Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)
- Oficiální web
ODPOVĚĎ NA DOTAZ ČTK (Radka Fialová) ze dne 24. 9. 2004
Dotaz (v původním znění):
Mám velkou prosbu k odpadům.
Pokud některé otázky mají směřovat jinam, klidně na ně nereagujte (vycházím z toho, co poskytly jiné kraje). Předem díky, odpovědi bych potřebovala v pondělí večer.
1. Jaký je podíl tříděného odpadu na jednoho obyvatele Ústeckého kraje ?
2. Kolik je kontejnerů na tříděný odpad v kraji -
- kde jsou
- případně jsou ve všech městech a obcích kraje
- plánuje se zvýšení jejich počtu, kdy na kolik
3. Jaké jsou kapacity na recyklaci odpadu a stačí ? - budou se zvyšovat ?
4. Dává něco kraj na provoz sběrných dvorů ? Kolik jich je ? ( podle stránek kraje asi 38 ?)
5. Jaký je hrubý plán v třídění odpadu do budoucna ?
6. Kolik kilogramů vytřídí průměrný obyvatel kraje ?
7. Spolupracuje kraj při třídění přednostně s nějakou firmou ?
8. Víte, jak jsou na tom jednotlivé obce, města ? Existuje podle vás nějaká vzorová ve třídění odpadu ?
9. Máme s nějakým druhem odpadu nějaké problémy ? - například málo skládek na nebezpečný odpad apod.
10. Co třídíme nejčastěji ( například plasty, nebo papír )
Odpověď:
1. Na jednoho obyvatele kraje připadlo v loňském roce 27,8 kg vytříděného odpadu na osobu včetně kovů odevzdaných ve sběrnách, pokud se kovy nezapočítají, připadá na jednoho obyvatele 9,04 kg v roce 2003 (tedy papír + sklo + plasty). V domovním odpadu se vyskytuje cca 5 kg/os/rok kovů - a to by se mohlo započítat jako maximální možné množství vytříděných kovů z domácností.
2. V loňském roce bylo v kraji k dispozici 1795 kontejnerů na papír, 1065 kontejnerů na sklo a 1890 kontejnerů na plasty. Kontejnery nejsou ve všech obcích, protože ne všude se třídí do kontejnerů, např. ve Šluknovském výběžku se s úspěchem třídí do pytlů, některé obce využívají sběrné dvory apod. Samozřejmě, že kontejnery nejsou v obcích, které netřídí, těch je v kraji okolo čtyřiceti. V případě, že bude schválen připravovaný projekt mezi Ústeckým krajem a společností EKO-KOM, a.s., přibude do konce roku minimálně 400 nových kontejnerů a minimálně stejný počet i v loňském roce.
3. Pro recyklaci odpadů je nezbytné vytříděné odpady z nádob ještě dotřídit na dotřiďovací lince, kde se z odpadů vybírají nečistoty a odpady se upravují podle potřeb zpracovatelů. Dotřiďovacích linek je v kraji dostatek, s výjimkou Děčínska, kde je zapotřebí ještě jedné (výstavba se připravuje). Zpracovatelských kapacit na papír je v kraji dostatek (Štětí, Novosedlice), sklo z celých Čech se zpracovává v Novém Sedle u Karlových Varů nebo v Příbrami. Největší nedostatek je v oblasti zpracování plastů, a to zejména u plastů jiných než PET láhve, jejichž zpracování je bez problémů a které jsou i žádanou vývozní komoditou.
4. Ústecký kraj není na úseku odpadového hospodářství příjemcem žádných poplatků ani jiných finančních zdrojů a nemůže proto dotovat jednotlivé sběrné systémy či provoz sběrných dvorů. Aktuálně je na území kraje asi 45 povolených sběrných dvorů, další obce mají shromažďovací místa, kde mohou občané své odpady odkládat, těch je na území kraje samozřejmě mnohem více.
5. V současné době končí připomínkové řízení Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje, který bude Radě a Zastupitelstvu kraje předložen ke schválení v říjnu letošního roku. Předkládaný návrh Plánu odpadového hospodářství předpokládá třídění papíru, plastu a skla ve všech obcích kraje a zvýšení výtěžnosti třídění na jednoho obyvatele na 27 kg odpadů v roce 2008 (z toho kovů max. 8 % - tedy jen se započítáním kovů skutečně pocházejících z komunální sféry). K podpoře tohoto cíle se připravuje výše zmíněný projekt, jehož prostřednictvím bude v lokalitách s nízkou výtěžností separovaných složek provedena analýza a návrh optimalizace sběrných systémů, dovybavení sběrovými prostředky a cílená informační kampaň vedená na základě průzkumu veřejného mínění v jednotlivých lokalitách.
6. (viz 1.)
7. Krajský úřad Ústeckého kraje vydává potřebné souhlasy a samozřejmě sleduje množství odpadů vytříděných v jednotlivých svozových oblastech. Firmy, které realizují sběr odpadů, jsou smluvními partnery obcí (nejsou-li tyto přímo jejich zřizovatelem) a kraj do jejich sběrných systémů nemůže zasahovat. Krajský úřad ovšem spolupracuje s obalovou společností EKO-KOM, zajišťující sdružené plnění povinnosti zpětného odběru a využití odpadů z obalů a která je v současnosti jediným zdrojem příjmů obcí v souvislosti s realizací sběru a třídění odpadů.
8. Krajský úřad Ústeckého kraje sleduje výtěžnost separovaného sběru v jednotlivých obcích prostřednictvím informačního systému odpadového hospodářství, údaje za kraj je porovnáván i s daty společnosti EKO-KOM. Porovnání obcí je velmi složité, každá obec má jiný systém sběru a třídění. Ideální je, když se v obci vytvoří systém s dostatečným počtem kontejnerů, sběrných dvorů a intenzivně se spolupracuje se školami. Velmi propracovaný a účinný systém sběru a třídění má např. Česká Kamenice.
9 Kapacita přiměřené sítě zařízení pro nakládání s odpady v Ústeckém kraji je vyhovující, skládkový objem je dostatečný pro komunální, inertní nebo nebezpečné odpady. Je třeba dovybavit území zařízením pro nakládání s bioodpady - návrh Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje předpokládá povinný sběr bioodpadů ze všech provozů, kde tyto vznikají. V kraji je nedostatek zařízení pro zpracování odpadu dřeva, zejména dřeva horších kategorií, není zařízení na zpracování odpadu textilu.
10. Výtěžnost ve sběru na obyvatele v roce 2003
papír 5,35 Kg/os/rok
sklo 1,82 Kg/os/rok - potřeba výrazně zvýšit
plasty 1,87 Kg/os/rok - potřeba výrazně zvýšit
kovy 18,76 kg/os/rok
Když pomineme již zmiňované kovy, je třeba konstatovat, že velmi nízké je množství vytříděného skla (a taky nejmenší počet kontejnerů na jeho sběr). Ve srovnání s průměrem ČR jsou v kraji nižší množství vytříděného množství papíru a plastů.
Vydala: Mgr. Romana Žatecká, tisková mluvčí Ústeckého kraje
Velká Hradební 48, 400 02 Ústí nad Labem
tel. 475 657 754, mobil 603 192 631
e-mail: zatecka.r@kr-ustecky.cz
