Počátky starobylého rodu Kolowratů se rozvíjeli nedaleko Nového Hradu, v deset kilometrů vzdáleném údolí Klášterského potoka v Dolním Ročově. Dnes staré osídlení připomíná jen rozlehlý klášter augustiniánů poustevníků Nanebevzetí Panny Marie s rodinnou hrobkou Kolowratů. Klášter dal vystavět Albrecht z Kolowrat (1347 - 5. července 1391), nejstarší známý předek rodu, který je v kryptě kláštera pochován. Jeho předkové pocházeli z tvrze ve vsi Kolovraty u pražských Průhonic a Uhříněvsi, která je zmiňována již v roce 1209. Zakladatel Albrecht působil ve službách krále Karla IV. a coby maršál po boku královny Anny Svídnické.
Jeho čtyři přeživší synové Albrecht ml., Mikuláš, Purkart a Herbort zakládájí nové rodové větve - Libštejnskou , Žehrovskou, Bezdružickou a Mašťovskou. V průběhu 14. a 15. století pak existovalo celkem osm rodových větví, oproti původním čtyřem vznikly ještě Kornhauzská, Černonická, Krakowská a Novohradská se sídlem na Novém Hradě v Jimlíně.
Novohradští z Kolowrat se oddělily od rodu Bezdružických v 70. letech 15. století. Podnětem k tomu byla stavba nového rodového sídla nad vsí Jimlínem poblíž Loun. Dne 2. května 1465 získává Albrecht Bezdružický z Kolowrat od krále Jiřího z Poděbrad svolení k výstavbě hradu na vlastním návrší při tvrzi v Jimlíně "s věžemi, příkopy a padacími mosty". Stavba byla pravděpodobně dokončena o 9 let později, ale již roku 1473 se majitelé nazývají Novohradskými z Kolowrat.
Šlechtický rod opouští sídlo po 101 letech. Nejprve v roce 1573 prodává Nový Hrad Volf Novohradský z Kolowrat své tetě Johance Novohradské z Kolowrat a jejímu manželovi Janu "staršímu" Popelovi z Lobkowicz a na Točníku. Ti si však novohradský majetek drží pouhé dva roky.
Urozený Volf Novohradský z Kolowrat, pozdější nejvyšší soudce království českého, se ze zištných důvodů usazuje se Prácheňsku, zvláště pak na Lnářích a později i na Vimperku. Patřil mezi vlivné osoby z okruhu posledního Rožmberka, Petra Voka. Roku 1600 provdal Volf svou dceru Marii Magdalénu za Vokova synovce, mladého hraběte Jana Zrinského ze Serynu. Volf umírá "předčasně" již roku 1609 a tři roky poté, při slavnostním pohřbu Petra Voka z Rožmberka, rozlomením rožmberské růže končí největší moc i sláva Novohradských z Kolowrat, neboť o pouhý měsíc později umírá i mladý hrabě Zrinský bez zajištění potomků.
Novohradští z Kolowrat vymírají po měči i po přeslici na přelomu 18. a 19. století. Dnes bychom v Čechách nalezli už jen dvě rodiny nesoucí jméno Kolowrat-Krakowský a dodržující rodové heslo "Věrně a stále!".
Vydejte se od roku 2015 PO STOPÁCH PÁNŮ Z KOLOWRAT:
Zámek Nový Hrad v Jimlíně u Loun (Ústecký kraj)
550 let / Založení hradu a rodu Novohradských z Kolowrat
Klášter Dolní Ročov u Loun (Ústecký kraj)
640 let / Položení základního kamene Albrechtem z Kolowrat
www.obec-rocov.cz
Hrad Krakovec u Rakovníka (Středočeský kraj)
570 let / Založení rodu Krakowských z Kolowrat
www.hrad-krakovec.cz
Hrady Točník a Žebrák u Berouna (Středočeský kraj)
Bývalé hrady předků Schwarzenbergů a Libštejnských z Kolowrat
www.tocnik.com
Hrad Karlštejn u Berouna (Středočeský kraj)
415 let / Konec purkrabství Jáchyma Novohradského z Kolowrat
www.hradkarlstejn.cz
Zámek Březnice u Příbrami (Středočeský kraj)
Významné sídlo Krakowských z Kolowrat
www.zamek-breznice.cz
Tvrz a zámek Lnáře u Blatné (Jihočeský kraj)
Rezidence nejvyššího soudce Volfa Novohradského z Kolowrat
www.lnare.cz
Zámek Vimperk u Prachatic (Jihočeský kraj)
Renesanční sídlo Volfa a Jáchyma Novohradských z Kolowrat
www.zamek-vimperk.eu
Hrad Rožmberk u Českého Krumlova (Jihočeský kraj)
415 let / Sňatek Marie Magdalény Novohradské z Kolowrat
s rožmberským dědicem Janem Zrinským ze Serynu
www.hrad-rozmberk.eu
Zámek Rychnov nad Kněžnou (Královehradecký kraj)
375 let / Trvale v majetku rodu Kolowrat-Krakowských
www.kolowrat.com