Bývalý ministr dopravy se dohodl s kraji a tuto dohodu zakotvil v memorandu mezi kraji a ministerstvem dopravy. Dohoda zněla, že obce a kraje mohou samy rozhodnout o tom, které silnice I. třídy zpoplatní – zatíží mýtným. Je to zcela logické, protože obce a kraje k tomuto můžou přistoupit s absolutní znalostí místních poměrů v dopravě, aby se nákladní doprava nepřemístila na silnice nižší třídy. Ty nejsou přizpůsobené na takovou zátěž a nemají sloužit k tranzitní dopravě, ale dopravě občanů mezi městy za prací, do školy či k doktorovi.
Při vzniku krajů na ně stát převedl silnice II. a III. třídy, a to mnohdy v žalostném stavu. Kraje z vlastních zdrojů tyto silnice uvedly do funkčního stavu – v posledních letech i díky uvolnění financí z SFDI. A nyní hrozí, že možným špatným rozhodnutím o zpoplatnění silnic I. třídy tyto opravy přijdou vniveč.
Nehrozí zde ale jen to, že vzniknou hmotné škody na majetku krajů, ale také že už v tak hustému provozu ve městech se bezpečnost na silnicích ještě více zhorší. Současná hustota provozu na všech komunikacích je už mnohdy na hraně únosnosti. Osobní vozidla každoročně přibývají a nyní hrozí, že stát provoz ještě více zatíží kamionovou dopravou a tím ohrozí bezpečnost provozu.
Domnívám se, že než ministerstvo dopravy ústy svého ministra vyřkne takovýto závažný ortel, mělo by asi prodiskutovat a poslechnout si názory na přijímané opatření od těch, kteří jsou těmto naznačeným problémům skutečně velmi blízko a jejichž názor vychází z jejich každodenní praxe a zkušenosti.
Obecně k tomu dle mého lze říct, že není možné, aby se jeden ministr (za podpory premiéra) zavázal vybrané silnice I. třídy nezpoplatnit (dokonce písemně) a druhý jeho rozhodnutí obratem změnil. K čemu je pak Asociace krajů ČR, k čemu jsou/byla několikaměsíční jednání s ministerstvem dopravy? Jaká si pan ministr představuje kompenzační opatření?
Stát před několika lety uznal, že předal krajům silnice II. a III. třídy s obrovským vnitřním dluhem a začal krajům přidávat na jejich údržbu, ale letos je fakticky snížil na polovinu (ze 4 mld. Kč na 2 mld. Kč vyplácené letos). Opatření na podporu krajů jsou tak spíš na ústupu. A k tomu nyní hrozí, že silnice, které mnohdy ani nejsou přizpůsobené k tranzitní nákladní dopravě, budou zničeny ještě víc.
Věřím tomu a doufám, že se přístup ministerstva dopravy směrem ke krajům zlepší, že se vrátíme zpět ke společnému jednání zástupců krajů a ministerstva dopravy, nikoliv k rozhodování od stolu na ministerstvu.