Orientační nabídka


 

FAQ – otázky a odpovědi

 
Výkon veřejné funkce

Dotaz:

Mám učitele ve výkonu veřejné funkce, který by v dalším volebním období působil jako neuvolněný místostarosta a chtěl by se zároveň vrátit do školy jako učitel.  Vím, že při výkonu veřejné funkce mu musím místo držet, ale když by byl neuvolněný a chtěl zároveň učit?

Můj dotaz: Musím mu poskytnout místo v rozsahu plného úvazku? Nebo je možnost mu dát pouze částečný úvazek? Případně jiná možnost.

Odpověď:

Podle ustanovení § 70 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, je funkce člena zastupitelstva obce veřejnou funkcí a člen zastupitelstva obce nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního poměru nebo jiného obdobného právního vztahu. Pokud pracuje na celý úvazek, nelze jednostranným úkonem zaměstnavatele tento sjednaný rozsah práce snížit.

Podle ustanovení § 71 citovaného zákona neuvolněnému členovi zastupitelstva obce poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu; rozsah doby nezbytně nutný k výkonu funkce určí obec. Náhradu mzdy nebo platu, včetně odpovídající částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle zvláštních právních předpisů uhradí obec zaměstnavateli.

V této souvislosti je třeba zmínit i právní úpravu danou zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Podle ustanovení § 200 zákoníku práce zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Jak bylo výše uvedeno, nezbytný rozsah určí obec.

Je zřejmé, že bude velmi složité dát dohromady celý úvazek učitele 40 hodin týdně a náročnou práci místostarosty obce, což není jenom účast na jednání rady a na jednání zastupitelstva. Je potřeba si vyžádat od obce nezbytný rozsah doby, kdy bude v jednotlivých dnech pracovního týdne vykonávat veřejnou funkci, aby bylo zřejmé, jak zasahuje do pracovní směny zaměstnance. Je možné, že když ne ihned, tak následně dospějete k dohodě o zkráceném úvazku.


„Sebezaměstnávání“ ředitelů škol a školských zařízení

Dotaz:

Žádost o stanovisko k tzv. „sebezaměstnávání“ ředitelů škol a školských zařízení, tedy uzavření DPP či DPČ mezi ředitelem a jím řízenou příspěvkovou organizací (např. v rámci projektů).

Odpověď:

Obecně platí, že ředitel školy, školského zařízení nemůže sám se sebou uzavřít další pracovněprávní vztah, neboť vystupuje na obou stranách smluvního vztahu, je tedy v možném konfliktu zájmů zaměstnavatele a zaměstnance. Soudní praxe tuto možnost připouští pouze v případech, kdy se jedná o druh činnosti, který nespadá do pracovní náplně ředitele školy. V rámci projektové činnosti školy je ředitel zpravidla manažerem projektu, což je činnost shodná s řízením školy. Popřípadě doučuje žáky, což je opět standardní činností každého pedagogického pracovníka, tedy i ředitele školy. Nelze na tyto činnosti uzavírat další pracovněprávní vztah ředitel sám se sebou. Byl by porušen zákoník práce – ustanovení § 34b zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů -  Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny.

Vedle toho by docházelo i k obcházení ustanovení § 122 zákoníku práce, podle kterého vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele, určuje plat orgán, který ho na pracovní místo ustanovil, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Při uzavření dohody sám se sebou si ředitel vylepší plat bez možnosti zásahu zřizovatele.


Dohled nad nezletilými ubytovanými v DM během prázdnin

Dotaz:

Na domově mládeže ubytováváme nezletilé cizince, kteří nemají v ČR jiné bydlení. V létě máme vychovatele na dovolené, DM provozujeme jen jako ubytovnu a není možné zde zajistit jiný dozor než službu vrátného – recepčního, který sedí v budově a není schopen plně převzít odpovědnost za ubytované.

Žák zde tedy v létě nebude ubytovaný jako žák, ale jako nezletilý návštěvník s prohlášením zákonného zástupce. Proto se chci zeptat, zda je možné řešit odpovědnost za nezletilého ubytovaného jen přes prohlášení zákonného zástupce.

Odpověď:

Pokud má právnická osoba vykonávající činnost domova mládeže povolenu doplňkovou činnost – ubytovací služby, musí primárně respektovat zákonné předpisy a interní normativní akty, které ji upravují. Pokud umožňujete ubytovací služby i nezletilým bez doprovodu, pak by měl být v poskytnuté službě zajištěn i dohled nad nezletilými ubytovanými. Náklady tohoto dohledu by měly být promítnuty do ceny ubytování. Připomínám, že doplňková činnost je provozována jako zisková.

Pokud Vaši zaměstnanci mají dle pokynů zaměstnavatele určeno čerpání dovolené, je možné po dobu jejich čerpání dovolené přijmout zástup. Náklad této služby se promítá do ceny ubytovacích služeb.


Pracovně právní oblast

Dotaz:

Učitel odborných předmětů – úvazek 17 hodin PPČ (přímé pedagogické činnosti) a zároveň by měl být učitel praktického vyučování – úvazek 6 hodin.

Podobně učitel odborných předmětů – úvazek 4 hodin a zároveň učitel odborného výcviku 26 hodin (z 30 hodin PPČ- plný úvazek).

  1. jak posoudit, zda se jedná o druhově stejně vymezenou práci a smíme tedy uzavřít dva pracovní poměry (zákoník práce - § 34b odst. 2)? Je rozdíl druh práce, nebo druhově vymezená práce? Jestli lze považovat učitele odborných předmětů a učitele odborného výcviku jako dva různé druhy práce, tedy lze sepsat dvě pracovní smlouvy.

Pokud budou dvě smlouvy, budou dva úvazky, dva samostatné platové výměry s různým platovým zařazení (dle katalogu prací).

 

  1. v případě, jedné pracovní smlouvy (učitel), jak správně stanovit rozsah přímé pedagogické činnosti (posoudit práci učitele odborných předmětů a učitele odborného výcviku, případně učitele praktického vyučování jako jeden druh práce)?

Jak tedy potom stanovit týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti, případně přespočetné („nadúvazkové“ hodiny).  V nařízení vlády č. 75/2005, není takové dělení úvazků upraveno.

Pokud budou dvě smlouvy, budou dva úvazky, dva samostatné platové výměry s různým platovým zařazením (dle katalogu prací).

V případě jedné pracovní smlouvy by měl být zaměstnanec zařazen do platové třídy dle nejnáročnější vykonávané práce.

Při uzavření pracovního poměru na jednu pracovní smlouvu je problematické i rozdělení (evidence) úvazku při vykazování v případě výkazu P1-04 a P1d, ve kterých se vykazují zvlášť učitelé (učitelé odborných a všeobecně-vzdělávacích předmětů, učitelé praktického vyučování) a zvlášť učitelé odborného výcviku.

Odpověď:

Můžete jít cestou uzavření jedné pracovní smlouvy na pozici učitele. Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti bude určen z toho rozpětí, kde převažuje počet hodin PPČ. Tedy z rozpětí pro učitele odborného výcviku. Učitel odborného výcviku má týdenní rozsah PPČ nastaven v příloze č. 1 nařízení vlády rozpětím 25 – 35 hodin týdně. Ve Vámi popisovaném případě učitel bude učit celkem 23 hodin (17 + 6 hodin). Bude pracovat na zkrácený úvazek 0,9 (23 : 25).  

Obdobně to budete posuzovat ve druhém případě. Opět převažuje počet hodin učitele odborného výcviku (26 hodin). Na celý úvazek musíte naplnit minimálně 25 hodin. Spolu se 4 hodinami učitele odborných předmětů se dostáváme k počtu 30 hodin PPČ týdně. Jde tedy díky rozpětí 25 – 35 hodin o celý úvazek.

U zaměstnance, který pracuje na zkrácený úvazek nelze přespočetnou hodinu nařídit. No, a protože je rozpětí od 25 – 35 hodin, tak do 35 hodin se pořád nejedná o přespočetnou hodinu. Vždy totiž dohodujete pouze navýšení úvazku.

Ve druhém případě, kdy učitel pracuje na celý úvazek a má týdenní rozsah Vámi určený 30 hodin, tak by přespočetnou hodinou byla 31 hodina. Jde o hodinu nad ředitelem stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti.

Problém ve výkaznictví by neměl být, pokud budete vykazovat zvlášť úvazek učitele odborného výcviku a zvlášť úvazek učitele odborných předmětů, popřípadě učitele praktického vyučování. Znáte počet hodin a znáte nejnižší hodnotu rozpětí týdenního rozsahu PPČ danou nařízením vlády v příloze č. 1. Toto rozdělení má význam pouze z hlediska výkaznictví. Pro pracovněprávní vztah nic neznamená.


Dotaz:

Na naší škole máme výchovného poradce na dvou střediscích. Výchovná poradkyně, v současnosti má plný úvazek, snížený o 3 hodiny, požádala o snížení úvazku.

Má vliv krácení úvazku na odpočet hodin podle vyhlášky § 3 odst. 3 vyhlášky č. 75/2005 Sb. (NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 26. ledna 2005 o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků ve znění nařízení vlády č. 273/2009 Sb., č. 239/2015 Sb., č. 195/2019 Sb. a č. 562/2020 Sb.)?

Lze mít stanovený úvazek 15 hodin, snížený o 3 hodiny za činnosti výchovného poradce?


Učiteli - výchovnému poradci se snižuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti
 

a) v základní a střední škole s počtem žáků

1. do 150 o 1 hodinu týdně,

2. do 250 o 2 hodiny týdně,

3. do 550 o 3 hodiny týdně,

4. do 800 o 4 hodiny týdně,

5. nad 800 o 5 hodin týdně,


Odpověď:

Podle ustanovení § 23 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ředitel školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí a svazkem obcí stanoví týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti podle prováděcího právního předpisu. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah přímé pedagogické činnosti. Dle mého názoru nelze krátit celé 3 hodiny při zkráceném úvazku. Ale pouze jejich poměrnou část. No a to v praxi realizovat nelze. Nemohu výchovného poradce dělat na plný rozsah 3 hodiny týdně při zkrácené úvazku.


Uvolňování žáků z vyučování

Dotaz:

Při uvolňování žáků z vyučování vycházíme ze školského zákona č. 561/2004 Sb., kde je v § 67 odst. 3 stanoveno, že „…Podmínky pro omlouvání neúčasti žáka ve vyučování a pro uvolňování žáka z vyučování stanoví školní řád.“.

Škola situaci řeší takto:

Musí-li žák odejít ze školy ze závažných důvodů během vyučování, požádá o uvolnění třídního učitele, v jeho nepřítomnosti zástupce třídního učitele nebo zástupce ředitele či ředitele školy. Nezletilý žák může odejít pouze v doprovodu zákonného zástupce. Svévolný odchod z vyučování není možný a bude posuzován jako neomluvená absence. Nepřítomnost, která je předem známá, musí být předem projednána.“

 V poslední době se stále častěji setkáváme s argumentací rodičů, že žák mohl po předchozí domluvě samostatně odejít ze školy (např. k lékaři) během vyučování již na základní škole. Lze v těchto případech z vyučování uvolnit nezletilého žáka, který bude odcházet samostatně bez doprovodu zákonného zástupce? Školní řád by uvolňování z výuky řešil např. takto:

Musí-li zletilý žák odejít ze školy ze závažných důvodů během vyučování, požádá o uvolnění třídního učitele, v jeho nepřítomnosti zástupce třídního učitele, a to vždy písemně s dostatečným časovým předstihem.

„Musí-li nezletilý žák odejít ze školy ze závažných důvodů během vyučování, požádá zákonný zástupce o uvolnění třídního učitele, v jeho nepřítomnosti zástupce třídního učitele, a to vždy písemně s dostatečným časovým předstihem.

Svévolný odchod z vyučování není možný a bude posuzován jako neomluvená absence. Nepřítomnost, která je předem známá, musí být předem projednána.“

Bude v případě takové žádosti rozdíl mezi podanou a podepsanou žádostí v papírové podobě, a na druhé straně žádostí zaslanou prostřednictvím školního informačního systému Bakaláři?

Pokud třídní učitel žádosti vyhoví a nezletilého žáka z vyučování uvolní, kdo nese zodpovědnost za jeho případné zranění, k němuž by mohlo dojít cestou ze školy např. k lékaři (tedy v době, kdy ještě probíhá výuka)?

Odpověď:

Pravidla pro uvolňování žáků z výuky máte nastavena ve školním řádu v souladu s požadavkem ustanovení § 67 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Uvažujete o úpravě, která vyžaduje písemnou žádost zletilého žáka nebo písemnou žádost zákonného zástupce nezletilého žáka. Aby postačovala žádost zaslaná prostřednictvím školního informačního systému Bakaláři, musela by to Vámi připravovaná úprava umožňovat. Není mi známo, do jaké míry do systému Bakalář vstupují žáci, zda je garantováno, že žádost opravdu podává zákonný zástupce nezletilého žáka. Pokud to garantováno je, pak je možné připustit i žádost podanou přes systém Bakalář.

Pokud žáka uvolníte z vyučování, pak nezodpovídáte za škody vzniklé po opuštění školy. Škody nevznikly v souvislosti s činnosti Vaší školy. Podle ustanovení § 391 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, příslušná právnická osoba vykonávající činnost školy odpovídá žákům středních škol, konzervatoří a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky a studentům vyšších odborných škol za škodu, která jim vznikla porušením právních povinností nebo úrazem při teoretickém a praktickém vyučování ve škole nebo v přímé souvislosti s ním. Došlo-li ke škodě při praktickém vyučování u právnické nebo fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá za škodu právnická nebo fyzická osoba, u níž se praktické vyučování uskutečňovalo. Došlo-li ke škodě při výchově mimo vyučování ve školském zařízení nebo v přímé souvislosti s ní, odpovídá za škodu právnická osoba vykonávající činnost daného školského zařízení.

 

Kontakt

Ústecký kraj
Velká Hradební 3118/48
400 01 Ústí nad Labem
tel.: +420 475 657 111
e-podatelna: epodatelna@kr-ustecky.cz
IČ: 70892156
DIČ: CZ70892156, je plátce DPH
Datová schránka: t9zbsva

Podrobný kontakt


Informace v patě

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

web & design , redakční systém

 

Tento web využívá cookies. Některé z nich mohou sloužit pro analytické účely.

O cookies