Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)
- Oficiální web
„Je třeba si připomínat osobní statečnost vojáků, kteří si byli vědomi, že při neúspěchu celé vzpoury zaplatí vlastním životem, přesto se vzepřeli útlaku a pokořování. I jejich čin přispěl k pozvednutí národního sebevědomí, což o půl roku později vyvrcholilo v ustavení samostatného Československa,“ zmínil při svém projevu hejtman Bubeníček. Průběh celé vzpoury připomněl starosta Rumburku Jaroslav Trégr, mezi hosty nechyběl Jaromír Dvořák, starosta Nového Boru, kde byli nakonec vzbouření vojáci zastaveni. Poklonit se padlým přijeli i starostové z okolních německých měst Seifhennersdorf a Grossschӧnau.
Město Rumburk připravilo na průběh celého dne další vzpomínkový program, průvod městem a ukázku pořadových cvičení.
Rumburská vzpoura bylo protiválečné vystoupení českých vojáků náhradního praporu 7. střeleckého pluku rakousko-uherské armády, která vypukla 21. května 1918 v severočeském městě Rumburk. Jednalo se zejména o reakci na nedostatečné a špatné zásobování, nevyplacené žoldy a šikanu německých důstojníků.
Tři vůdcové povstání Stanko Vodička, František Noha a Vojtěch Kovář byli 29. května 1918 v časných ranních hodinách zastřeleni. Stanným soudem v Rumburku a Novém Boru byli odsouzeni k trestu smrti také Jakub Bernard, Jiří Kovářík, Jakub Nejdl, František Pour, Jan Pelnář, Antonín Šťastný a Jindřich Švehla; ti byli 29. května večer popraveni zastřelením. U dalších čtrnácti odsouzených k smrti byl nakonec rozsudek „zmírněn“ na mnohaleté vězení. Z více jak 580 obviněných vzbouřenců jich bylo 116 za trest posláno na frontu a zbytek byl uvězněn v terezínské pevnosti.
Před pomníkem Rumburské vzpoury na místě popravy starosta Rumburku Jaroslav Trégr, hejtman Oldřich Bubeníček, poslanec Jaroslav Foldyna a místostarosta Rumburku Darek Šváb, více fotografií ve Fotogalerii
