Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)
- Oficiální web
Mám učitele ve výkonu veřejné
funkce, který by v dalším volebním období působil jako neuvolněný místostarosta
a chtěl by se zároveň vrátit do školy jako učitel. Vím, že při výkonu veřejné funkce mu musím
místo držet, ale když by byl neuvolněný a chtěl zároveň učit?
Můj dotaz: Musím mu poskytnout
místo v rozsahu plného úvazku? Nebo je možnost mu dát pouze částečný úvazek?
Případně jiná možnost.
Podle ustanovení § 70 zákona č.
128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, je
funkce člena zastupitelstva obce veřejnou funkcí a člen zastupitelstva obce
nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho
pracovního poměru nebo jiného obdobného právního vztahu. Pokud pracuje na celý
úvazek, nelze jednostranným úkonem zaměstnavatele tento sjednaný rozsah práce
snížit.
Podle ustanovení § 71 citovaného
zákona neuvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytne zaměstnavatel pro
výkon funkce pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu; rozsah doby nezbytně
nutný k výkonu funkce určí obec. Náhradu mzdy nebo platu, včetně odpovídající
částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle zvláštních
právních předpisů uhradí obec zaměstnavateli.
V této souvislosti je třeba
zmínit i právní úpravu danou zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění
pozdějších předpisů). Podle ustanovení § 200 zákoníku práce zaměstnanci od
zaměstnavatele přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu
veřejných funkcí, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Jak bylo
výše uvedeno, nezbytný rozsah určí obec.
Je zřejmé, že bude velmi složité
dát dohromady celý úvazek učitele 40 hodin týdně a náročnou práci místostarosty
obce, což není jenom účast na jednání rady a na jednání zastupitelstva. Je
potřeba si vyžádat od obce nezbytný rozsah doby, kdy bude v jednotlivých dnech
pracovního týdne vykonávat veřejnou funkci, aby bylo zřejmé, jak zasahuje do
pracovní směny zaměstnance. Je možné, že když ne ihned, tak následně dospějete
k dohodě o zkráceném úvazku.
Žádost o stanovisko k tzv.
„sebezaměstnávání“ ředitelů škol a školských zařízení, tedy uzavření DPP či DPČ
mezi ředitelem a jím řízenou příspěvkovou organizací (např. v rámci projektů).
Obecně platí, že ředitel školy, školského zařízení nemůže sám se sebou uzavřít další pracovněprávní vztah, neboť vystupuje na obou stranách smluvního vztahu, je tedy v možném konfliktu zájmů zaměstnavatele a zaměstnance. Soudní praxe tuto možnost připouští pouze v případech, kdy se jedná o druh činnosti, který nespadá do pracovní náplně ředitele školy. V rámci projektové činnosti školy je ředitel zpravidla manažerem projektu, což je činnost shodná s řízením školy. Popřípadě doučuje žáky, což je opět standardní činností každého pedagogického pracovníka, tedy i ředitele školy. Nelze na tyto činnosti uzavírat další pracovněprávní vztah ředitel sám se sebou. Byl by porušen zákoník práce – ustanovení § 34b zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů - Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny.
Vedle toho by docházelo i k
obcházení ustanovení § 122 zákoníku práce, podle kterého vedoucímu zaměstnanci,
který je statutárním orgánem zaměstnavatele, určuje plat orgán, který ho na
pracovní místo ustanovil, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Při
uzavření dohody sám se sebou si ředitel vylepší plat bez možnosti zásahu
zřizovatele.
Na domově mládeže ubytováváme nezletilé cizince, kteří nemají v ČR jiné bydlení. V létě máme vychovatele na dovolené, DM provozujeme jen jako ubytovnu a není možné zde zajistit jiný dozor než službu vrátného – recepčního, který sedí v budově a není schopen plně převzít odpovědnost za ubytované.
Žák zde tedy v létě nebude ubytovaný jako žák, ale jako nezletilý návštěvník s prohlášením zákonného zástupce. Proto se chci zeptat, zda je možné řešit odpovědnost za nezletilého ubytovaného jen přes prohlášení zákonného zástupce.
Pokud má právnická osoba vykonávající činnost domova mládeže povolenu doplňkovou činnost – ubytovací služby, musí primárně respektovat zákonné předpisy a interní normativní akty, které ji upravují. Pokud umožňujete ubytovací služby i nezletilým bez doprovodu, pak by měl být v poskytnuté službě zajištěn i dohled nad nezletilými ubytovanými. Náklady tohoto dohledu by měly být promítnuty do ceny ubytování. Připomínám, že doplňková činnost je provozována jako zisková.
Pokud Vaši zaměstnanci mají dle pokynů zaměstnavatele určeno čerpání dovolené, je možné po dobu jejich čerpání dovolené přijmout zástup. Náklad této služby se promítá do ceny ubytovacích služeb.
Učitel odborných předmětů – úvazek 17 hodin PPČ (přímé pedagogické činnosti) a zároveň by měl být učitel praktického vyučování – úvazek 6 hodin.
Podobně učitel odborných předmětů – úvazek 4 hodin a zároveň učitel odborného výcviku 26 hodin (z 30 hodin PPČ- plný úvazek).
Pokud budou dvě smlouvy, budou dva úvazky, dva samostatné platové výměry s různým platovým zařazení (dle katalogu prací).
Jak tedy potom stanovit týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti, případně přespočetné („nadúvazkové“ hodiny). V nařízení vlády č. 75/2005, není takové dělení úvazků upraveno.
Pokud budou dvě smlouvy, budou dva úvazky, dva samostatné platové výměry s různým platovým zařazením (dle katalogu prací).
V případě jedné pracovní smlouvy by měl být zaměstnanec zařazen do platové třídy dle nejnáročnější vykonávané práce.
Při uzavření pracovního poměru na jednu pracovní smlouvu je problematické i rozdělení (evidence) úvazku při vykazování v případě výkazu P1-04 a P1d, ve kterých se vykazují zvlášť učitelé (učitelé odborných a všeobecně-vzdělávacích předmětů, učitelé praktického vyučování) a zvlášť učitelé odborného výcviku.
Můžete jít cestou uzavření jedné pracovní smlouvy na pozici učitele. Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti bude určen z toho rozpětí, kde převažuje počet hodin PPČ. Tedy z rozpětí pro učitele odborného výcviku. Učitel odborného výcviku má týdenní rozsah PPČ nastaven v příloze č. 1 nařízení vlády rozpětím 25 – 35 hodin týdně. Ve Vámi popisovaném případě učitel bude učit celkem 23 hodin (17 + 6 hodin). Bude pracovat na zkrácený úvazek 0,9 (23 : 25).
Obdobně to budete posuzovat ve druhém případě. Opět převažuje počet hodin učitele odborného výcviku (26 hodin). Na celý úvazek musíte naplnit minimálně 25 hodin. Spolu se 4 hodinami učitele odborných předmětů se dostáváme k počtu 30 hodin PPČ týdně. Jde tedy díky rozpětí 25 – 35 hodin o celý úvazek.
U zaměstnance, který pracuje na zkrácený úvazek nelze přespočetnou hodinu nařídit. No, a protože je rozpětí od 25 – 35 hodin, tak do 35 hodin se pořád nejedná o přespočetnou hodinu. Vždy totiž dohodujete pouze navýšení úvazku.
Ve druhém případě, kdy učitel pracuje na celý úvazek a má týdenní rozsah Vámi určený 30 hodin, tak by přespočetnou hodinou byla 31 hodina. Jde o hodinu nad ředitelem stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti.
Problém ve výkaznictví by neměl být, pokud budete vykazovat zvlášť úvazek učitele odborného výcviku a zvlášť úvazek učitele odborných předmětů, popřípadě učitele praktického vyučování. Znáte počet hodin a znáte nejnižší hodnotu rozpětí týdenního rozsahu PPČ danou nařízením vlády v příloze č. 1. Toto rozdělení má význam pouze z hlediska výkaznictví. Pro pracovněprávní vztah nic neznamená.
Na naší škole máme výchovného poradce na dvou střediscích. Výchovná poradkyně, v současnosti má plný úvazek, snížený o 3 hodiny, požádala o snížení úvazku.
Má vliv krácení úvazku na odpočet hodin podle vyhlášky § 3 odst. 3 vyhlášky č. 75/2005 Sb. (NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 26. ledna 2005 o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků ve znění nařízení vlády č. 273/2009 Sb., č. 239/2015 Sb., č. 195/2019 Sb. a č. 562/2020 Sb.)?
Lze mít stanovený úvazek 15 hodin, snížený o 3 hodiny za činnosti výchovného poradce?
Učiteli - výchovnému poradci se snižuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti
a) v základní a střední škole s počtem žáků
1. do 150 o 1 hodinu týdně,
2. do 250 o 2 hodiny týdně,
3. do 550 o 3 hodiny týdně,
4. do 800 o 4 hodiny týdně,
5. nad 800 o 5 hodin týdně,
Podle ustanovení § 23 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ředitel školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí a svazkem obcí stanoví týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti podle prováděcího právního předpisu. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah přímé pedagogické činnosti. Dle mého názoru nelze krátit celé 3 hodiny při zkráceném úvazku. Ale pouze jejich poměrnou část. No a to v praxi realizovat nelze. Nemohu výchovného poradce dělat na plný rozsah 3 hodiny týdně při zkrácené úvazku.
Pokud uchazeč o
zaměstnání na pozici vychovatel v dětském domově má vystudovanou speciální
pedagogiku v programu celoživotního vzdělávání, ale maturoval na gymnáziu a
mezi maturitní předměty nemá zařazenou pedagogiku, splňuje odbornou
kvalifikaci? Na pozici pedagoga pracuje již dvacet let.
Odpověď č. 3:
Uchazeč není odborně kvalifikovaný pro výkon práce vychovatele v dětském domově. Odbornou kvalifikaci upravuje ustanovení § 16 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jako absolvent středního vzdělání s maturitní zkouškou získaným ukončením jiného vzdělávacího programu středního vzdělávání než podle písmene f) a g) odst. 1 § 16 zákona, si musí doplnit odbornou kvalifikaci vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na vychovatelství nebo sociální pedagogiku nebo pedagogiku volného času nebo přípravu učitelů základní školy nebo střední školy. Podmínku uvedenou v § 16 odst. 2 písm. c) zákona již splněnu má, absolvoval program celoživotního vzdělávání uskutečňovaný vysokou školou a zaměřený na speciální pedagogiku.
V dotaze
uvádíte, že práci pedagogického pracovníka již vykonává 20 let. Nejsou uvedeny
další podrobnosti, ale podle ustanovení § 32 zákona, pokud ke dni 1. ledna 2015
dosáhl uchazeč alespoň 55 let věku a pokud vykonával přímou pedagogickou
činnost na příslušném druhu školy nejméně po dobu 20 let, pak sice odbornou
kvalifikaci nesplňuje, ale může i nadále vykonávat přímou pedagogickou činnost
z rozhodnutí svého ředitele.
Dotaz č. 4:
Zaměstnanec
školy údržbář - řidič oznámil řediteli,
že mu byl PČR odebrán řidičský průkaz z důvodu požití alkoholu. Je toto
důvod pro nezbytné podání výpovědi ze strany organizace – pro nesplnění kvalifikace?
Odpověď č. 4:
Jsou
dány důvody pro ukončení pracovního poměru výpovědí podle ustanovení § 52 písm.
f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Zaměstnanec pozbyl jeden z požadavků pro sjednaný druh práce. Pozbyl řidičské
oprávnění a nemůže vykonávat práci řidiče.
Dotaz č. 5:
Můžeme
vyplatit zaměstnanci na DPP příp. DPČ
odměnu dle § 134 a podle § 224 Zákoníku práce?
Odpověď č. 5:
Zaměstnanec
pracující na dohodu mimo pracovní poměr je ohodnocen odměnou na dohodu, jejíž
výše by měla být srovnatelná s tím, co by pobíral, kdyby tuto práci pro
zaměstnavatele vykonával na pracovní smlouvu. Vedle sjednané výše odměny mu
podle novelizovaného zákoníku práce přísluší i příplatek k odměně na dohodu za
práci v noci, ve dnech pracovního klidu. Nemá nárok na proplacení odměny podle
§ 134.
§
224 zákoníku práce řeší pracovní podmínky zaměstnanců, které nacházejí svou
konkrétní podobu v kolektivní smlouvě. Zde tedy bude záležet na kolektivním
vyjednávání, co vše budou Vaši zaměstnanci nárokovat a zda se to bude týkat i
těch, kdo u Vás vykonávají práci na dohodu.
Dotaz č. 6:
Vzhledem
k tomu, že již podle § 194 není nutné předem vypracovávat fiktivní rozvrh pro
účely náhrady mzdy za nemoc. (Pro účely poskytování této náhrady platí pro
zaměstnance, který pracuje na základě dohody o provedení práce nebo dohody o
pracovní činnosti, zaměstnavatelem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do
směn, které je zaměstnavatel povinen pro tyto účely předem určit), je možné se
se zaměstnancem dohodnout, že si plánované hodiny odpracuje v jiném termínu
(později). Samozřejmě pokud je to
vzhledem k povaze vykonávané práce možné. Pro zaměstnance je např.
odpracování v jiném termínu výhodnější, ve všech směrech, nepřichází o možnost
odpracovat hodiny v limitu pro DPČ za dohodnutou odměnu.
Odpověď č. 6:
Při
aplikaci náhrady odměny z dohody při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě)
se bude vycházet pouze z povinného písemného rozvrhu pracovní doby ve smyslu
návrhu § 74 odst. 2 zákoníku práce. Korektivem jsou zde dobré mravy a zákaz
zneužití výkonu práva. Zaměstnavatel by tak měl při rozvrhování pracovní doby
přihlížet k tomu, v jakém rozsahu zaměstnanec obvykle konal práci v předchozím
období, resp. nesmí obcházet zákon tím, že by zaměstnanci v případě vzniku
dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény v období prvních 14 kalendářních
dnů pracovní dobu úmyslně nerozvrhoval a tím vyloučil poskytování náhrady
odměny z dohody zaměstnanci, který je účasten nemocenského pojištění.
Dotaz č. 7:
U
dohody o provedení práce se náhrady za nemoc, dovolenou, nebo jiné překážky
nezapočítávají do limitu 300 hodin ročně? Pokud vznikne zaměstnanci nárok na
dovolenou, bude mu tedy proplaceno např. 320 hodin, tj. 300 hodin odpracovaných
a 20 hodiny náhrada mzdy za dovolenou?
Odpověď č. 7:
Limit
300 hodin se nevztahuje k rozsahu sjednané práce, nýbrž k práci, která je na
základě dohody o provedení práce konána. Tzv. náhradní doby se nezapočtou do
limitu 300 hodin, který by měl být koncipován jako faktický výkon práce.
Bude-li tedy zaměstnanec například čerpat dovolenou či u něj nastanou překážky
v práci, nebude se mu to započítávat do tohoto celoročního limitu.
Dotaz
č. 8:
Zaměstnanec
pracující na základě DPČ či DPP dostane příplatky a další kompenzace za svátek,
práci v sobotu a v neděli, v noci a ve ztíženém prostředí. Budou tyto příplatky
brány jako ve mzdové sféře (§138) nebo budou tyto příplatky stejné jako v
platové sféře, neboť nelze zaměstnance nerovnoměrně odměňovat za stejnou práci?
Odpověď
č. 8:
Podle
novely zákoníku práce přísluší „dohodářům“ vedle odměny na dohodu i další
složky hrazené zaměstnancům odměňovaným mzdou. Odkazuje se na ustanovení § 115,
116 a 118 zákoníku práce (práci ve ztíženém pracovním prostředí nemáme).
Podle
§ 115 zákoníku práce za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda
a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel
poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po
výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního
volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Zaměstnavatel
se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě
nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.
Zaměstnanci,
který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den,
přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo
část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.
Ustanovení
§ 116 zákoníku práce upravuje mzdu za práci v noci. Za dobu noční práce
přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného
výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.
Ustanovení
§ 118 zákoníku práce upravuje mzda za práci v sobotu a v neděli. Za dobu práce
v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve
výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a
způsob určení příplatku.
Je
jistě vhodné v zájmu nediskriminačního přístupu k odměňování zaměstnanců
srovnat nároky všem shodně. Tedy v případě práce v noci přiznat příplatek ve
výši 20 %, za práci o sobotě a o neděli 25 % průměrného hodinového
výdělku.
Tuto
problematiku je třeba zakomponovat do textu vnitřního platového předpisu.
Dotaz č. 9:
Zaměstnanec – školník, údržbář má rozdělenou
směnu, pobírá příplatek za rozdělenou směnu. Pracuje od 6:00 do 12:00 hodin a
poté až od 15:00 do 17:30 hodin. Je možné uzavřít s tímto zaměstnancem dohodu o
provedení práce na jinou činnost v rozsahu 1 hodiny denně v době do 12:00 do
15:00 hodin??
Odpověď č. 9:
Je to možné, ale nezanikne tím nárok na
příplatek za rozdělenou směnu. Každý pracovněprávní vztah se posuzuje
samostatně. Takže bude mít nárok na příplatek za rozdělenou směnu školníka,
údržbáře.
Při uvolňování žáků z vyučování vycházíme ze školského zákona č. 561/2004 Sb., kde je v § 67 odst. 3 stanoveno, že „…Podmínky pro omlouvání neúčasti žáka ve vyučování a pro uvolňování žáka z vyučování stanoví školní řád.“.
Škola situaci řeší takto:
„Musí-li žák odejít ze školy ze závažných důvodů během vyučování, požádá o uvolnění třídního učitele, v jeho nepřítomnosti zástupce třídního učitele nebo zástupce ředitele či ředitele školy. Nezletilý žák může odejít pouze v doprovodu zákonného zástupce. Svévolný odchod z vyučování není možný a bude posuzován jako neomluvená absence. Nepřítomnost, která je předem známá, musí být předem projednána.“
V poslední době se stále častěji setkáváme s argumentací rodičů, že žák mohl po předchozí domluvě samostatně odejít ze školy (např. k lékaři) během vyučování již na základní škole. Lze v těchto případech z vyučování uvolnit nezletilého žáka, který bude odcházet samostatně bez doprovodu zákonného zástupce? Školní řád by uvolňování z výuky řešil např. takto:
„Musí-li zletilý žák odejít ze školy ze závažných důvodů během vyučování, požádá o uvolnění třídního učitele, v jeho nepřítomnosti zástupce třídního učitele, a to vždy písemně s dostatečným časovým předstihem.
„Musí-li nezletilý žák odejít ze školy ze závažných důvodů během vyučování, požádá zákonný zástupce o uvolnění třídního učitele, v jeho nepřítomnosti zástupce třídního učitele, a to vždy písemně s dostatečným časovým předstihem.
Svévolný odchod z vyučování není možný a bude posuzován jako neomluvená absence. Nepřítomnost, která je předem známá, musí být předem projednána.“
Bude v případě takové žádosti rozdíl mezi podanou a podepsanou žádostí v papírové podobě, a na druhé straně žádostí zaslanou prostřednictvím školního informačního systému Bakaláři?
Pokud třídní učitel žádosti vyhoví a nezletilého žáka z vyučování uvolní, kdo nese zodpovědnost za jeho případné zranění, k němuž by mohlo dojít cestou ze školy např. k lékaři (tedy v době, kdy ještě probíhá výuka)?
Pravidla pro uvolňování žáků z výuky máte nastavena ve školním řádu v souladu s požadavkem ustanovení § 67 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Uvažujete o úpravě, která vyžaduje písemnou žádost zletilého žáka nebo písemnou žádost zákonného zástupce nezletilého žáka. Aby postačovala žádost zaslaná prostřednictvím školního informačního systému Bakaláři, musela by to Vámi připravovaná úprava umožňovat. Není mi známo, do jaké míry do systému Bakalář vstupují žáci, zda je garantováno, že žádost opravdu podává zákonný zástupce nezletilého žáka. Pokud to garantováno je, pak je možné připustit i žádost podanou přes systém Bakalář.
Pokud žáka uvolníte z vyučování, pak nezodpovídáte za škody vzniklé po opuštění školy. Škody nevznikly v souvislosti s činnosti Vaší školy. Podle ustanovení § 391 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, příslušná právnická osoba vykonávající činnost školy odpovídá žákům středních škol, konzervatoří a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky a studentům vyšších odborných škol za škodu, která jim vznikla porušením právních povinností nebo úrazem při teoretickém a praktickém vyučování ve škole nebo v přímé souvislosti s ním. Došlo-li ke škodě při praktickém vyučování u právnické nebo fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá za škodu právnická nebo fyzická osoba, u níž se praktické vyučování uskutečňovalo. Došlo-li ke škodě při výchově mimo vyučování ve školském zařízení nebo v přímé souvislosti s ní, odpovídá za škodu právnická osoba vykonávající činnost daného školského zařízení.
