„Cykloregion Krušné hory – propojení nadregionálních cyklotras v
česko-německém Krušnohoří“
Projekt byl podpořen z Programu Cíle 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Česko republikou a Svobodným státem Sasko 2007 – 2013.
Krušné hory z české i z německé strany neustále překvapují svou romantickou krajinou s malebnými scenériemi horské přírody. Krása vodních přehrad, rašelinišť a skalních útvarů i divokost horských luk je pro mnohé ještě stále neobjevenou oblastí a pro pěší a především cyklisty představuje ideální místo k objevování zapomenutých koutů.
Díky projektu Cíl3 „Cykloregion
Krušné hory – propojení nadregionálních cyklotras v česko-německém Krušnohoří“
vznikl nový cykloregion propojující „Krušnohorskou
magistrálu“ se sousledně běžící cyklotrasou na německé
straně hranice. Je jí jedna z nejvýznamnějších dálkových cyklotras v Německu
protínající několik horských oblastí a nesoucí příznačný název Saská středohoří
– „Sächsische
Mittelgebirge I-6“.
Krušnohorská magistrála
Poznání regionu umožňuje množství turistických, cyklistických i
běžeckých tras.
Mezi ty nejvýznamnější patří Krušnohorská magistrála (č. 23),
která se v celé své délce vine po širokých lesních cestách
s upraveným povrchem. Ačkoliv nejsou mezi turisty tyto hory neznámé, stále
jsou ještě ušetřeny intenzivního turistického ruchu. Některá zákoutí dýchají
svojí samotou a opuštěností. To ale vyvažují příjemné horské vesničky
nabízející návštěvníkům občerstvení a kvalitní ubytování. Krušnohorská
magistrála nabízí bezpočet odboček k přírodním i kulturním zajímavostem, obcím
a městům Krušných hor a také do přilehlého Saska.V zimě slouží tato překrásná
výletní trasa běžkařům. Především v blízkosti lyžařských středisek se
nabízejí návštěvníkům upravované trasy jak na klasické lyžování tak i na volnou
techniku, které plynuje přecházejí i do sousedního Německa.
Magistrála, která měří celkem 250 km, začíná u vodní
nádrže Skalka v Chebu a přes známé Františkovy Lázně a Kraslice vede do
Krušných hor s nejvyšším vrcholem Klínovec a dále pokračuje po jejich hřebenech
z Měděnce až do Děčína.
Ať už budete cestovat po vlastních nebo na kole, v každé roční
době Vám Krušnohorská magistrála nabídne něco nového a zajímavého.
Saská středohoří
Cyklotrasa Saská středohoří měřící 230 km vede po německé straně Krušných hor mezi obcemi Reinhardtsdorf-Schöna ležící na Labi a Carlsfeld/Oberwildenthal. Projíždí se přitom horními městy jako jsou Altenberg, Marienberg, Annaberg-Buchholz, Schwarzenberg a Johanngeorgenstadt i turisticky významnými lázeňskými letovisky, k nimž bezesporu patří Seiffen, Oberwiesenthal, Wolkenstein-Warmbad, Thermalbad-Wiesenbad i Olbernhau a Eibenstock.
Cykloregion Krušné hory
Nový příhraniční cykloregion tvoří síť téměř 600 kilometrů okružních cyklotras,
spojených novými, dobře vyznačenými propojkami. Propojky jsou lehce
rozpoznatelné podle cedulek, na kterých je z jedné poloviny umístěno pod číslem
23 známé označení Krušnohorské magistrály a z druhé pak logo oranžového
cyklisty, které představuje saskou cyklotrasu. Propojky spojující výše
uvedené hlavní cyklotrasy vedoucí příhraniční oblastí tak nabízí skutečně
pestrou škálu výletů pro náročné sportovce i „sváteční“ milovníky
cykloturistiky.
Na české straně při svém putování tímto regionem narazíte nejen
na přírodní, ale i technické zajímavosti jako jsou např. Sfingy u Měděnce,
Flájská přehrada s Flájským plavebním kanálem nebo několik prohlídkových štol
upomínající na bohatou hornickou minulost Krušných hor, např. Lehnschafter
v Mikulově. Z rozhleden a rozhledových míst se nabízí překrásné výhledy na
hřebeny Krušných hor i do Podkrušnohoří, např. z Děčínského Sněžníku, Komáří
vížky, Růžového vrchu v Hoře Sv. Kateřiny, Klínovce a dalších.
Cesty vás také zavedou do známých i méně známých horských obcí i velkých měst s
muzei a sakrálními památkami, které jistě také stojí za zhlédnutí.
Z přírodních krás byste neměli minout např. Novodomské rašeliniště u hraničního
přechodu Hora Sv. Šebestiána, Grünwaldské vřesoviště nedaleko přehrady Fláje
nebo Georgenfelder Hochmoor u Zinnwaldu, které přechází v Cínovecké
rašeliniště.
Na německé straně Krušných hor leží přírodní park
Erzgebirge/Vogtland, který je svou délkou 120 kilometrů nejdelším a nejvíce
zalesněným přírodním parkem v Německu. Územím také vedou stovky kilometrů
naučných stezek, díky nimž se blíže seznámíte s místní faunou a flórou.
Rozkvetlé horské louky, mystické rašelinné krajiny a geologické
skalní útvary budí nadšení nejen u milovníků přírody. K posledně jmenovaným
bezpodmínečně patří stolové hory Pöhlberg (Annaberg-Buchholz), Scheibenberg a
Bärenstein, čedičový útvar známý též jako palmový vějíř na hoře Hirtstein
(Satzung) a skalnaté údolí řeky Schwarze Pockau zvané též Schwarzwassertal
(Marienberg). Ráz krajiny nezaměnitelně zformovala 800 let trvající historie
hornictví. Proto podél trasy také narazíte na bezpočet pozůstatků hornické
činnosti, prohlídkové doly a technické památky zpracování rud. Určitě byste si
neměli nechat ujít návštěvu např. muzea hornictví v Altenberku se štolou
Neubeschert-Glück-Stollen a pinkou, památkového areálu Saigerhütte
s hamrem na zpracování mědi v Olbernhau, koňského žentouru
v Marienberku-Lautě a v obci Johanngeorgenstadt. O tradiční zručnosti
a bohatých nápadech místních řemeslníků se můžete na vlastní oči přesvědčit v
některé z ukázkových dílen. Za centrum krušnohorského uměleckého řemesla
spojeného se zpracováním dřeva je tradičně považována vesnice hraček
Seiffen.
Informace o tomto jedinečném regionu, tipy na výlety a návrhy tras
různých obtížností naleznete právě na těchto stránkách www.krusnehorynakole.cz
Zobrazit aktuální dokumenty | archiv dokumentů | dokumenty včetně archivu