Dotaz žadatele:
„Vážený pane hejtmane Oldřichu Bubeníčku,
dovolte mi, abych v návaznosti na můj dotaz ze dne 22. 10. 2018 položený
v diskusi na jednání krajského zastupitelstva Vás požádal o srozumitelné a
jasné vyjádření k mému dotazu.
Můj dotaz:
Pane Bubeníčku, opakovaně jste veřejně
prohlásil, že Ústecký kraj začne aktivně vymáhat škody od viníků v kauze
ROP Severozápad až po vynesení pravomocných rozsudků. Ačkoliv takové
Vaše vyjádření v kontextu zejména odůvodnění nemá legislativní ani věcnou podporu (škody lze vymáhat od viníků,
aniž by byl spáchán trestný čin či dokonce až poté, co byl případně vynesen
pravomocně odsuzující rozsudek), tak jsem takovou odpověď a zdůvodnění já a
občané kraje s nevolí respektovali.
Dovolte mi, abych Vám opětovně připomenul, že v této rozsáhlé kauze s
vysoce pravděpodobnými miliardovými škodami, již padly pro dvě organizované skupiny dva pravomocné, odsuzující
rozsudky (První kauza byla kolem exředitele p. Kušnierze a jeho
vymahačské skupiny provizí z dotovaných projektů (2014) a druhá kauza je
kolem exnáměstka kraje p. Koudy a jeho organizované skupiny související s netransparentním
a klientelistickým hodnocením projektů (2017)).
Dovolte mi rovněž poznamenat, že ve všech jak výše uvedených ukončených
kauzách, tak aktuálně probíhajících (kauza kolem exhejtmana p. Šulce a
ex/ředitelů Úřadu ROP Severozápad ve věci „zlatých padáků“ (aktuálně
nepravomocné rozsudky) a největší kauzy 26 obviněných vrcholných politických
představitelů Ústeckého a Karlovarského kraje (exhejtmanka pí. Vaňhová,
exhejtman p. Novotný,…) podnikatelé (p. Novák, Ježek, Pánik,…)), orgány činné v trestním řízení stanovily
možné miliardové škody způsobené těmito organizovanými skupinami (v
posledním jmenovaném případě ji stanovily na 14 mld. Kč).
Na základě výše uvedených prokazatelných skutečností a zejména na základě
Vašeho opakovaného veřejného slibu se tudíž ptám, jaké aktivní kroky učinil Ústeckým kraj ve věci vymáhání výše uvedených
miliardových škod od viníků a jaké kroky plánuje učinit?
S ohledem na lhůty dané
v platné legislativě v této věci (promlčecí lhůty a další podmínky), děkuji Vám za obsáhlou a rychlou odpověď a zejména
aktivity Ústeckého kraje, který se chová určitě jako řádný hospodář a
proto v této věci podniká a podnikat bude patřičné a legislativou povinné
kroky.“.
Odpověď:
K Vaší žádosti sdělujeme následující.
Předně je třeba k Vámi psaným miliardovým škodám uvést, že Vámi odkazované trestní rozsudky Krajského soudu Ústí nad Labem a Vrchního soudu v Praze se ve směru ke škodě vyjádřily tak, že nelze spolehlivě zjistit, zda v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním obžalovaných, kvalifikovaným jako trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 tr. zák., uvedené škodlivé následky nastaly, tím méně pak způsobenou škodu a opatřený prospěch kvalifikovat, neboť v tomto směru nebyl ze strany státního zástupce předložen důkaz a soud takový důkaz ani neprovedl. K dokonání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 tr. zák. pak není ani třeba, aby škoda skutečně vznikla nebo byl opatřen neoprávněný prospěch. Ve vztahu k trestnému činu poškozování finančních zájmů Evropských společenství dle ust. § 260 tr. zákoníku (dnes poškozování finančních zájmů Evropské unie) bylo konstatováno, že nesprávné použití dotační sumy v částce cca 110 mil. Kč je škodou velkého rozsahu, která však nenastala, neboť žádné dotační prostředky čerpány nebyly a i pokud by dotační prostředky čerpány byly, předmětná škoda by nastala více méně pouze hypoteticky, neboť nelze vyloučit, že by předmětné projekty po provedení řádné soutěže opět uspěly a neúspěšné projekty by opět neuspěly.
Nelze ani pominout skutečnost, že za této situace by v případě vzniku škody tato primárně vznikla České republice, případně ROP Severozápad, kdy tyto subjekty by byly aktivně legitimovány k jejímu vymáhání.
Tedy v situaci, kdy orgány činné v trestním řízení neshledaly v této části kauzy ROP Severozápad vznik škody a v další části kauzy je teprve rozhodováno o vině obviněných, není adekvátním postupem tuto neexistující škodu vymáhat prostřednictvím civilního řízení, kde v případě neúspěchu je neúspěšná strana zpravidla zavázána k náhradě nákladů řízení úspěšné protistraně, přičemž by tyto náklady vzhledem k předpokládané hodnotě sporu mohli dosahovat částek v řádech milionů.
Jak již bylo uváděno v odpovědi na Vaši žádost o informace, kterou obdržel Ústecký kraj dne 27. 12. 2017, Ústecký kraj v poslední části kauzy uplatňuje svá práva poškozeného a ve věci dalšího postupu je nutno vyčkat výsledků tohoto trestního řízení, neboť vymáhání škody prostřednictvím občanskoprávního sporu za současného stavu by mohlo být považováno za jednání, které je v rozporu s povinnostmi péče řádného hospodáře.