Orientační nabídka


 

Atentát na Heydricha tématem výstavy na krajském úřadě - Někomu život, někomu smrt

001
Ústecký kraj pro Vás přichystal v prostorách krajského úřadu výstavu k 70. výročí této historicky významné události českých dějin. Výstava byla zahájena u příležitosti pietního aktu k 67. výročí ukončení 2. světové války a prohlédnout si ji můžete i Vy, zcela zdarma, ve 2. patře budovy A krajského úřadu v prostorách před konferenčním sálem.
Tisková zpráva z 9. května 2012
 

 
 

Výstava bude přístupná všem zájemcům během úředních hodin nebo po nahlášení v recepci krajského úřadu až do 25. května 2012.

Výstava je velice vhodná a uzpůsobená také pro školní výuku. Předem nahlášené školní skupiny (případně jiné zájmové kroužky a organizované skupiny) mohou zapsat své postřehy do pamětní knihy a na webových stránkách www.nekomuzivot-nekomusmrt.cz si mohou učitelé pro své žáky bezplatně stáhnout pracovní listy k výstavě. Přijďte se podívat!

Výstava

Putovní výstava Někomu život, někomu smrt, kterou v těchto týdnech hostí Ústecký kraj, představuje příčiny, průběh a důsledky atentátu na Reinharda Heydricha, který provedli českoslovenští parašutisté – příslušníci čs. zahraniční armády, ve spolupráci s českými vlastenci 27. května 1942.

Atentát, jehož diplomatickým důsledkem bylo oduznání podpisu pod Mnichovskou dohodou vládami Velké Británie, Francie a Itálie, byl nejvýznamnějším odbojovým činem, který byl v Evropě v období 2. světové války proveden. Žádný ze států, ani podstatně větších, si netroufl zaútočit na tak vysoce postaveného činitele Třetí říše. Proto nás hrdinství československých parašutistů i jejich spolupracovníků z řad domácího odboje uchvacuje i po sedmdesáti letech. Odkaz lidí, kteří svobodu národa povýšili nad svůj osobní život, je živý i dnes – jsou příkladem sebeobětování, lásky a odvahy, s kterou čelili nacistické zvůli.

Výstavu připravilo neziskové občanské sdružení Asociace nositelů legionářských tradic (ANLET). Autorkou projektu výstavy je Jindra Svitáková, která se aktivně na činnosti tohoto občanského sdružení podílí, mj. také jako šéfredaktorka časopisu Historický kaleidoskop. Té jsme položili několik otázek:

Proč se ANLET rozhodl uspořádat tuto výstavu?

Již od konce loňského roku si připomínáme události, jejichž výsledkem byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který členové skupiny Anthropoid uskutečnili 27. května 1942. 29. prosince členové skupiny Anthropoid Jan Kubiš a Josef Gabčík spolu s dalšími dvěma výsadky, připravenými ve Velké Británii, seskočili na území vlasti a začali se ve spolupráci s českými vlastenci připravovat na svůj úkol. Ač to byli profesionálové, nikdy by jej nemohli vykonat bez občanů v Protektorátu, kteří jim poskytovali zázemí, starali se o ně, zajišťovali jim doklady, oblečení, ubytování, potravinové lístky, ale především jim aktivně pomáhali v jejich práci.

Naším cílem je napravit stokrát omílanou lež, že český národ nikdy nebojoval. Není to pravda – český národ bojoval za svou svobodu v první i druhé světové válce, a měl mnohem těžší podmínky než mnoho jiných národů. Musel bojovat o uznání velkých mocností a možnost sestavit si v zahraničí své vojenské jednotky. Lidé, kteří o to usilovali, to nemuseli dělat. Mohli se někde schovat a přečkat v klidu válku, nechat ji za sebe někoho vybojovat. Ale Češi a ani Slováci to neudělali. Šli do boje za svou svobodu, riskovali své životy i životy svých blízkých.

 

Možná se někdo zeptá, proč to tedy dělali?

Právě proto, že měli potřebu se bránit, něco dělat. Nechtěli být prvoplánově hrdinové, prostě nemohli ohnout záda a poddat se tyranii. Víte, celá organizace tohoto činu ze zahraničí i v Protektorátu byla jedinečná. A nebýt jednoho zrádce – Karla Čurdy, můžeme uvažovat i o tom, že by se podstatná část těch, kteří byli nacisty zavražděni, mohla zachránit. Byli takoví, například farář Samek v Nehvizdech, který se dostal do kontaktu s parašutisty skupiny Anthropoid krátce po jejich seskoku. Nikdo ho neprozradil a zůstal naživu, i někteří další.

Atentát na Heydricha nám zanechal dva důležité odkazy, na které bychom neměli zapomínat: jedním z nich je hrdinství lidí, kteří tu před sedmdesáti lety žili a rozhodovali se, zda budou riskovat své životy a zapojí se do boje proti nacismu, nebo budou čekat „jak to dopadne“ s rizikem téhož – vyhlazení, vystěhování z českého prostoru, anebo tu byla třetí možnost: kolaborace. Kupodivu nás historie přesvědčuje, že těch prvních bylo velmi mnoho. Druhým důležitým odkazem je naprosto nezměřitelné hrdinství sedmi parašutistů, kteří v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze bojovali proti sedmi stům nasazeným útočníkům, a přesto odolávali více než pět hodin této ohromné přesile. Kdo by to dnes dokázal? Máme v sobě takovou sílu?

Myslím, že to je nejdůležitější poselství tohoto činu – nutnost postavit se zlu. Nezapomeňme, že zlo je na světě stále, v mnoha zemích světa jsou dnes ti, kteří se pokládají za nadřazené druhým a ve jménu různých ideologií mučí, vraždí, týrají. Proto je toto téma silné i dnes.  

 

Jak je výstava uspořádána a kdo se na jejím zpracování podílel?

Výstava putuje po České republice od 1. prosince 2011 a dosud ji zhlédlo více než 10 000 návštěvníků. Je zpracována na 24 panelech, které podávají svědectví o době a lidech. Pro některé vystavovatele připravujeme další výstavní panely, které se týkají daného regionu.

Výstavu jsem zpracovala ve spolupráci s historikem Jaroslavem Čvančarou, který se tématem atentátu na Heydricha a československým odbojem v období 2. světové války zabývá celý svůj život. Vydal na toto téma ojedinělou trilogii nazvanou Někomu život, někomu smrt – československý odboj a nacistická okupační moc, a dále knihu Heydrich, která nyní vyšla v novém doplněném vydání. Tyto knihy i další materiály jsem důkladně studovala a výstavu připravila s využitím bohaté obrazové dokumentace i výše uvedených knih Jaroslava Čvančary. Ten také navrhl název výstavy, který se bytostně dotýká tématu života a smrti.

 

Co si lze pod názvem představit, proč „někomu život, někomu smrt“?

V období nacistické okupace bylo opravdu složité žít. Nacisté plánovali vysídlit Čechy z prostoru střední Evropy a odsunout nás kamsi na východ. První byli na řadě Židé, ale další by přišli brzy po nich. Čeští vlastenci, kteří se podíleli na odboji, riskovali své životy a mnoho jich také životem za svou činnost v odboji zaplatilo, právě tak jako vojáci našich zahraničních jednotek na bitevních polích. Naopak, někteří se zachránili, protože je nikdo neprozradil. Tehdy stisk ruky a slib mlčenlivosti často znamenaly záchranu lidských životů. Nenajdete nikde žádné pravidlo – odboj znamenal postavit se na odpor zlu, pasivita nemusela vždy znamenat život, jen nicnedělání, za kterým mohla také přijít smrt.

 

Organizujete k výstavě doprovodný program?

Právě jsme uzavřeli literární soutěž Pomníky s příběhem. V podzimních měsících budeme organizovat internetovou vědomostní soutěž na toto téma. Také jsme vydali publikaci, která shrnuje hlavní téma výstavy. Důležité je, že jsme k ní ve spolupráci s Asociací učitelů dějepisu vydali metodickou příručku a pracovní listy, takže s ní mohou pracovat celé školní třídy, a tím si osvojit důležitou etapu naší historie. Vydali jsme pamětní pohlednici, podílíme se na aktivitách dalších organizací, klubů, obcí a měst, které s tímto výročím souvisejí. Informace o podrobnostech získají návštěvníci na webových stránkách www.nekomuzivot-nekomusmrt.cz.

 

Proč by měl návštěvník na výstavu přijít?

Lákat návštěvníky na teror a smrt lze jen těžko. Ta doba byla opravdu velmi zlá. Když jsem výstavu připravovala, v noci se mi zdálo o mučení, pronásledování, popravách.  Ale je to důležitá součást našich dějin – troufám si říci, že podstatně důležitější, než posledních dvacet let. Ten, kdo ji uvidí, snad pochopí, že se nemusí stydět za to, že je Čech. A že hrdinství těch, kteří žili a umírali ve 40. letech minulého století, je součástí paměti našeho národa. A to je poselství pro mladé lidi, kteří jak doufám, si odnesou z výstavy také vědomí, že válka není jen počítačová hra, ale skutečnost, která ještě dnes děsí a zabíjí spoustu jejich vrstevníků.

01
Instalace výstavy

02

 
Zodpovídá: Mgr. Alena Tichá
Vytvořeno / změněno: 9.5.2012 / 9.5.2012
 

 

Kontakt

Ústecký kraj
Velká Hradební 3118/48
400 01 Ústí nad Labem
tel.: +420 475 657 111
e-podatelna: epodatelna@kr-ustecky.cz
IČ: 70892156
DIČ: CZ70892156, je plátce DPH
Datová schránka: t9zbsva

Podrobný kontakt


Informace v patě

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

web & design , redakční systém