Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)  - Oficiální web

Tisková zpráva ze dne 12. března 2007

Jiří Šulc: Obce se musí o své peníze na revitalizační projekty přihlásit hlasitě

Hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc vyzývá obce ležící v blízkosti hnědouhelných dolů, aby nepromeškaly příležitost k jednání o změně v rozdělování finančních prostředků v projektech, jenž by měly být financovány z vládou přislíbených 15 miliard korun na zahlazení škod po důlní činnosti v Severozápadních Čechách. Vláda premiéra Miloše Zemana po dohodě s kraji tento příslib formulovala ve vládním usnesení, v němž na zahlazení následků škod vzniklých hnědouhelnou těžbou do roku 1991 vyčlenila 15 miliard korun. Podle hejtmana však v současnosti chybí na realizaci projektů podaných obcemi, bez nových, které přibyly po loňské aktualizaci, 315 milionů korun. Se započtením nejen schválených projektových záměrů, ale také projednaných, vrácených k přepracování a projektů podaných po výzvě k jejich aktualizaci, se pro obce z přislíbené vládní pomoci nedostává přes 1,18 miliardy korun.

            „Tato skutečnost mě nenechala chladným. Oslovil jsem ministra průmyslu a obchodu Martina Římana a v této velmi složité záležitosti jsme společně byli schopni dojít k řešení. Získal jsem jeho příslib, že meziresortní komise by mohla jednat o snížení stávajícího poměru rozdělování dotací z nynějších 80% ve prospěch těžařských firem na 70%. Obce se však musí začít chovat aktivně, jinak se těžební společnosti peněz, které mohou získat, nevzdají. Přitom, kdyby se podařilo prohlasovat nový poměr 70 : 30, mohly by být realizovány téměř všechny projekty v hodnotě 3,5 miliardy korun, které obce podaly a byly projednávány do konce loňského roku,“ konstatoval hejtman. U ještě neprojednaných projektů jak těžebních organizací, tak obcí, je Jiří Šulc připraven, jako člen meziresortní komise, navrhnout další poměr k dělení vládní pomoci, v poměru 50 : 50. „Má jednání s ministrem Římanem pokračují, minulý pátek jsme dohodli, že by část z takto získané částky pro obce, představovalo by to přibližně 500 milionů korun, byla určena na kofinancování projektů obcí v těžbou zasažených oblastech z evropských zdrojů. Pokud se tedy podaří na meziresortní komisi prosadit nová rozdělení vládní pomoci, bude potřeba z nich vybrat především ty, které řeší vodohospodářské poměry a projekty technické infrastruktury v oblastech, kde se již neteží, komunikace, přívody elektrické energie, plynu a vody.“

            Hejtman doplnil, že obcím nyní nahrává nejen ochota současné vlády jednat o výhodnějším poměru rozdělování dotací, ale také veřejná diskuse o další existenci hnědouhelné těžby v Severozápadních Čechách. „Severočeské doly uvažují o postupu těžby na lomu Bílina za hranici vládou vyhlášených limitů z roku 1991 a obdobný problém řeší i Mostecká uhelná. Jsme ale opět svědky toho, že DOLY řeší ve svých záměrech pouze rekultivaci svých výsypek, nikoli zahlazení následků vlastní těžby, tedy faktickou revitalizaci a resocializaci těžních jam a jejich okolí. Těžko však mohou těžařské společnosti po obcích žádat odsouhlasení jakékoliv další těžby a současně trvat na pro obce nevýhodném poměru 80 : 20 rozdělení přislíbené vládní pomoci. Těžební společnosti, které po občanech a obcích chtějí ústupky, se přece nemohou domnívat, že samosprávy budou diskutovat o další těžbě, pokud tyto firmy samy nenabídnou varianty k jednání.“

Hejtman proto veřejně vyzval ministra průmyslu a obchodu Martina Římana k pokračování a prohloubení probíhající diskuse o budoucnosti těžebního a energetického průmyslu v Severozápadních Čechách. Podle něj je nutné řešit komplex problémů, představující řešení revitalizací těžbou dotčených území i bez prolomení ekologických limitů v zákonem povolených dobývacích prostorech, obnovu hnědouhelných elektráren a jejich dopad na životní prostředí a související, tolik potřebnou výsadbu lesních porostů v Krušných horách, na jejichž obnovu je podle odhadů lesních organizací zapotřebí nejméně 3,5 miliardy korun. Další související problematikou je řešení stále vysoké nezaměstnanosti, nízké vzdělanosti a špatného zdravotního stavu. V kraji je diagnostikováno nejvíce novotvarů, nejvyšší kojenecká úmrtnost a nejnižší průměrný věk dožití. „Přes padesát let se bezohledně drancovala krajina pod Krušnými horami. Po roce 1989 jsme vládu ČR přinutili začít pracovat na zhojení největších ran na životním prostředí. Tyto práce nejsou ani v polovině a už víme, že k vrácení života do opouštěných uhelných velkolomů nebude stačit ani oněch 15 slíbených miliard. Jsou nám ale předkládány plány další těžby a my chceme, aby za horníky zůstávala krajina vhodná pro život alespoň našich potomků, když už ne pro nás. To bude stát další miliardy, těžební společnosti i stát stále získávají milardové zisky, kdežto obce dostávají drobky po bohaté hostině. Bez odpovědí na tyto otázky a bez jasných garancí státu, jak bude občanům kraje kompenzováno zhoršené životní prostředí, zdraví a život vůbec se o limitech bavit nehodlám,“ uzavřel Jiří Šulc.

Připravil: František Janačík, kancelář hejtmana Ústeckého kraje

oddělení tiskových informací

Velká Hradební 48, 400 02 Ústí nad Labem

tel. 475 657 788

janacik.f@kr-ustecky.cz