Stěžejním záměrem vzájemné spolupráce pracovníků lesnického
provozu a lesnického výzkumu je návrat části genofondu krušnohorského smrku.
Nově zahajovaný výzkumný projekt navazuje na výzkumné aktivity realizované při
řešení té
Výzkumné využití vegetativních variant rezistentního
krušnohorského smrku při obnově lesa na lokalitách lesních hospodářských celků
v Krušných horách je realizováno pod správou dalších účastníků a uživatelů
projektu, konkrétně organizací Městské lesy Chomutov, Lesy města Jirkova, Lesy
Jáchymov a Městské lesy Klášterec nad Ohří, včetně dalších aktivit,
zahrnujících rovněž analýzy DNA, které by měly přispět k návratu části
původního genofondu smrku do jeho přirozených stanovištních podmínek.
Lesy Krušných hor byly ve druhé polovině minulého století
poškozeny zejména kyselými emisemi (imisní kalamita nejvýrazněji kulminovala
v období 1978 až 1985) a nejvíce zasažené lokality byly osázeny smrkem pichlavým, který byl doporučován jako porost odolný
emisím. Po dobu zhruba třiceti let to skutečně znamenalo efektivní obnovu
lesních porostů než byly napadeny a poškozeny houbou kloubnatkou smrkovou a stromy začaly hynout.
Přestože smrk pichlavý splnil
svoji funkci jako náhradní dřevina, je nyní třeba intenzivněji začít s obnovou
lesa smrkem ztepilým a dalšími dřevinami, například
s bukem, jeřábem a javorem.
O činnosti Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti na http://www.vulhm.cz/
Radní pro oblast investic Ladislav Drlý
Petr Markes, ředitel Městkých lesů Chomutov, zástupkyně ředitele KÚÚK
pro výkon přenesené působnosti Monika Zeman, Josef Frýdl z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti