopravním prostředkem (i když podle zpráv z Holandska už létající automobil bude za několik let realitou).

Nyní jako hejtmanka Ústeckého kraje mám možnost jednu ze svých dětských fantazií uskutečnit. Jako školačka jsem si vysnila, že by bylo dobré, kdyby děti za to, že chodí do školy, dostávaly peníze – jakousi žákovskou výplatu. Žáci středních škol v Ústeckém kraji studující vybrané obory mohou nyní za tři roky školní docházky dostat od kraje až 21 tisíc Kč. Stačí mít dobrý prospěch a žádnou neomluvenou hodinu.

Pravda, školní výplata dnes neplatí pro všechny typy škol a všechny žáky. Ale kdo ví. Mám před sebou ještě tři a půl roku.

Vaše hejtmanka

Jana Vaňhová