Logo Ústeckého krajeÚstecký kraj (odkaz na titulní stránku) 

Ústecký kraj - Oficiální web


International

Vyhledávání

 


Cesta: Titulní stránka > Média

 

Tisková zpráva ze 46. schůze Rady Ústeckého kraje v V. volebním období

 
 

 
 

Aktuální informace k zajištění zdravotnické péče v oblasti Šluknovského výběžku

Zástupci starostů Šluknovského výběžku na posledním jednání seznámili vedení Ústeckého kraje a také předsedu představenstva Krajské zdravotní a.s. se závěry dosavadních jednání se zdravotní pojišťovnou i o aktuální situaci kolem zdravotnické péče na Šluknovsku. Ze strany Krajské zdravotní byl přislíben zájem znovu o celé situaci jednat s vedením měst a nemocnic v Rumburku i Varnsdorfu, za předpokladu, že budou dodrženy již dříve stanovené podmínky a to včetně provedení kompletní analýzy stavu nemocnice.

Autobusová doprava v Ústeckém kraji

Ústecký kraj jedná se společností TD Bus (dříve BusLine a.s.), že od 1. září převezme pod krajskou příspěvkovou organizaci Dopravní společnost Ústeckého kraje řidiče a také některé vozy v oblastech Děčínska a Ústecka. „Jde o velmi vstřícný, ale také krajní krok ze strany kraje, který má pomoci zajistit autobusovou dopravu od začátku školního roku. Aktuálně jsme připraveni dopravu v těchto oblastech převzít a zajistit nasmlouvanými autobusy, aby byly všechny linky zajištěny. Nyní čekáme na vyjádření společnosti. Věříme, že naši nabídku přijmou,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Jaroslav Komínek. Je nutné podotknout, že společnost TD Bus a.s. má až do konce června roku 2019 stále platné smlouvy na sedm oblastí a měla by tedy dopravu plně zajišťovat právě na základě uzavřených smluv.

Darovací smlouva mezi Státní službou Ukrajiny pro mimořádné situace v Zakarpatské oblasti a Ústeckým krajem

Již v roce 2017 byla podepsána smlouva o spolupráci mezi Zakarpatskou oblastní radou (Ukrajina) a Ústeckým krajem. Spolupráce se Zakarpatskou oblastí je velmi aktivní. V rámci rozvojové pomoci bylo po projednání s vedením Zakarpatské oblasti navrženo poskytnutí materiálu z majetku Ústeckého kraje, který bude využit Státní službou Ukrajiny pro mimořádné situace v Zakarpatské oblasti (důležitá silová a bezpečnostní složka ukrajinského státu). Resort má na starosti likvidaci a pomoc např. při živelních katastrofách, záplavách, požárech, leteckých neštěstích, velkých dopravních nehodách a podobně) k řešení mimořádných událostí, krizových situací a ochraně obyvatelstva v návaznosti na přírodní katastrofy atp. Tento materiál byl pořízen po ničivých povodních v roce 2013 a představoval pomoc pro obce Ústeckého kraje v případě dalších katastrof. Materiál je uložen v Centru humanitární pomoci Ústeckého kraje. V rámci finanční podpory Ústeckého kraje se obce postupně vybavují materiálem podle individuálních potřeb. Uvedený materiál je určený k humanitární pomoci, proto je nabídnut k darování Zakarpatské oblasti v rámci rozvojové spolupráce.

·  Bruska úhlová Narex EBU 23-24C: 5 ks + kotouč na kámen a kov: 5 ks
·  Čerpadlo Heron EMPH-80E 9: 5 ks + kanystr: 5 ks + spojka: 10 ks + savice: 10 ks
·  Elektrocentrála benzínová Heron EGM 60 AVR-3E -6,8: 5 ks + kanystr: 5 ks
·  Kladivo bourací Metabo: 5 ks + sada vrtáků: 5 ks
·  Pila PARTNER P 340 – komplet: 5 ks
·  Wapka AQUATAK 1200 Bosch: 5 ks

Drážní dopravní obslužnost – linky U5, U7 a U13

Rada Ústeckého kraje rozhodla, že bude i nadále pokračovat v jednáních s dopravcem RegioJet, který podal dvě nejvýhodnější nabídky v rámci veřejné zakázky na zajištění dopravy na železničních linkách U5, U7 a U13. Podle usnesení rady se bude dále jednat o variantě s nízkopodlažními klimatizovanými vozy, která je cenově nejvýhodnější. Aktuálně probíhají jednání o detailech smlouvy, která by měla být na základě rozhodnutí rady se společností uzavřena.

Podle informací od společnosti RegioJet ihned zahájí plnou přípravu na zajištění provozu na regionálních železničních linkách v Ústeckém kraji: U5, U7 a U13 obsluhovaných právě těmito zvolenými vozy – a to již od počátku provozu v prosinci 2019.

V této variantě jde o jednotky řady 646 švýcarského výrobce STADLER jsou moderní nízkopodlažní jednotky s plně klimatizovaným interiérem – vyráběné v motorové a elektrické trakci. Interiér pro cestující je mimo jiné vybaven elektrickými zástrčkami pro napájení 230V, wifi sítí pro připojení zákazníků k internetu, akustickým a vizuálním informačním systémem – propojeným s palubním počítačem pro hlášení zastávek a dalších informací o trase spoje. Samozřejmostí je bezbariérové WC, či vybavení a prostor pro přepravu jízdních kol a dětských kočárků.

Jednotky jsou konstruovány pro rychlost 140 km/hod. a jejich výhoda je to, že budou moci být nasazeny do provozu již v prosinci 2019, kdy by měla vstoupit v účinnost smlouva mezi dopravcem RegioJet a Ústeckým krajem o provozu objednávaných regionálních vlaků na linkách U5, U7 a U13.

Jednotky jsou poháněny tzv. trakčním modulem, který je umístěn mezi oběma díly jednotky a je průchozí. V průběhu období 2020 a 2021 bude pohon spalovacím motorem v trakčním modulu vyměněn za pohon v elektrické trakci.

Ustavení ceny „Inovační firma Ústeckého kraje“ pro rok 2018

v souladu s ustanovením § 35 odst. 2 písmeno v) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, Zastupitelstvu Ústeckého kraje rozhodnout o schválení ustavení ceny "Inovační firma Ústeckého kraje" pro rok 2018 dle přílohy č. 1 tohoto usnesení.

Cílem soutěže je propagace a podpora inovačního úsilí firem z Ústeckého kraje (ÚK). Měla by zviditelnit jejich inovační aktivity, technologie, výrobky a služby, má poukázat na řadu zajímavých firem, které díky svým inovacím dosahují úspěchů na evropském či světovém trhu, avšak pro veřejnost zatím nejsou tolik známé. Má inspirovat další firmy a také přispět ke zlepšení image regionu.

Orientační harmonogram soutěže:
Od září 2018 budou mít firmy možnost přihlásit se do prvního ročníku soutěže. V říjnu 2018 proběhne uzávěrka a zasedne porota složená ze zástupců Ústeckého kraje, Inovačního centra Ústeckého kraje (ICUK), Czechinvestu, případného generálního partnera soutěže, nezávislých expertů nominovaných ÚK/ICUK, a dále partnerského inovačního centra z jiného regionu. Slavnostní vyhlášení vítězů proběhne v listopadu 2018.

Odměny za umístění v soutěži:
Cena - 1. místo: 40 000,00 Kč, 2 kategorie, celkem - 80 000,00 Kč
Cena - 2. místo: 25 000,00 Kč, 2 kategorie, celkem - 50 000,00 Kč
Cena - 3. místo: 15 000,00 Kč, 2 kategorie, celkem - 30 000,00 Kč

 

 

Možnost využití objektu bývalé ozdravovny v Jetřichovicích

Starosta obce Jetřichovice Marek Kny se obrátil na Zastupitelstvo Ústeckého kraje s žádostí o projednání věci, aby Ústecký kraj odkoupil objekt tzv. ozdravovny (č.p. 163 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 124), za účelem zřízení domova pro seniory, domova s pečovatelskou službou či obdobného zařízení.

Rada vzala na vědomí informace o možnostech využití objektu v Jetřichovicích a zároveň doporučila zastupitelstvu nevyhovět žádosti o nabytí bývalé ozdravovny Jetřichovice do vlastnictví Ústeckého kraje pro účely vybudování zařízení sociálních služeb. A to z těcho důvodů:

- Trendem posledních let v Evropské unii je podporovat poskytování terénních a ambulantních služeb před poskytováním pobytové formy péče. Důvodem je setrvání klientů v domácím prostředí po co nejdelší možnou dobu. Stávající příspěvkové organizace kraje také prochází procesem transformace, a pokud to není z finančního či prostorového hlediska možné, prochází alespoň humanizací, která vytvoří pro klienty podmínky bližší domácímu prostředí.

17. dubna 2018 proběhlo první jednání pracovní skupiny Pacientské rady pro sociálně-zdravotní pomezí. Jednalo se o prioritách pacientů v oblasti sociálně-zdravotního pomezí. Byl vytvořen návrh seznamu priorit pacientů v této oblasti, který byl následně připomínkován.
Rizika sociálně-zdravotního pomezí v případě pobytového zařízení sociálních služeb (dále jen PZSS) v objektu, který není stavebně uzpůsoben pro poskytování sociálních služeb péče pro seniory či osoby s těžkým zdravotním postižením, je v odlehlé lokalitě a mimo zastavěné území:

-V současné době je nutné mít pobytová zařízení sociálních služeb v místě, kde je dostatečná dopravní dostupnost, kde se pracovníci poskytovatele sociálních služeb snadno dopraví, jinak hrozí velká fluktuace a nedostatek pracovníků.


-U nových objektů v odlehlých lokalitách pro poskytování pobytových služeb péče je nedostatek nelékařského personálu, zejména všeobecných sester, které jsou zaměstnanci poskytovatele sociálních služeb a mají zajistit zdravotní péči dle indikace ošetřujícího lékaře.

-Nedostatek pracovníků pro výkon agendy sociálního pracovníka podle § 109 ZSS. Z praxe víme, jak těžké je pro poskytovatele sociálních služeb sehnat sociálního pracovníka, který by splňoval předpoklady dle § 110 ZSS, zejména pak pro poskytovatele, kteří poskytují sociální služby na odlehlých místech (byť je tam zajištěna dopravní obslužnost).

-V případě odlehlých míst a nedostatečné dopravní dostupnosti místa může být dalším rizikem i nedostatečné

zajištění kontaktu s běžným prostředím – patří sem návštěva lékaře, lékaře specialisty (stomatologa, kardiologa, psychiatra, atd.), hospitalizace, a pokud nejsou uživatelé služby odvážení zdravotní službou, je doprovod a doprava na poskytovateli sociální služby, a patří sem i kulturní a společenské vyžití uživatelů služby, návaznost na další běžně dostupné služby a kontakt s rodinou, blízkými. V případě odlehlosti místa poskytování sociální služby je nutné počítat s větším množstvím pracovníků přímé péče, tak aby bylo zajištěno doprovázení uživatelů služby a zároveň směnný provoz na pracovišti, kde jsou ostatní uživatelé služby.

-S ohledem na výše uvedené je možné už nyní předpokládat, že sociální služby registrované v takovémto rozsáhlém objektu, situovaném na takto odlehlém místě, budou mít problémy plnit standardy kvality sociálních služeb uvedené v příloze č. 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, v platném znění (zejména standard č. 1b – poskytovatel vytváří podmínky, aby osoby, kterým poskytuje sociální službu, mohly uplatňovat vlastní vůli při řešení své nepříznivé sociální situace;

Argumentace prostřednictvím demografických ukazatelů není v tomto případě na místě. Stárnutí obyvatelstva je sice nepopiratelnou skutečností, nicméně reagovat na tento vývojový trend provozováním sociálních služeb v odloučených lokalitách v budovách, které k tomu nejsou vhodné, není řešením. V dnešní době, má-li daný jedinec volbu, upřednostňuje setrvání ve svém původním přirozeném prostředí. Aby tomu tak mohlo být, je nezbytné mít dostatečnou síť sociálních služeb poskytovaných terénní, případně ambulantní formou (cestou tedy není vytváření gigantických institucí, navíc v době, kdy probíhá deinstitucionalizace pobytových služeb). Realizace sociálních služeb v obdobných objektech/lokalitách, je nejen zcela proti zásadám
a povinnostem stanoveným v zákoně o sociálních službách (jak bylo již řečeno), ale také v rozporu s opatřeními, které byly definovány v Národním akčním plánu podporující pozitivní stárnutí (a s ním souvisejících dokumentech). Z nich to jsou například opatření otevřít pobytové sociální služby komunitě tak, aby se senioři žijící v takových zařízeních nestali skupinou vyloučenou ze společnosti a opatření podporovat aktivity směřující k rozšiřování terénních a s nimi souvisejících odlehčovacích služeb pro neformální pečující. Vzhledem k tomu, že klienti pobytových sociálních služeb bývají vytrženi z domácího prostředí a zejména ve starším věku se může objevit složitá adaptace na nové životní prostředí a riziko sociální izolace, jsou jednoznačně preferovány služby terénní a ambulantní, nikoli pobytové. Realizovat záměry, které nejsou v souladu s platnými právními předpisy a schválenými národními dokumenty, je krokem zpět.

Nadále pokračovat se schváleným postupem orgánů kraje při změně zřizovatelských funkcí k zařízením sociálních služeb v souladu s principem subsidiarity. Princip bude i nadále uplatňován v rámci sociální politiky kraje, kdy řešením sociálního problému a prvním poskytovatelem sociálních služeb je město nebo obec. Funkci garanta sociálních služeb plní kraj v případě, že není v silách města či obce danou situaci řešit.

V souladu s tímto principem i nadále nebude kraj rozšiřovat své zřizovatelské funkce o další zařízení sociálních služeb pro seniory.

V návaznosti na výše uvedené, není tedy ani v zájmu Ústeckého kraje budovat nové zařízení sociálních služeb pro seniory (domovy pro seniory). Vzhledem k rozloze objektu v Jetřichovicích je předpoklad, že rekonstrukce takového objetu by byla velmi nákladná a i po rekonstrukci na bytové jednotky by nevyhovovala potřebám soudobých sociálních služeb. Pro případnou rekonstrukci objektu by nebylo ani možné využít vyhlašovaných výzev z Integrovaného regionálního operačního programu (dále jen „IROP“) na Rozvoj sociálních služeb, neboť materiálně- technický standard neumožňuje výstavbu či rekonstrukci objektu pro sociální službu domovy pro seniory a v případě sociální služby – domovy se zvláštním režimem je povolena maximální kapacita 8 osob v jedné budově (pod jednou střechou). Nesmí se vytvořit vyloučená lokalita ani segregovaná enkláva obývaná klienty sociálních služeb a jednotlivé budovy musí být od sebe vzdáleny minimálně 10 minut v docházkové vzdálenosti.

Dalším možným řešením této situace je také aktivita samosprávy, neziskové organizace či jiného soukromého subjektu, který by byl ochoten budovu odkoupit a zřídit zde zmiňovanou pobytovou sociální službu, v souladu s poptávanými kapacitami v Akčním plánu rozvoje sociálních služeb v Ústeckém kraji na daný rok v lokalitě Děčínska. Není ale v možnostech Ústeckého kraje přimět jakýkoli soukromý subjekt, aby přistoupil k výše zmíněnému řešení.

 

 
Zodpovídá: Ing. Lucie Dosedělová
Vytvořeno / změněno: 23.8.2018 / 23.8.2018

 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 

Tematická nabídka: Média

Přeskočit nabídku
 

Informace v patě

Garant sekce:Ing. Lucie Dosedělová

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

web & design , redakční systém