Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)  - Oficiální web

ODPOVĚĎ NA DOTAZ, Oldřich Koudelka, Nový venkov (607 503 920) ze dne 6.12. 2004

(zadání přišlo faxem tel: 225278126)

 

 

 

V listopadových krajských volbách jste obhájil post krajského hejtmana a tudíž můžete plynule navázatna práci, kterou jste vykonal v uplynulých čtyřech letech, byť v čele poněkud pozměněného zastupitelstva. Na co se soustředíte především a co si od následujícího období slibujete?

Během druhého volebního období chci jako hejtman Ústeckého kraje především navázat na to, co se nám povedlo v uplynulých čtyřech letech a dokončit věci rozpracované. Konkrétně to znamená, že v chceme pro občany Ústeckého kraje především vytvořit nové pracovní příležitosti a usilovat o hospodářské oživení regionu. Budeme proto pokračovat v naší snaze přivést strategické investory do průmyslové zóny Triangle či na ústecký Užín. Jejich příchod by byl významným impulsem pro ekonomický rozvoj kraje a vybudování velkého výrobního podniku by dalo práci tisícům zdejších  nezaměstnaných.  Pro další rozvoj kraje má zásadní význam také jeho moderní dopravní napojení na zbytek České republiky i naše německé sousedy. Jen tak bude moci náš region těžit ze své příhraniční polohy. Urychlená dostavba dálnice D8 a zkapacitnění rychlostní  komunikace R7 jsou tedy jasným úkolem. Dál budeme také podporovat růst vzdělanosti, především v oblasti vysokoškolského vzdělávání technických směrů, usilovat o další zlepšení stavu životního prostředí a pracovat na vytváření lepšího povědomí o našem regionu.

 

Před rokem jste pro náš časopis uvedl, že se snažíte, aby se Ústecký kraj co nejdříve stal výkladní skříní republiky. Jak jste v plnění tohoto cíle úspěšní?

Obnova a všestranné oživení kraj je pro nás dlouhodobě hlavní cíl. Postupně se nám tento záměr daří naplňovat, ale pochopitelně je to běh na dlouhou trať. Jestliže byl náš region desítky let devastován, nedá se předpokládat, že jeho obnova proběhne se dne na den. Věnoval jsme se dlouho tomu, aby se stát, který padesát let jen bral, přihlásil ke škodám na krajině. Máme teď zhruba 10 let a 15 miliard korun na to, abychom zrevitalizovali krajinu a našim dětem či vnukům ji předali k životu a plnohodnotnému užívání v lepším stavu než jsme ji dostali.

 

Klíčový význam pro další rozvoj Ústeckého kraje má bezesporu dostavba dálnice D8. V jakém stadiu se současné realizace této mimořádné investice nachází? Došlo již alespoň k dílčí shodě s ekologickými aktivisty?

Počátkem listopadu byla symbolickým poklepáním na základní kámen slavnostně zahájena výstavba úseku dálnice D8 „Trmice – státní hranice“. Zahájení stavby v prostoru obalovny v Úžíně u Ústí nad Labem se zúčastnili zástupci ministerstva dopravy, Státního fondu dopravní infrastruktury a Evropské unie. Také jsem zahájil sérii jednání o dostavbě celé dálnice. A od 29. listopadu, kdy byl proražen tunel Panenská se Ústecký kraj může pochlubit rekordem – na jeho území leží nejdelší silniční tunel v celé republice. Tím ale novinky nekončí, v mé kanceláři se už koncem října u jednoho stolu sešli ekologičtí aktivisté se zástupci ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic ČR Ústecký kraj. Ekologové, reprezentované Miroslavem Patrikem z občanského sdružení Děti Země nabídli stažení soudních žalob na už zahájenou stavbu a současně požadovali zahájení jednání o úpravě trasy dálnice přes České středohoří, která nyní čeká na stavební povolení. Oni totiž tuto variantu s dvěma tunely, již územně schválenou odmítají a požadují výstavbu jednoho tunelu, v délce přes tři kilometry. Výměnou za dohodu nabízejí stažení už připravovaných žalob a k tomu veškerou pomoc při novém územním projednání této varianty. Obě řešení bohužel oddalují dostavbu dálnice na nejméně tři roky. Potvrzuje se tak moje přesvědčení, že v případě průchodu dálnice Českým středohořím vybíráme ze dvou špatných variant tu méně špatnou. Nicméně, význam této komunikace je nepopiratelný, už jen proto, že kamionová doprava, nyní vedená po silnici E55 nepředstavitelně ztěžuje život v obcích na této trase. Už kvůli nim je dostavba dálnice D8, a to urychlená, skutečně nezbytná.  

 

Když už hovoříme o dopravních tepnách, rozhodně nemůžeme zapomenout na moderní komunikaci I/7 , která by měla v budoucnu spojit Prahu, Slaný, Louny a Chomutov s hraničním přechodem Hora Svatého Šebestiána. Co je tady nového?

Samozřejmě jsme vedli průběžná jednání s ministerstvem dopravy a se Státním fondem dopravní infrastruktury o finančním zajištění modernizace a faktické protažení silnice I/7 až na hraniční přechod Hora Svatého Šebestiána. Podle nás totiž vláda význam této komunikace, strategické svou polohou pro polovinu našeho kraje podceňuje, což se bohužel projevuje i v jejím velmi komplikovaném finančním zajištění. Nicméně koncem října byla slavnostně zahájena výstavba přeložky této silnice v úseku Chomutov – Křimov, nová čtyřproudová silnice se z obou stran napojí na už vybudovaný silniční most jak směrem k městu, tak i  z druhé strany, kde naváže na probíhající stavbu přeložky silnice I/7 z obce Křimov k obci Hora Sv. Šebestiána, zahájené v listopadu roku 2003. Pro mě je velmi podstatné, že jsem slyšel ředitele SFDI Pavla Švagra, který vyjádřil připravenost k jednání o zajištění přibližně 800 milionů korun, potřebných pro zaplacení prací, jež mají být na této stavbě provedeny v průběhu roku 2005. Z jeho úst to beru jako slovo chlapa, který ví co říká. Zatím totiž tato stavba naráží na mnohá úskalí, ministerstvo dopravy dlouho nenaplňovalo vládní usnesení, jímž byla modernizace silnice I/7 zařazena mezi strategicky významné stavby zařazena. Bez kvalitní silnice ale není možné přivést investory do průmyslové zóny TRIANGLE a umožnit jim kvalitní silniční spojení s Evropou.   

 

Vzpomenutá silnice má pro kraj strategický význam, jelikož by měla přivést investory do průmyslové zóny Triangle u Žatce. Mimochodem tato oblast pro podnikaní uspěla v soutěži Průmyslové zóna roku 2003, kterou zaštituje ministerstvo průmyslu a obchodu. Jaký má toto  ocenění praktický význam?

Ocenění,  které strategická průmyslová zóna Triangle získala, může mít pro rozhodování zahraničních investorů poměrně velký význam. Ve světě se všeobecně podobným soutěžím a jejich výsledkům přikládá značná důležitost. Je to vidět na případu města Ústí nad Labem a průmyslové zóny Severní Předlice, která získala v rámci této soutěže ocenění loni. Její prestiž tím výrazně vzrostla a v současné době tam již působí několik silných investorů. Doufám, že v případě zóny Triangle bude situace obdobná.

 

Jako vůbec první kraj v České republice jste v loňském roce obdrželi významné ratingové ohodnocení skupiny A. Letos jste toto hodnocení obhájili. V čem spočívá a jaký má pro kraj reálný dopad?

Nezávislá agentura provedla opětovné posouzení současných výsledků hospodaření Ústeckého kraje, rizik ovlivňujících jeho budoucí hospodaření, a také hodnocení současné hospodářské situace v regionu a náš kraj obstál na výbornou. Velmi dobře je vnímán náš racionální přístup ke kapitálovým výdajům. Výborné ekonomické hodnocení jsme si udrželi zejména díky tomu, že hospodaření kraje nezatěžují dluhy. Zásadním smyslem ratingu je příprava výhodné pozice pro vyjednávání v oblasti rozhodování investorů, bank a ostatních partnerů pro spolupráci. Věřím, že pozitivní ratingové hodnocení zajistí kraji výhodnou pozici například i při vyjednávání financování z evropských fondů.

 

Ústecký kraj věnuje mimořádnou pozornost realizaci projektů resocializace a revitalizace oblastí dotčených těžbou uhlí v minulosti. Přesto podle vašich prohlášení stále chybí projekty na vrácení krajiny lidem. Proč?

Je potřeba obnovovat krajinu takovým způsobem, aby v ní lidé mohli plnohodnotně žít, tedy pracovat i odpočívat. Vytváření jezer nebo velkých zalesněných ploch je třeba kombinovat s obnovou infrastruktury. Měli bychom opět vybudovat  komunikace, které tu dříve existovaly šanci mají i cyklostezky a koňské stezky, které by spojovaly České Středohoří s Krušnými horami. Tyto projekty by měl velkou šanci získat finance například z 15 ekologických miliard, které na obnovu kraj vyčlenila vláda.

 

Jak vypadá v kraji stav nezaměstnanosti. Daří se vytvářet nové pracovní příležitosti?

V uplynulém období přišlo do našeho kraje mnoho nových investorů a vzniklo několik tisíc pracovních míst. Bohužel jich ale nebylo dost a zatím se proto nepodařilo snížit vysokou míru nezaměstnanosti. Je nutné zdůraznit, že na řešení tohoto problému, který je z pohledu Ústeckého kraje klíčový, se musí  podílet také stát. Je nutné, aby vláda vytvořila  takové podmínky, které by naší republiku a tedy i Ústecký kraj pro investory zatraktivnily a umožnili vznik velkého počtu nových pracovních míst. Kraj bohužel sám o sobě nemůže věci jako jsou daně, sociální systém nebo celkové podnikatelské prostředí ovlivnit. Bez změn v těchto oblastech však může naše snaha o rozvoj regionu vyjít naprázdno.

 

Kraj na severu Čech bývá často spojován s neřešenými problémy s romskou komunitou. Jsou skutečně neřešitelné? Jak s romskými občany vycházíte a jak se je daří zapojovat do běžného života?

Myslím si, že tyto věci je potřeba chápat v širším kontextu. Chyba není jen v samotné komunitě, která se chová problémově. Je tu vždy otázka nastavení správného určitých zákonných mantinelů. Problémy s občany kteří se nechtějí přizpůsobit určitým standardům chování, a nemusí jít vždy jen o Romy, je podle mě potřeba řešit především důsledným vymáháním zákonů a zavedením takříkajíc neděravých pravidel.

 

 

Dosavadní průběh reformy veřejné správy Ústecký kraj zvládl bez větších potíží. Jak však bude ve vašich podmínkách pokračovat? Co připravujete ve vztahu k rozvoji venkova a odlehlých oblastí ? 

Osobně stále nepovažuji reformu veřejné správy za dokončenou. Ta která proběhla rozhodně nenaplnila mé představy o tom, jak by měla moderní, efektivní a občansky přívětivá veřejná správa vypadat. O tom jak budou změny v této oblasti pokračovat bohužel nerozhoduje kraj, je to otázka vlády a parlamentu.

 

 

Vydala: Mgr. Romana Žatecká, tisková mluvčí Ústeckého kraje

Velká Hradební 48, 400 02 Ústí nad Labem

tel. 475 657 754, mobil 603 192 631

e-mail: zatecka.r@kr-ustecky.cz