Orientační nabídka


 

Energetická koncepce

K dnešnímu datu mimo interval pro zveřejnění na webu.
Odpověď pro Impulsy Krušnohoří (Miroslav Cingl)
 

 
 

ODPOVĚĎ NA DOTAZ Impulsy Krušnohoří (Miroslav Cingl) ze dne  11. 3. 2004

 

Dotaz (v původním znění):

 Vážený pane hejtmane,

v časopise Impulsy Krušnohoří se chceme věnovat probíhající debatě o státní energetické koncepci a souvisejících tématech. K tomuto problému, který se týká celého kraje, by se podle našeho názoru určitě měla vyjádřit i samospráva Ústeckého kraje. Proto vás prosím, zda byste si našel čas odpovědět na několik níže připojených otázek. Samozřejmě uvítáme i jakýkoliv váš postřeh, o němž se otázky nezmiňují.

 

Odpověď ing. Jiřího Šulce, hejtmana Ústeckého kraje:

Jaký je postoj vedení kraje k návrhu státní energetické koncepce?

Z předchozích jednání dotčených ministerstev vyplývá, že se na schválenou koncepci nemůžeme dívat černobíle. Vznikla kompromisní mezivarianta, takže je vidět, že i vláda si význam projednávané koncepce uvědomuje. Z hlediska Ústeckého kraje se pochopitelně jedná o dokument nesmírné důležitosti pro život velké části našich obyvatel, a to na dlouhou dobu dopředu. O dokument, který ovlivní nejen těžbu uhlí a provoz našich energetických společností, ale i bytí veliké spousty jejich subdodavatelů. Koncepce stanoví závazné limity výroby energií z jednotlivých energetických zdrojů, ale třeba i limit výroby elektrické energie na bázi větrných elektráren.

 

Byla podle vás lepší spíše varianta navrhovaná Ministerstvem průmyslu a obchodu (důraz na soběstačnost ČR v energetických surovinách a z toho vyplývající zrušení limitů těžby hnědého uhlí), nebo návrhy Ministerstva životního prostředí (zachování limitů)?

Takto to kraj nevnímal, z našeho hlediska se nejednalo o konflikt mezi MPO a MŽP, ale o konflikt mezi možností využití stávajících těžených ložisek hnědého uhlí a přijatelným či nepřijatelným ovlivněním života nás, občanů kraje. Zachování tzv. ekologických limitů těžby na bázi usnesení vlády ČR, s ohledem na platný horní zákon, se stalo jen dočasnou prolongací stávajícího stavu. Mohli bychom si umýt ruce a říct - rozhodne nějaká příští vláda, ale to rozhodně nechceme. Jsem přesvědčen, že jediným správným legislativním omezením jsou územní plány obcí a územní plán Ústeckého kraje. Proč například řešíme ohrožené obce Černice a Horní Jiřetín, když lze dotěžit třeba ložisko Bílina, kde tzv. ekologické limity těžby blokují asi 98 milionů tun hnědého uhlí, dotěžení tohoto lomu nikoho vážněji neohrožuje a nemusí se zde bourat ani jeden obydlený dům?

 

Je rozdíl v pohledu na koncepci z celkového a z regionálního hlediska? Např. pro ČR jako celek je jistě maximální soběstačnost důležitá, ale bude to na úkor životního prostředí v severozápadních Čechách.

Je pochopitelné, že úhel pohledu kraje musí být poněkud jiný než jaký má vláda ČR. Cílem kraje musí být vytvoření kvalitního regionálního hospodářského prostředí, který zajistí práci pro obyvatele kraje, a který jim bude zajišťovat i kvalitní životní podmínky. Při jeho budování však musíme vycházet ze stávajícího stavu. Z hlediska kvality ovzduší nám vychází vstříc stávající legislativa. Ústecký kraj bude muset od roku 2010 plnit jemu přidělené emisní stropy. Takže například, z hlediska oxidů dusíku, bude v podstatě technicky nemožné, aby zde někdo postavil nový zdroj výroby elektřiny na bázi spalování hnědého uhlí, aniž by nebyly recipročně sníženy emise na jiném energetickém zdroji. Nové energetické zdroje budou muset mít vyšší účinnost, takže předpoklad, že nebude docházet ke zvyšování těžby uhlí, je reálný.

 

Angažoval se Ústecký kraj ve prospěch jedné či druhé podoby koncepce?

V rámci připomínek i při projednávání posuzování vlivů koncepce na životní prostředí, se kraj vždy snažil svými připomínkami dosáhnout toho, aby státní energetická koncepce umožnila našemu kraji zajišťovat zlepšování kvality života našich obyvatel. A myslím, že se nám podařilo dosáhnout sice dílčích ale přesto významných úspěchů. Mám na mysli například možnost zvýšení procenta primárních zdrojů energií na bázi zemního plynu, oproti energii získávané z jiných zdrojů energií.

 

Pokud by došlo k prolomení územních limitů, kraj by spíše podporoval lidi v ohrožených obcích, těžební společnosti nebo by nezasahoval?

Připomínám, že tzv. ekologické limity těžby hnědého uhlí mají platnost na dobu určitou, do roku 2005. Jinak je myslím, odpověď jednoznačná. Kraj chce vytvořit ty nejlepší podmínky pro život jeho obyvatel. Jako jeden z příkladů by bylo možno uvést, že právě mě osobně se podařilo prosadit možnost použití finančních prostředků z tzv. 15 vládních miliard na sanaci území zdevastovaných dřívější těžbou hnědého uhlí, i na zajištění revitalizace postiženého území. Musím připomenout, že kraj je neopominutelným účastníkem řízení při posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, kdy se vždy se řídí zásadou, že je nutno vycházet vstříc požadavkům a podmínkám obcí a že dosud při všech projednáváních záměrů těžařů nerostných surovin, včetně uhelných společností, tvrdě vyžadoval doplnění jejich záměrů o komplexní návrh revitalizace území dotčeného těžbou.

 

Jak odhadujete scénář událostí po schválení energetické koncepce?

Nemyslím si, že by po schválení státní energetické koncepce mělo dojít k nějakému výraznému zvratu. A to ani v rozhodování o privatizaci našich Severočeských dolů. Schválení pouze urychlí práce na územním plánu VÚC Ústeckého kraje, na územních plánech našich obcí, a na schválení naší společné krajské koncepce snižování emisí a územní energetické koncepce. A tyto dokumenty se odrazí i v konkrétním životě našich obyvatel. Vytvoří předpoklady pro čerpání finančních zdrojů z široké škály dotačních programů ČR, i EU.

 

Je podle vás oprávněný strach lidí např. z Horního Jiřetína apod., že přijdou o své domovy? Je možné, že v budoucnu skutečně dojde až na vyvlastňování? Pokud by k němu v krajním případě došlo, bude Ústecký kraj pomáhat postiženým lidem?

Nevěřím, že by se mohlo podařit prosadit zmocnění k vyvlastňování domovů našich obyvatel. Mohu je ujistit, že Ústecký kraj se bude stavět proti možnosti vyvlastnění pozemků pro účely těžby. A právě zde by měl mít svoji sílu platný územní plán obcí a VÚC Ústeckého kraje. Podle platného právního systému naší republiky je totiž nutnou podmínkou případného řízení o vyvlastnění soulad se schválenou územně plánovací dokumentací.

 

Je možné, že vláda podpoří prolomení územních limitů těžby, aby zvýšila hodnotu Severočeských dolů před plánovanou privatizací?

Pochopitelně se to nedá vyloučit, ale po ekonomické stránce to nedává příliš velký smysl.

U lomu Bílina blokují ekologické limity těžby asi 98 milionů tun hnědého uhlí v místech, do kterých se porubní fronta dostane někdy kolem roku 2040, u lomu Libouš II - Sever je to asi 38 milionů tun uhlí,  v místech, do kterých se porubní fronta dostane rovněž zhruba v tomto časovém období. Navíc je u lomu Libouš z těchto zásob využitelných jen asi 20 milionů tun, protože nad severovýchodním cípem stojí obec Droužkovice.

 

Jak hodnotíte dosavadní chování jednotlivých aktérů – občanských sdružení z obcí případně ohrožených těžbou, těžebních společností, ekologických organizací, vlády atd.

Mohu potvrdit, že výzvy občanských sdružení z obcí případně ohrožených těžbou Ústecký kraj citlivě vnímá, myslím, že v celé škále politického spektra jeho vedení. Tlaky těžebních organizací jsem dosud nijak nepocítil. K ekologickým organizacím bych rád poznamenal, že na základě skutečného prověření možností našeho kraje v něm nebude možno zajistit, ani v dlouhodobém výhledu, (do roku 2020) více než 13% výroby spotřebovávané energie z obnovitelných zdrojů. Pokud nepostavíme na hřebenech našich Krušných hor les navrhovaných 625 větrných elektráren, což je mnohdy vnímáno jako opačný extrém.

 

Klade vláda dostatečný důraz na zájmy regionu a lidí v něm?

Myslím že by vláda mohla přidat. Jsem přesvědčen, že zájmy obyvatel našich krajů musí především obhajovat právě vedení krajů a obcí. Pokud by v tom vláda chtěla pomáhat, jistě to rádi uvítáme. V každém případě budu bojovat za to, aby žádná vláda v budoucnu nemohla rozhodnout o zbourání dalších domů či vesnic proti jejich vůli; k prolomení limitů obcí nyní stačí zajistit většinu ministrů ve vládě a to je špatně. O tomto mají výhradně rozhodovat jen obecní a krajská zastupitelstva, která jsou, na rozdíl od zasedání vlády veřejně přístupná. Ono se jinak hlasuje v zamčené kanceláři a jinak pod dohledem svých spoluobčanů a voličů. Proto budu trvat na naplňování demokratických principů – o těch nejdůležitějších záležitostech si mají rozhodovat lidé prostřednictvím svých volených orgánů, tj. obecních a krajských zastupitelstev, popřípadě poslanecké sněmovny. Rozhodně si toto rozhodování nemohou osobovat jmenovaní vládní činitelé nebo dokonce úředníci!

 

Vydala: Mgr. Romana Konečná, tisková mluvčí Ústeckého kraje

Velká Hradební 48, 400 02 Ústí nad Labem

tel. 475 657 754, mobil 603 192 631

e-mail: konecna.r@kr-ustecky.cz

 

 

 
Zodpovídá: administrátor
Vytvořeno / změněno: 12.3.2004 / 12.3.2004 | Zveřejnit do: 12.4.2004
 

 

Kontakt

Ústecký kraj
Velká Hradební 3118/48
400 01 Ústí nad Labem
tel.: +420 475 657 111
e-podatelna: epodatelna@kr-ustecky.cz
IČ: 70892156
DIČ: CZ70892156, je plátce DPH
Datová schránka: t9zbsva

Podrobný kontakt


Informace v patě

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

web & design , redakční systém