Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)  - Oficiální web

Mšice smrková způsobuje nejprve žloutnutí a hnědnutí starých jehlic, které následně opadávají. Na jehličí je vidět přítomná medovice (lesklý povlak). Napadení mšicí smrkovou se projevuje nejprve na nejstarších ročnících jehlic, nacházejících se uvnitř koruny a následně pokračuje k mladším jehlicím, které jsou na konci větví. Není však vyloučeno, že napadené stromy budou i nadále životaschopné. Napadení smrku pichlavého mšicí smrkovou nelze zaměňovat s napadením smrku pichlavého kloubnatkou smrkovou (Gemmamyces picea). Mšice smrková napadá primárně staré jehlice smrku pichlavého a způsobuje jejich opad (současný výskyt v intravilánech obcí), kdežto kloubnatka smrková napadá pupeny smrku pichlavého, které se následně deformují a nedochází tak k rašení a tvorbě nových jehlic (současný výskyt v porostech náhradních dřevin na Krušných horách).

K eliminaci výskytu mšice smrkové lze použít mechanické prostředky (smytí proudem vody) nebo insekticidní prostředky (např. PIRIMOR 50wg, MOSPILAN 20 SP, FATS K apod.).  K zlepšení vitality ohrožených či napadených jedinců lze používat pravidelnou závlahu stromů, k podpoře růstu letorostů biologický preparát Bioalgeen S90 a k podpoře vyzrání letorostů a zvýšení odolnosti v zimním období zálivku nebo postřik kombinovaným hnojivem obsahující prvky P a K. K podpoře kořenové soustavy a zvýšení sorpční schopnosti kořenů lze použít přípravek ECTOVIT. Jednotlivá opatření je vhodné konzultovat s příslušnými orgány životního prostředí či Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.

S ohledem na současný stav porostů smrku pichlavého v městských zástavbách vydal Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. (VÚKOZ, v.v.i), tiskovou zprávu zveřejněnou  na http://www.vukoz.cz/index.php/smrk-stribrny, kde jsou uvedeny relevantní informace k příčinám poškození a k podpůrným opatřením.

Ing. Jakub Skoupý, Odbor životního prostředí a zemědělství