Tisková zpráva ze 7. srpna 2008
Informace k poškození smrku pichlavého v některých oblastech Ústeckého kraje
V průběhu jarních měsíců 2008 se v některých oblastech Ústeckého kraje začaly objevovat výrazné příznaky poškození smrku pichlavého („stříbrného smrku“), spočívající v hnědnutí a následném opadávání starších ročníků jehlic. Míra opadu jehlic dosáhla v některých případech desítek procent a velmi výrazně poznamenala vzhled postižených stromů, zejména v jarních měsících. V extrémních případech mohlo dojít až k úhynu v důsledku ztráty asimilačního aparátu. Poškození smrku pichlavého se objevilo například na Teplicku, Ústecku a Lovosicku, zpravidla v nižších polohách a v intravilánech obcí, a postihlo především sadovnické výsadby v parcích a zahradách. Z lesních porostů s významným zastoupením smrku pichlavého v imisní oblasti Krušných hor nebyly větší škody tohoto typu hlášeny. Rovněž nebylo hlášeno významnější poškození jiných druhů smrku nebo jehličnatých či listnatých dřevin.
Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Ústeckého kraje proto požádal v červnu t.r. útvar ochrany lesa Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., o posouzení příčin tohoto jevu na základě vzorků odebraných v obci Bžany, část Bukovice (okres Teplice). Výzkumný ústav odebral následně další vzorky v Srbicích, Teplicích a v Dubí. Vyšetření vzorků prokázalo ve všech případech především stopy po sání mšice smrkové (Elatobium abietinum), byly však konstatovány rovněž barevné změny jehlic, které mohou nasvědčovat spolupůsobení dalších škodlivých činitelů. U dvou vzorků odebraných obcí Srbice byly zároveň zjištěny v jehlicích z let 2007 – 2008 zvýšené obsahy fluoru.
Dne 23. 7. 2008 oznámil Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., závěry svého šetření, podle nichž je třeba považovat za prvotní příčinu poškození vláhový stres v roce 2007 kombinovaný se sáním přemnožené mšice smrkové na jaře letošního roku. Zdravotní stav stromů v lokalitě Srbice je však zároveň nepříznivě ovlivňován zvýšeným obsahem fluoru v pletivech jehlic; k posouzení jeho významu nicméně není k dispozici dostatek informací a bylo by zapotřebí provést podrobnější šetření. Výzkumný ústav zároveň konstatoval, že k tomuto typu poškození smrku pichlavého došlo ve stejné době i v jiných oblastech státu.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem zajistí Krajský úřad Ústeckého kraje v nejbližší době vyšetření většího počtu vzorků jehlic z jak z postižených tak nepostižených oblastí, aby bylo možné výsledky statisticky vyhodnotit a posoudit význam případné kontaminace pletiv fluorem. Dosud známá fakta však nasvědčují tomu, že bezprostřední příčinou poškození smrku pichlavého v některých oblastech Ústeckého kraje na jaře 2008 bylo lokální přemnožení mšice smrkové (Elatobium abietinum), která je významným škůdcem na tomto druhu smrku.
Výsledky dalšího šetření obsahu fluoru v jehlicích smrku pichlavého budou zveřejněny bezprostředně po jejich obdržení. Zdrojem emisí fluoru jsou především hnědouhelné elektrárny a sklárny. Na území kraje však nebyla v letech 2006 až 2008 zaznamenána žádná havárie doprovázená únikem této škodliviny do ovzduší ani překročení předepsaných emisních limitů u jednotlivých zdrojů.
Připravil Tomáš Burian,
oddělení životního prostředí
Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Ústeckého kraje
Tel.: 475 657 160,
e-mail: burian.t@kr-ustecky.cz