Logo Ústeckého krajeÚstecký kraj (odkaz na titulní stránku) 

Ústecký kraj - Oficiální web


International

Vyhledávání

 


Cesta: Titulní stránka > Média > Odpovědi médiím

 
ODPOVĚĎ pro Radku Fialovou, ČTK, 1.8.2017
 

 
 

Dotaz (v původním znění):

Hezký den,

posílám tedy několik dotazů k povodním.

1. V Ústeckém kraji bylo od roku 2002 několik povodní. Nejničivější byly právě ty první, další byly v roce 2006 a 2013 a menší i v jiných letech.

Změnilo se od té doby něco na bezpečnostním systému - režimu hlášení rizik, svolávání krizových šťábů, informování občanů, organizace pomoci ?

Najdou obyvatelé kraje někde přehled toho, jak se mají chovat v případě podobných nebezpečí ?

2. Povodí Ohře i Labe vybudovaly systémy protipovodňových opatření. Je z pohledu kraje ochrana před povodní někde ještě stále nedostatečná ?

3. Máte přehled o končeném účtu škod po povodních - hlavně 2002 a 2013 ?

4. Je informovace o tom, které obce jsou povodněmi ohroženy vůbec nejvíce ? - třeba Hřensko se potýkalo s povoněmi i jindy, ale leckdy jsou na vině jen přívalové deště….

5. Kolik kraj uvolnil po posledních povodních ze své rezervy na likvidaci škod ? A kolik má v rezervě na podobné události kraj nyní ?

6. Kdo tedy nyní spravuje hlásiče (jak jsme o tom mluvily) je evidence, kolik jich je, a jak to bude do budoucna ?



Odpověď:

 

1. V Ústeckém kraji bylo od roku 2002 několik povodní. Nejničivější byly právě ty první, další byly v roce 2006 a 2013 a menší i v jiných letech.

Změnilo se od té doby něco na bezpečnostním systému - režimu hlášení rizik, svolávání krizových šťábů, informování občanů, organizace pomoci ?

Najdou obyvatelé kraje někde přehled toho, jak se mají chovat v případě podobných nebezpečí ?

 

Informace pro občany a obce  jsou na Portálu krizového řízení Ústeckého kraje - http://pkr.kr-ustecky.cz/pkr/  - pro obce jsou uvedeny neveřejné krizové kontakty, elektronické zpracování žádosti postižené obce na prvotní náklady vzniklé v důsledku mimořádné událostí (např. povodně), elektronické zpracování podkladu podle zákona č. 12/2000Sb. o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou, možnost svolávání krizových štábů – obcí s rozšířenou působností, informace v rámci plánů krizové připraveností  školských , zdravotnických a kulturních zařízení SYPOS, přeshraniční spolupráce v rámci projektu COSMOD – předávání informací o mimořádné události v německém jazyce

nebo na stránkách Ústeckého kraje  http://www.kr-ustecky.cz/krizove-situace.asp?p1=204715 .

Ústecký kraj na pomoc obcím a občanům Ústeckého kraje zřídil ve spolupráci  Krajským ředitelstvím Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje  vlastní Centrum humanitární pomoci v České Kamenici.

 

2. Povodí Ohře i Labe vybudovaly systémy protipovodňových opatření. Je z pohledu kraje ochrana před povodní někde ještě stále nedostatečná ?

 

Otázka je, co je nedostatečná ochrana J

Ústecký kraj se aktivně podílel na přípravě protipovodňových opatření. Za tímto účelem byla zpracována přípravná dokumentace protipovodňových opatření řeky Labe v úseku Mělník – Hřensko, řeky Ohře v úseku soutok Ohře-Labe – Okounov, nebo „Komplexní studii protipovodňových opatření Ústeckého kraje 2006“. Tyto studie ověřily lokality vhodné k realizaci protipovodňových opatření, která byla následně realizována v souladu programem 129 120 Podpora prevence před povodněmi II, který Vláda České republiky v roce 2006 vyhlásila program a pověřila Ministerstvo zemědělství zabezpečením jeho realizace. Účelem tohoto programu bylo připravit a realizovat vybraná protipovodňová opatření, která splnila kritérium ekonomické efektivnosti (náklady na taková protipovodňová opatření případě hradil stát).  Byla zvolena taková míra ochrany, která byla možná. Jednak z ekonomického hlediska, z hlediska technického, z hlediska majetkoprávního a také s ohledem na zájmy a názory občanů. Například u PPO Křešice nebo Ústí nad Labem Střekov, byla zvažována i varianta na ochranu před povodní Q100.  Nakonec byla zvolena ochrana před Q20 a to s ohledy na ekonomickou efektivnost a majetkoprávní otázky a rovněž s požadavky občanů („nebudeme koukat do betonové zdi“).  Po povodňové události v roce 2013 se ale objevily otázky „o navýšení ochrany“.  V tomto případě je ale musí jednotlivá města projednat s jednotlivými Povodími.

 

3. Máte přehled o končeném účtu škod po povodních - hlavně 2002 a 2013 ?

 

Kraj v rámci krizové situace poskytuje podklady pro vyčíslení škod na svém území a předává je na MF ČR a MMR ČR k vytvoření centrální strategie pro obnovu území. Nápravu škod na svém území z pohledu jednotlivých subjektů dále nesleduje, pouze odbor regionální rozvije potvrzuje žadatelům o státní dotaci žádosti, že byly povodní postiženi. Domníváme se, že vyhodnocení průběhu řešení povodní a likvidace škod po povodních včetně finančního je zpracováno na centrální úrovni tj. MF ČR nebo MMR ČR.

 

4. Je informovace o tom, které obce jsou povodněmi ohroženy vůbec nejvíce ? - třeba Hřensko se potýkalo s povoněmi i jindy, ale leckdy jsou na vině jen přívalové deště….

 

Povodně způsobené přívalovými dešti jsou problémem, který nemá jednoduché řešení.  Je to otázka zejména o hospodaření na okolních polích, v lesích apod. Nelze celé obce „ohrázovat“. Hřensko je specifická lokalita (nejnižší místo v ČR  116 m n.m. , soutok Labe a Kamenice). I zde byla vypracována studie proveditelnosti na ochranu cca před Q10 ale nebylo zde nic realizováno a to zejména z důvodu technické náročnosti a složitých majetkoprávních otázkách.  

 

5. Kolik kraj uvolnil po posledních povodních ze své rezervy na likvidaci škod ? A kolik má v rezervě na podobné události kraj nyní ?

 

V rámci krizové situace – povodně 2013 - uvolnil kraj 14 mil. Kč, zejména šlo o dotace nejvíce postiženým obcím. Dále bylo poskytnuto pro území celého kraje  234 mil. Kč z MF ČR na prvotní náklady spojené s krizovou situací a dalších 53 mil. Kč z Fondu solidarity EU na prvotní náklady a náklady na obnovu. Dále jsou po každé krizové situaci uvolňovány finanční prostředky ať krajské nebo státní ve výši stovek milionů na opravy krajských silnic.

ÚK má na financování krizových situací soustředěny finanční prostředky ve Fondu pro mimořádné události ÚK, jehož stav je v současné chvíli 35 mil. Kč.

 

6. Kdo tedy nyní spravuje hlásiče (jak jsme o tom mluvily) je evidence, kolik jich je, a jak to bude do budoucna

Hlásiče jsou v současné době majetkem Severočeského sdružení obcí (SESO), které je provozuje. Je podepsána „Smlouva o smlouvě budoucí o bezúplatném převodu lokálního hlásného a varovného povodňového systému“ na Ústecký kraj. Jedná se o 98 hlásičů různých typů. O tom, kdo je bude následně provozovat nebylo zatím jednáno.

 

 

Připravila:

Ing. Lucie Dosedělová, tisková mluvčí
oddělení mediální komunikace

odbor kanceláře hejtmana Ústeckého kraje

Velká Hradební 48, 400 02 Ústí nad Labem

tel. 475 657 741

mob. +420 723 520 855

dosedelova.l@kr-ustecky.cz

 
Zodpovídá: Mgr. Markéta Flochová
Vytvořeno / změněno: 25.8.2017 / 25.8.2017

 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 

Tematická nabídka: Média

Přeskočit nabídku
 

Informace v patě

Garant sekce:Ing. Lucie Dosedělová

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

web & design , redakční systém