„Po otestování pilotní verze se předpokládá ze strany Ústeckého kraje oslovení a zapojení dalších vlastníků lesů do této aplikace tak, aby uživatelé aplikace měli co nejvíce informací o možných omezeních na co nejucelenějším území celého kraje,“ upřesnila účel tvorby aplikace Lubomíra Mejstříková, 1. náměstkyně hejtmana Ústeckého kraje s gescí pro oblast životního prostředí.
V průběhu jednání byla ze strany členů a hostů kůrovcového kalamitního štábu prezentována data za rok 2021 a predikce pro rok 2022 týkající se vývoje a zpracování kůrovcem napadených porostů. Ze strany Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů byla představena prezentace na téma porovnání kontrolních a srovnávacích ploch v přírodní lesní oblasti Krušné hory 2013-2020.
Již na prvním jednání kůrovcového kalamitního štábu totiž ze stran některých členů zaznělo téma, které přímo navazuje na efektivitu včasného a účinného zpracování kůrovcové kalamity, tedy zajištění včasné a účinné obnovy lesů umělou i přirozenou cestou. Stěžejním faktorem pro úspěšnou obnovu lesů jsou podle vyjádření některých členů stavy zvěře a škody, které zvěř působí na přirozené i umělé obnově lesa.
Štáb vede a řídí 1. náměstkyně hejtmana Lubomíra Mejstříková
Nepůvodní smrkový les v Národním parku České
Švýcarsko (foto: Václav Sojka)
