Deník Litoměřicka,
Eva Břeňová
Dne 10.7.2003
1. Jaké bude
stanovisko krajského úřadu, které je nutné pro Městskou nemocnici v
Litoměřicích v záležitosti uzavření smlouvu s VZP na provoz nové angiolinky?
Odpověď se kryje s odpovědí na otázku č. 2
2. Kdy ho lze
od kraje očekávat, a jaké skutečnosti se při rozhodování budou
brát v potaz?
K otevření a provozu kardio-invazivního
pracoviště v Městské nemocnici v Litoměřicích se již Ústecký kraj
vyjadřoval dne 14.5.2003 (dopis Jiřího Šulce, hejtmana ÚK – lze v případě
zájmu odfaxovat), a to na základě žádosti o stanovisko MN Litoměřice. Před
vydáním stanoviska záležitost projednávala zdravotní a sociální komise Rady
Ústeckého kraje a dne 28.04.2003 po projednání
nedoporučila otevření kardio-invazivního pracoviště v Městské nemocnici
v Litoměřicích.
3. Je již v
provozu angiolinka v Masarykově nemocnici, v jejíž dozorčí radě pan Szantó
zasedá?
Provoz angiolinky v Masarykově nemocnici
v Ústí nad Labem bude zahájen 1.9.2003.
4. Bude brána
v potaz skutečnost, že litoměřická nemocnice zprovoznila angiolinku jako první?
Při vydávání obdobných odborných stanovisek není
relevantní posuzovat žádosti z hlediska rychlosti jejího podání nebo
zprovoznění, relevantní je zajištění odborných a demograficko-geografických
předpokladů. Navíc při správné praxi v posuzování provozu
a rozmístění přístrojů vybrané zdravotnické techniky by stanovisko komise
Ministerstva zdravotnictví a stanovisko kraje
mělo předcházet nákupu a zprovoznění nákladné zdravotnické techniky (náklady
jsou vysoké jak na pořízení, tak na provoz), což nemocnice v Litoměřicích
podle našich informací neučinila. Přístroj tedy koupila bez předchozího
souhlasu kompetentních orgánů a tento postup je například pro ředitele nemocnic
zřizovaných krajem nepřípustný. Před nákupy
takovýchto nákladných zařízení je nutné mít předběžný souhlas zdravotních
pojišťoven, že na zdravotní výkony prováděné na těchto přístrojích uzavřou smlouvy
o úhradách těchto výkonů, jinak se nemocnice vystavuje riziku, že nakoupí
nákladnou techniku a pojišťovny neuhradí výkony spojené s jejím
provozováním. Riziko nákupu přístrojů
bez vyjádření kompetentních orgánů a pojišťoven je především rizikem
managementu nemocnice, která se rozhodla takto nestandardně postupovat.
5. Někteří
lékaři se domnívají, že dvě angiolinky v kraji se mohou uživit, jaký je názor kraje?
Toto je otázka k jednání odborníků (odborné
společnosti nebo komise zdravotní a sociální rady kraje).
Z obecného hlediska by však umístění takových dvou zařízení v našem
kraji mělo odpovídat demograficko-geografickým podmínkám (rozšířené
teze koncepce zdravotnictví kraje
schválené radou rozdělují kraj na Severovýchod
a Jihozápad) a každé takové zařízení by mělo být umístěno pokud možno ve své
spádové oblasti.
6. Nepovažuje
zdravotní rada svoje členství v dozorčí radě jedné nemocnice za určitý střet
zájmů?
NE. Dozorčí radě nepřísluší a ani nerozhoduje o
otázkách krajské koncepce. Její funkcí je být především kontrolním, poradním a
iniciativním orgánem zdravotnického zařízení a jeho zřizovatele. Bc. Petr Severa
(vedoucí odboru zdravotnictví, zdravotní rada) byl delegován a jmenován do
dozorčí rady Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, p.o., jako zástupce
zřizovatele (Ústeckého kraje) z řad jeho
zaměstnanců (Krajského úřadu Ústeckého kraje, přenesená působnost kraje), ze
své funkce zaměstnance úřadu i z funkce v dozorčí radě je vázán mlčenlivostí.
Jan Szántó, člen Rady Ústeckého kraje odpovědný za oblast zdravotnictví
(samostatná působnost kraje), byl do dozorčí rady jmenován za krajskou
samosprávu, z řad Zastupitelů Ústeckého kraje, stejně tak jako pan Roman
Kubr, Ing. Petr Novotný a paní Květa
Rybárová (všichni členové Zastupitelstva kraje), kteří jsou stejným způsobem
vázáni mlčenlivostí.
Vydala: Mgr. Romana Konečná, tisková mluvčí Ústeckého kraje