
Dekret opravňující k užívání znaku a praporu Ústeckého kraje převzal hejtman kraje Jiří Šulc z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Václava Klause dne 14. května 2002. Symboly kraje vzešly z veřejné soutěže, která byla vyhlášena 30. května 2001. V hodnotitelské komisi zasedli krajští zastupitelé, odborná veřejnost (výtvarníci, ředitelé galerií…) a laická veřejnost. Také občané Ústeckého kraje měli možnost se k návrhu znaku vyjádřit na stránkách denního tisku a na internetu. Podobu znaku upravenou v souladu s heraldickými pravidly a z něho vycházející prapor schválilo Zastupitelstvo Ústeckého kraje dne 20. února 2002 a následně podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Symboly Ústeckého kraje byly Ústeckému kraji na jeho návrh uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dne 14. května 2002 (č.j. 1331/PŘED/2002).
Logo je emblémem Ústeckého kraje na základě rozhodnutí Rady Ústeckého kraje ze dne 6. února 2002 č. 20/26/2002. Do roku 2022 vycházelo logo z druhého pole znaku Ústeckého kraje. Základem byla Porta Bohemica, stylizovaná brána, pod níž bylo pruhy znázorněno vodstvo. Rám loga symbolizovalo pohoří.
Současná podoba loga Ústeckého kraje vzešla z veřejné soutěže na jednotný vizuální styl (JVS) Ústeckého kraje, která probíhala v letech 2021-2022. Autorem JVS je plzeňské studio Petrohrad. „Náš návrh vizuální identity Ústeckého kraje je postaven na jednoduché záměně písmeně ‚Ú‘ ve slově Ústecký za všeobecně srozumitelný symbol úsměvu s mrkajícím okem jako čárkou. Symbol ‚smajlíku‘ je překreslen z litery ‚o‘, aby při používání zkrácené varianty značky ‚ÚK‚‘ evokoval také zkratku ‚ok‘,“ řekli o svém návrhu designéři ze studia Petrohrad. Anglická varianta "Ústí Region" i německá varianta "Region Ústí" vychází z české podoby loga, tj. i zde dochází k záměně písmene ‚Ú‘ ve slově Ústí za všeobecně srozumitelný symbol úsměvu s mrkajícím okem jako čárkou.
Jednotný vizuální styl schválila Rada Ústeckého kraje dne 27. září 2022 usnesením č. 007/54R/2022.