Logo Ústeckého krajeÚstecký kraj (odkaz na titulní stránku) 

Ústecký kraj - Oficiální web


International

Vyhledávání

 


Cesta: Titulní stránka > Média

 

Zajištění lékařské pohotovosti v kraji

 
ODPOVĚĎ pro Radku Fialovou, ČTK, 9.1.2018
 

 
 

Dotaz (v původním znění):

Hezký den,

ještě posílám několik dotazů k zajištění lékařské pohotovosti.

1. Kolik lékařských pohotovostí v kraji je a kde? (v roce 2016 jich mělo být 11)

Je to tak, že krajský úřad podporuje v každém okrese jedno stanoviště pro zabezpečení pohotovosti pro děti i pro dospělé?

2. Kolik dostanou celkem peněz na provoz? (kolik je to v porovnání s rokem 2016?)

3.  Hradí kraj stoprocentní náklady na provoz pohotovostí nebo se na nich podílí například města ?

4. Kde v minulosti pohotovost skončila? (v posledních dvou letech)

5. Pokud se některé nemocnice / radnice snaží pohotovost zachovat ve svém městě, mají šanci na finanční podporu ÚK ? Mohou třeba žádat o nějaké dotace

6. Lékařů, kteří slouží pohotovosti, byl v minulosti nedostatek, daří se nějak tuto situaci zlepšovat ?



Odpověď:

 

1.       Kolik lékařských pohotovostí v kraji je a kde? (v roce 2016 jich mělo být 11)

 

Krajem podporovaných ordinací lékařské pohotovostní služby je celkem 22 na 14 stanovištích. (v r. 2016 to bylo stejné).

 

2.       Je to tak, že krajský úřad podporuje v každém okrese jedno stanoviště pro zabezpečení pohotovosti pro děti i pro dospělé?

 

Kraj na jednom stanovišti LPS v okrese (nejčastěji v zázemí tzv. okresní nemocnice) podporuje dvě samostatné pohotovostní ordinace – pro dospělé a pro děti a dorost.

V rámci okresu je pak obvykle ve spádovém území obce III. typu podporována další ordinace LPS, ale pouze již pro dospělé (v individuálních případech zde lze poskytnout i péči pro děti a dorost). Přehled krajem podporovaných ordinací LPS je v příloze.

 

3.       Kolik dostanou celkem peněz na provoz? (kolik je to v porovnání s rokem 2016?)

 

Rozpočet kraje na LPS je 20 638 850,- Kč, tedy stejně jako v r. 2016. Každá pohotovost v kraji dostává z rozpočtu kraje paušální částku, a navíc k tomu další příspěvek diferencovaný podle hustoty obyvatel (kde je vyšší hustota, tam se předpokládají vyšší příjmy ze zdravotního pojištění a příspěvek je nižší). Kraj však uvažuje o navýšení této částky ještě v průběhu tohoto roku, přibližně o 10% tedy cca 100 tis. Kč na jednu ordinaci.

 

4.       Hradí kraj stoprocentní náklady na provoz pohotovostí nebo se na nich podílí například města?

 

Příjem ordinace pohotovosti se skládá z výkonů hrazených ze zdravotního pojištění, regulačních poplatků a z dotace, resp. úhrady závazku veřejné služby (úhrada rozdílu mezi příjmy a náklady) z veřejného rozpočtu, obvykle z rozpočtu kraje a obce. Pokud by měl ze svého rozpočtu hradit náklady ordinací LPS v regionu pouze kraj, nebyla by k dispozici tak široká síť pohotovostních ordinací jako doposud, z tohoto pohledu je spoluúčast měst na krytí nákladů přínosná. Řada měst na provoz ordinace LPS ve své spádové oblasti přispívá.    

 

5.       Kde v minulosti pohotovost skončila? (v posledních dvou letech)

 

Síť ordinací LPS doznala řadu změn mezi lety 2003 až 2011. Dříve, ještě za okresních úřadů pokrývala ordinační doba LP obvykle celou noc a dále celý den o víkendech a svátcích, často byla k dispozici i návštěvní služba. Změnou legislativy a přístupu praktických lékařů nejen pro dospělé, ale i pro děti, byla ordinační doba pohotovosti již od roku 2003 omezována na stávající 3 hodiny v pracovní den a 9 hodin o víkendech a svátcích. Do roku 2011 pak někde byly ještě dvě ordinace LPS pro děti v okrese, ale druhá měla otevřeno pouze o víkendech. Z důvodu problémů se zajištěním této služby se od roku 2012 ustálila síť pohotovostí na jednu ordinaci LPS pro děti a dorost na okres (u okresní nemocnice), a jednu LPS pro dospělé ve spádové obci III. typu s výjimkou Lovosic a Podbořan.

Aby nedošlo k ohrožení sítě ordinací LPS v regionu, kraj v průběhu r. 2016 jednorázově navýšil svou podporu pohotovostním ordinacím tak, aby provozovatelé ordinací mohli vyhovět požadavkům službukonajících lékařů (a sester) a navýšit jim hodinové odměny za výkon služeb.   

 

6.       Pokud se některé nemocnice / radnice snaží pohotovost zachovat ve svém městě, mají šanci na finanční podporu ÚK ?  Mohou třeba žádat o nějaké dotace

 

Jak již bylo uvedeno, ÚK podporuje ze svého rozpočtu provoz 22 pohotovostních ordinací na 14 stanovištích v kraji. O rozšíření této sítě se neuvažuje.

 

7.       Lékařů, kteří slouží pohotovosti, byl v minulosti nedostatek, daří se nějak tuto situaci zlepšovat?

 

Bohužel ne, naopak se tento problém v řadě spádových oblastí každoročně prohlubuje.

Je to dané obecnou neochotou praktických lékařů sloužit pohotovosti nebo jejich požadavky na výši hodinové odměny za výkon služeb LPS (kdy 500,- je již takřka očekávaným standardem a nejsou ani výjimky s požadavkem na 1000,- a více Kč za hodinu pohotovostní služby). V těchto postojích mají bohužel lékaři oporu i ve svých profesních komorách (ČLK či Sdružení praktických lékařů).

Často se také stává, že praktičtí lékaři jsou ochotni odsloužit pouze 10 služeb v pohotovostní ordinaci za rok, protože právě za těchto 10 vykonaných služeb pak dostanou od zdravotních pojišťoven bonus ke svým standardním příjmům (může dosáhnout až 35 tis. Kč/rok).

 

Způsob organizace a zajištění lékařské pohotovostní služby

v Ústeckém kraji od 1. 1. 2018

1.         Ústecký kraj je podle ustanovení § 110 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), odpovědný za organizaci a zajištění lékařské pohotovostní služby, přičemž jde o výkon přenesené působnosti. Ve snaze zajistit tuto službu způsobem odpovídajícím místním potřebám Ústecký kraj a krajský úřad úzce spolupracují s dotčenými městy.

2.         Lékařskou pohotovostní službou se rozumí ambulantní péče poskytovaná pacientům v případech náhlé změny zdravotního stavu nebo zhoršení průběhu onemocnění. O pohotovostní služby nejde v případě poskytnutí ambulantní péče v rámci pravidelné ordinační doby poskytovatele (příslušného registrujícího lékaře).

3.         Lékařská pohotovostní služba neslouží k řešení dříve vzniklých onemocnění či zhoršení zdravotního stavu, při kterých občan nevyhledal včasnou lékařskou péči.

4.         Provozování ordinací lékařské pohotovostní služby bude zajištěno na základě uzavřeného smluvního vztahu o zajištění poskytování služby obecného hospodářského zájmu mezi krajem-krajským úřadem nebo městem a poskytovatelem zdravotních služeb, pověřeným provozováním ordinace lékařské pohotovostní služby.

5.         Na území Ústeckého kraje jsou určena tato spádová území ordinací lékařské pohotovostní služby:

a.         Děčín (pro spádovou oblast Děčínska; ordinace v oborech: všeobecný praktický lékař a praktický lékař pro děti a dorost),

b.        Rumburk (pro spádovou oblast Rumburska; ordinace v oboru všeobecný praktický lékař se zabezpečením péče pro děti a dorost),

c.         Varnsdorf (pro spádovou oblast Varnsdorfska; ordinace v oboru všeobecný praktický lékař se zabezpečením péče pro děti a dorost),

d.        Ústí nad Labem (pro spádovou oblast Ústecka; ordinace v oborech: všeobecný praktický lékař a praktický lékař pro děti a dorost),

e.        Litoměřice (pro spádovou oblast Litoměřicka a Lovosicka; ordinace v oborech: všeobecný praktický lékař a praktický lékař pro děti a dorost),

f.          Roudnice nad Labem (pro spádovou oblast Roudnicka; ordinace v oboru všeobecný praktický lékař se zabezpečením péče pro děti a dorost),

g.         Teplice (pro spádovou oblast Teplicka; ordinace v oborech: všeobecný praktický lékař a praktický lékař pro děti a dorost),

h.        Bílina (pro spádovou oblast Bílinska; ordinace v oboru všeobecný praktický lékař se zabezpečením péče pro děti a dorost),

i.           Most (pro spádovou oblast Mostecka; ordinace v oborech: všeobecný praktický lékař a praktický lékař pro děti a dorost),

j.          Litvínov (pro spádovou oblast Litvínovska; ordinace v oboru všeobecný praktický lékař se zabezpečením péče pro děti a dorost),

k.         Louny (pro spádovou oblast Lounska; ordinace v oborech: všeobecný praktický lékař a praktický lékař pro děti a dorost);

l.           Žatec (pro spádovou oblast Žatecka a Podbořanska; ordinace v oborech: všeobecný praktický lékař a praktický lékař pro děti a dorost),

m.      Chomutov (pro spádovou oblast Chomutovska; ordinace v oborech: všeobecný praktický lékař a praktický lékař pro děti a dorost),

n.        Kadaň (pro spádovou oblast Kadaňska; ordinace v oboru všeobecný praktický lékař se zabezpečením péče pro děti a dorost).

6.         Každá ordinace lékařské pohotovostní služby v oboru všeobecného praktického lékaře a praktického lékaře pro děti a dorost, resp. v ní sloužící lékař, zajišťuje prohlídky těl zemřelých mimo zdravotnická zařízení a to i po skončení ordinační doby ordinace lékařské pohotovostní služby, vždy do 6:00 hod. následujícího dne ve všedních dnech, resp. do začátku ordinační doby ordinace lékařské pohotovostní služby následujícího dne ve dnech pracovního klidu (poskytovatel zdravotních služeb provozující ordinaci lékařské pohotovostní služby zajistí službukonajícímu lékaři dopravu na místo prohlídky a zpět).

7.         Financování provozování ordinace lékařské pohotovostní služby je zajištěno:

a.         Prostřednictvím zdravotního pojištění dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (veškeré zdravotní výkony provedené v rámci ordinace lékařské pohotovostní služby a při prohlídkách těl zemřelých mimo zdravotnická zařízení, vykáže poskytovatel zdravotních služeb provozující ordinaci lékařské pohotovostní služby příslušným zdravotním pojišťovnám (příjmová resp. výnosová položka),

b.        Prostřednictvím dotace Ústeckého kraje městu (obci) na zabezpečení lékařské pohotovostní služby v příslušné spádové oblasti,

c.         Prostřednictvím rozpočtu Ústeckého kraje ve formě úhrady vyrovnávací platby za zajištění závazku veřejné služby,

d.        Prostřednictvím smluvního vztahu uzavřeného mezi obcí a poskytovatelem zdravotních služeb, jehož předmětem bude závazek veřejné služby na zajištění činností spojených s organizací a poskytováním zdravotní péče v rámci lékařské pohotovostní služby v příslušné spádové oblasti,

e.        Prostřednictvím finančního příspěvku města, tam kde byla mezi krajem a městem uzavřena smlouva o zajištění financování lékařské pohotovostní služby,

f.          Prostřednictvím poskytování peněžních dotací, darů apod. provozovateli ordinace lékařské pohotovostní služby jakýmkoli dalším subjektem.

8.         Krajský úřad Ústeckého kraje na základě § 45 odst. 2 písm. l) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), v platném znění, požádal poskytovatele zdravotních služeb (a jejich lékaře) příslušné odbornosti k účasti na zajištění lékařské pohotovostní služby v dané spádové oblasti.

9.         Přehled ordinací lékařské pohotovostní služby na území Ústeckého kraje a smluvně zajišťované ordinační doby (včetně kontaktních údajů) je uveden v příloze.

 

Reakce na TZ vydanou roudnickou nemocnicí:

Podle sítě pohotovostních služeb již řadu let vykonává pro spádovou oblast Litoměřice pohotovostní služby pro děti a dospělé litoměřická nemocnice. Jde o stejný model jako v jiných okresech kraje, kdy je pro každou spádovou oblast vždy jedna pohotovost pro dospělé a pouze jedna pohotovost v okrese pro děti, vždy u tzv. bývalé okresní nemocnice. Nejde tedy o žádnou novou nabídku, ale o prodloužení stávající, každoročně se opakující, smlouvy. Zajištění pohotovostní služby takto funguje v litoměřické nemocnici již dlouhodobě, Ústecký kraj tedy proto neuvažoval o žádné nutné změně. Navíc jde v případě litoměřické nemocnice o největšího poskytovatele lůžkové zdravotní péče na Litoměřicku.

Ústecký kraj v případě roudnické nemocnice přispívá na provoz pohotovosti pro dospělé a to částkou 1.071.400 Kč.

Smlouva pro zajištění pohotovosti pro děti je pokračováním z předešlých let, nikdy se tedy nejednalo o nějaké rozdělení, poskytovatelem dětské pohotovosti v rámci smlouvy s Ústeckým krajem byla vždy výhradně litoměřická nemocnice. Nejedná se tedy o žádný nový model, ale o dlouhodobě fungující. Každá pohotovost v kraji dostává do rozpočtu paušální částku, a navíc k tomu další příspěvek diferencovaný podle hustoty obyvatel (kde je vyšší hustota, tam se předpokládají vyšší příjmy ze zdravotního pojištění a příspěvek je nižší).

Do Litoměřické nemocnice na tutéž pohotovost pro dospělé přispívá kraj pouze částkou 986.900 Kč (tedy méně než do Roudnice - viz přiložená tabulka). Stejnou částkou přispívá kraj i na dětskou pohotovost.

Nevíme, o kterém rozhodnutí z roku 2012 vedení roudnické nemocnice hovoří, žádné takové o provozu pohotovostních služeb neexistuje. Každoročně je však schvalován model zajištění pohotovostních služeb, který s ohledem na rozsah sítě ordinací nedoznal již řadu let změn, v roce 2012 byla do modelu pouze zapracována nová legislativa v souvislosti s novým zákonem o zdravotních službách. Jednání mezi vedením města Roudnice nad Labem a vedením Ústeckého kraje se uskuteční v příštím týdnu. Schůzka by se ovšem měla podle avíza ze strany města Roudnice týkat hlavně provozu pohotovosti pro dospělé.

Stále se jedná o největšího a fungujícího poskytovatele zdravotní péče na Litoměřicku, kde je provoz pohotovosti pro děti zajišťován již 12 let. Navíc smlouvy podle litoměřického projektu transformace nemocniční příspěvkové organizace na akciovou společnost plynule přešly, a a.s. vstoupila do všech práv a povinností.

Roudnická nemocnice provoz dětské pohotovosti nabízela podle našich informací již dlouhodobě, jako službu související s provozem jejich dětského oddělení, bez finanční a organizační podpory ze strany kraje. Ukončení této služby v roudnické nemocnici je tedy plně jejich rozhodnutím a nezávisí na vůli a podpoře kraje.

 

Připravila:

Ing. Lucie Dosedělová, tisková mluvčí
oddělení mediální komunikace

odbor kanceláře hejtmana Ústeckého kraje

Velká Hradební 48, 400 02 Ústí nad Labem

tel. 475 657 741

mob. +420 723 520 855

dosedelova.l@kr-ustecky.cz

 
Zodpovídá: Mgr. Markéta Flochová
Vytvořeno / změněno: 26.1.2018 / 26.1.2018

 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 
 

Tematická nabídka: Média

Přeskočit nabídku
 

Informace v patě

Garant sekce:Ing. Lucie Dosedělová

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

web & design , redakční systém