Logo Ústeckého krajeÚstecký kraj (odkaz na titulní stránku) 

Ústecký kraj - Oficiální web


International

Vyhledávání

 


Cesta: Titulní stránka

 
 

 
 

Rozloha: 5 339 km2 ( 6,8 % rozlohy České republiky)

Nejvýše položený bod: Macecha (1 113 m. n m.) – úpatí hory Klínovec, okres Chomutov

Nejníže položený bod: hladina Labe (115 m. n m.) – výtok řeky Labe u Hřenska, okres Děčín

Počet sídel: v Ústeckém kraji je 354 obcí, z toho 59 má statut města

Počet obyvatel: 821 377

Průměrná hustota osídlení: 153,9 km2 (čtvrtý nejlidnatější kraj ČR)


1. Obyvatelstvo

K 31. 12. 2016 žilo v Ústeckém kraji 821 377 obyvatel, což je o 1 473 obyvatel méně než na počátku roku. V našem kraji se během roku 2016 narodilo celkem 8 263 dětí, v přepočtu na 1 000 obyvatel patří náš kraj ke krajům, kde se rodí méně dětí (pomyslná čtvrtá nejhorší pozice v rámci mezikrajového srovnání). Během prvního až čtvrtého čtvrtletí roku 2016 zemřelo v našem kraji 9 058 obyvatel, 7 324 obyvatel se do kraje přistěhovalo a 8 002 obyvatel se z kraje vystěhovalo. Nejvíce lidí se v roce 2016 přistěhovalo do okresu Litoměřice (378 obyvatel), naopak nejvíce obyvatel se vystěhovalo z okresu Ústí nad Labem (332 obyvatel). V kraji bylo uzavřeno celkem 3 723 sňatků a rozvedeno bylo 2 245 manželství. V ukazatelích úmrtnosti, rozvodovosti a potratovosti převyšuje náš kraj republikový průměr, hodnoty našeho kraje patří vůbec k nejhorším v rámci celé České republiky.

 

2. Zaměstnanost a mzdy

Subjekty s pracovištěm na území kraje zaměstnávaly v období leden až prosinec 2016 celkem 240,7 tis. osob (přepočteno na plně zaměstnané), proti stejnému období roku 2015 to představovalo nárůst o 2,2 tis. osob, tj. o 0,9 %. (druhý nejnižší mezi kraji po Karlovarském kraji). Z hlediska počtu zaměstnanců se Ústecký kraj dlouhodobě řadí na 5. nejvyšší příčku mezi kraji a na celkovém počtu zaměstnanců České republiky se v roce 2016 podílel 6,1 %.

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtený počet zaměstnanců dosáhla v 1. až 4. 2016 v Ústeckém kraji 25 148 Kč, což představuje meziročně nárůst o 1 152 Kč, tj. o 4,8 %. Oproti zvýšení průměrné mzdy v ČR byl nárůst v kraji vyšší o 0,6 p.b. V porovnání s ostatními kraji bylo meziroční zvýšení v Ústeckém kraji spolu s Královéhradeckým krajem druhé nejvyšší po Kraji Vysočina.

 

3. Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS)

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle výsledků VŠPS v Ústeckém  kraji ve 4. čtvrtletí 2016 dosáhl 387,7 tis. osob, z toho bylo 217,1 tis. mužů (56 %) a 170,5 tis. žen (44 %). Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v dalším zaměstnání 4,6 tis. osob. Z počtu 16,7 tisíc osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu bylo 73,4 % žen. Z celkového počtu zaměstnaných osob, podle výsledků výběrového šetření pracovních sil, jich bylo nejvíce zaměstnáno v průmyslu (31,8 %), tento podíl převyšoval úroveň České republiky o 1,2 procentního bodu (p.b.). Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v procentech) dosáhla za obě pohlaví celkem 58,8 %, což bylo o 1,1 p.b. více než ve stejném období roku 2015. Počet nezaměstnaných osob, vypočtený na základě výsledků VŠPS ve čtvrtém čtvrtletí 2016, dosáhl 19,4 tis. osob, z toho 10,0 tis. byly ženy (51,6 %). Více než 35 % nezaměstnaných (6,9 tis. osob) tvořili nezaměstnaní ve věku 15-29 let. Míra obecné nezaměstnanosti se podle výsledků výběrového šetření meziročně snížila o 0,8 p.b. a dosáhla hodnoty 4,8 %. Ve srovnání s ostatními kraji byla tato hodnota třetí nejhorší (po Karlovarském a Moravskoslezském kraji).

 

4. Nezaměstnanost

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce k 31. 12. 2016 dosáhl 44 528 osob (z toho bylo 23 118 žen, tj. 51,9 %) a proti stejnému období předchozího roku klesl o 6 250 osob. Podíl nezaměstnaných osob, tedy podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let na obyvatelstvo ve věku 15-64 let, dosáhl ke konci roku 2016 v našem kraji hodnoty 7,79 %. Proti stejnému období roku 2015 došlo k poklesu o 1,13 p.b., hodnoty našeho kraje však patří dlouhodobě k nejhorším v rámci celé České republiky. Podíl nezaměstnaných žen v porovnání s muži byl v našem kraji vyšší o 0,95 procentního bodu a dosáhl hodnoty 8,27 %. Z okresů našeho kraje je na tom v rámci podílu nezaměstnaných osob nejhůře okres Most (10,08 %), kterému patří dlouhodobě předposlední příčka v rámci meziokresního srovnání ČR (za okresem Karviná, 10,33 %). Z řad neumístěných uchazečů o práci se v roce 2016 počet žen snížil o 10,6 %, počet občanů se zdravotním postižením se snížil o 0,4 %. Neumístěných absolventů škol k 31. 12. 2016, kteří vstupovali na trh práce a hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, bylo 1 089, což bylo o 315 (tj. o 22,4 %) méně než v roce 2015. Osoby s nárokem na podporu v nezaměstnanosti  před nástupem do zaměstnání tvořily 19,5 % z celkového počtu neumístěných. Na jedno volné pracovní místo připadalo v kraji téměř šest uchazečů (5,8), i když je to o tři uchazeče méně než v roce 2015, v mezikrajovém srovnání Ústecký kraj zaujímá druhou nejhorší pozici, hned za Moravskoslezským krajem (5,9).

 

5. Organizační statistika

V Ústeckém kraji bylo k 31. 12. 2016 evidováno 174 240 ekonomických subjektů. Oproti stavu ke konci roku 2015 se jejich počet zvýšil o 362 subjektů (tj. 0,2 %). Převažující právní formou v Ústeckém kraji ke konci roku 2016 bylo podnikání fyzických osob, obdobně jako v celé České republice. Jejich počet k 31. 12. 2016 dosáhl 138 855 osob, což bylo 79,7 % z celkového počtu subjektů (o 4,9 p.b. více než v ČR), nejvyšší podíl byl v Libereckém kraji (81,6 %) a nejnižší v Hl. m. Praze (57,8 %). Počet fyzických osob ke konci roku 2016 byl o 469 osob nižší než ke konci roku 2015, na toto snížení měl největší vliv pokles počtu osob podnikajících podle zvláštních zákonů (tzv. svobodná povolání) o 1 238 subjektů. Naopak se v kraji zvýšil počet živnostníků o 728 a počet samostatně hospodařících rolníků o 64. Z hlediska převažující ekonomické činnosti (CZ-NACE) působilo v Ústeckém kraji 24,1 % subjektů z celkového počtu v oblasti velkoobchodu, maloobchodu a v opravách a údržbě motorových vozidel. Druhým a třetím nejčastějším zaměřením v kraji bylo stavebnictví 13,3 % a průmysl 11 %.

 

6. Stavební povolení

Stavební úřady Ústeckého kraje vydaly v průběhu roku 2016 celkem 5 024 stavebních povolení, v porovnání s rokem 2015 to bylo o 573 (o 12,9 %) stavebních povolení více. Celková orientační hodnota vydaných stavebních povolení, která představuje odhad celkových nákladů staveb včetně technologie vynaložené na přípravu, realizaci a uvedení stavby do provozu (nejedná se o konečné náklady stavby), dosáhla v Ústeckém kraji 27 037 mil. Kč. K meziročnímu nárůstu došlo s výjimkou Hl. m. Prahy ve všech ostatních krajích, v Ústeckém kraji byl nejvyšší. Orientační hodnota na jedno stavební povolení vydané v Ústeckém kraji dosáhla hodnoty 5 382 tis. Kč (meziroční zvýšení bylo více než dvojnásobné). Proti stejnému období minulého roku nejvíce stoupl počet vydaných stavebních povolení v okrese Teplice (o 18,3 %). Nejvyšší průměrná orientační hodnota stavby na jedno stavební povolení byla zaznamenána v okrese Most (25 863 tis. Kč). Nejvíce peněz na novou bytovou výstavbu bylo podle vydaných stavebních povolení vynaloženo v okrese Teplice (21,2 % z nákladů na bytovou výstavbu celkem), na změny dokončených bytových staveb se nejvíce vynakládalo v okrese Ústí nad Labem (23,4 % z celkové částky na změnu dokončených bytových staveb).

 

7. Bytová výstavba

V roce 2016 byla v Ústeckém kraji zahájena výstavba celkem 1 299 bytů, v porovnání s rokem 2015 to znamenalo nárůst o 268 bytů, tj. o 26,0 %. V České republice bylo zahájeno celkem 27 224 bytů, kraj se na tomto počtu podílel 4,9 %. Výstavba bytů zahájená v roce 2016 byla v Ústeckém kraji z více než 60 % prováděna v rodinných domech, jednalo se o 788 bytů, proti předchozímu roku počet vzrostl o třetinu. Více než 20 % ze zahájené stavby rodinných domů v kraji bude uskutečněno v okrese Teplice, v ostatních okresech se podíl pohyboval mezi 11 až 15 %, pouze v okrese Most to bylo méně než 10 %. Nástavbou, přístavbou a vestavbou přibude v rodinných domech 58 bytů (4,5 % zahájených bytů), z toho nejvíce v okresech Chomutov (29,3 %), Litoměřice (20,7 %), Louny (15,5 %) a Teplice (12,1 %), v okresech Děčín, Most a Ústí nad Labem dosahoval podíl méně než 10 %. V uplynulém roce byla v kraji zahájena výstavba 22 nových bytů v bytových domech, z 59,1 % se jednalo o byty v okrese Děčín a zbývajících 40,9 % bytů bylo zahájeno v okrese Teplice, v ostatních okresech kraje nebyla započata žádná výstavba. V roce 2016 byla zahájena rovněž nástavba, přístavba či vestavba 198 bytů v bytových domech, tj. 15,2 % z počtu zahájených bytů, tento podíl byl druhý nejvyšší mezi kraji. Téměř 60 % těchto bytů se začalo stavět v okrese Teplice, více než 19 % v okrese Ústí nad Labem, více než 15 % v okrese Děčín, 5,1 % v okrese Chomutov a 1 % v okrese Litoměřice, žádná výstavba nebyla zahájena v okresech Louny a Most.

 

8. Zemědělství

Ke konci roku 2016 bylo v našem kraji vyrobeno celkem 1 975 tun masa (bez drůbežího), z toho 50,1 % bylo maso hovězí a telecí, maso vepřové pak tvořilo 48,6 %.

V roce 2016 bylo v Ústeckém kraji sklizeno celkem 615 977 tun obilovin (včetně kukuřice na zrno a ostatních obilovin). V porovnání s předchozím rokem to znamenalo nárůst o 3,8 % (o 22 700 tun zrna). Nejrozšířenější obilovinou všeobecně je pšenice, v Ústeckém kraji představoval její podíl na celkové ploše obilovin (71,8 %) nejvyšší hodnotu mezi kraji. Ve struktuře ploch pšenice zaujímaly téměř 96 % ozimé odrůdy. Celkový objem sklizené pšenice (450 065 tun) v roce 2016 představoval 73,1% podíl na celkové sklizni obilovin v kraji a byl nejvyšší mezi kraji. Druhou nejrozšířenější obilovinou v kraji je ječmen (reprezentovaný ze 76 % jarními odrůdami). Na sklizni obilovin se ječmen, sklizní 115 391 tun, podílel téměř 19 %, ječmen jarní téměř 14 %.

 

9. Průmysl

V Ústeckém kraji sídlilo v roce 2016 celkem 170 velkých průmyslových podniků (se 100 a více zaměstnanci), ve kterých pracovalo celkem 56 060 zaměstnanců, proti roku 2015 došlo k nárůstu počtu pracovníků o 6,6 %. Na celkovém počtu zaměstnaných v průmyslových podnicích České republiky se kraj podílel 6,7 %. Počtem podniků i počtem zaměstnanců se v mezikrajovém srovnání řadil Ústecký kraj na pomyslnou šestou nejvyšší příčku.

Průměrná hrubá měsíční mzda ve velkých průmyslových podnicích Ústeckého kraje dosáhla v roce 2016 výše 30 439 Kč a proti roku 2015 se zvýšila o 5,1 %, jednalo se o nejvyšší nárůst mezi kraji. Úroveň mezd v průmyslu v kraji byla čtvrtá nejvyšší v České republice. Proti republikovému průměru byla mzda v Ústeckém kraji o 427 Kč vyšší, proti kraji s nejvyšší vyplácenou mzdou v průmyslu (Hl. město Praha) však zaostávala o 5,7 tis. Kč, tj. o 15,9 %.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy dosáhly za rok 2016 v Ústeckém kraji téměř 278 mld. Kč a svým objemem byly čtvrté nejvyšší v porovnání s ostatními kraji. Na celorepublikových tržbách se podílely 8,1 %. V porovnání s předchozím rokem se tržby v kraji snížily o 11,5 %. K poklesu došlo pouze ve 4 krajích, z toho v Ústeckém kraji byl nejvyšší. V ostatních 10 krajích tržby meziročně vzrostly, nejvyšší, zhruba 7%, nárůst zaznamenaly ve Středočeském a Královéhradeckém kraji.

 

10. Stavebnictví

Podniky se stavební výrobou s 50 a více zaměstnanci zaměstnávaly na území Ústeckého kraje celkem 4 913 pracovníků. Kraj se řadil počtem zaměstnanců na pátou nejvyšší příčku. Na počtu zaměstnanců stavebních firem České republiky (78 360) se kraj podílel 6,3 %. Meziročně se počet zaměstnanců ve stavebnictví zvýšil pouze v Ústeckém a v Královéhradeckém kraji. Nárůst v Ústeckém kraji představoval 309 osob, tj. 6,7 %.

Průměrná mzda zaměstnanců ve stavebnictví dosáhla v Ústeckém kraji 29 981 Kč a proti úrovni roku 2015 se zvýšila o 1 872 Kč (o 6,7 %). K meziročnímu nárůstu mezd došlo ve všech krajích. Zvýšení v Ústeckém kraji bylo druhé nejvyšší. Proti průměru ČR byla mzda v Ústeckém kraji nižší o 2 975 Kč (o 9,0 %). Proti Hl. městu Praze, kraji s nejvyšší mzdou ve stavebnictví, byla nižší o 9,8 tisíc Kč, tj. téměř o čtvrtinu (o 24,6 %).

Základní stavební výroba (ZSV) v Ústeckém kraji dosáhla v roce 2016 výše 12,5 mld. Kč v běžných cenách a mezi kraji byla třetí nejvyšší po Hl. městě Praze a po Jihomoravském kraji. Proti roku 2015 se snížil objem ZSV ve všech krajích. V Ústeckém kraji představoval pokles 634 mil. Kč, tj. 4,8 %, objemově byl sedmý nejnižší a v procentním vyjádření třetí nejnižší mezi kraji. Nižší objem základní stavební výroby v Ústeckém kraji byl ovlivněn jak pozemním (snížení o 1,7 %), tak inženýrským stavitelstvím (pokles o 5,4 %).


data k 31.12.2016

zdroj: ČSÚ https://www.czso.cz/csu/xu


 
Zodpovídá: Mgr. Markéta Flochová
Vytvořeno / změněno: 13.4.2005 / 11.12.2017

 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

web & design , redakční systém