Odpovědi na otázky časopisu Ekonom – odpovídá hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc:
1) Jak se kraje, měst a obcí dotkla změna DPH a přesuny do základní sazby ?
(rozdělení na plátce a neplátce DPH). Znáte nějaké konkrétní příklady ?
Nejvýznamnější skutečností, která ovlivní registraci kraje a obcí jako plátců DPH je podle mého názoru nájemné za věci movité. Pokud obec nebo kraj pronajímá movitý majetek, jedná se o zdanitelné plnění a výnosy se započítávají do obratu. Kvůli jeho následnému navýšení se pak obce musí registrovat jako plátci daně z přidané hodnoty a musí přistupovat i k dalším krokům jako je například úprava evidence majetku.
Podle dostupných informací jsou v současné době jsou v Ústeckém kraji registrovány jako plátci DPH 4 obce (Litoměřice, Meziboří, Vilémov, Ústí nad Labem). Novela zákona platí od května a protože období pro dosažení limitu nastane zřejmě až koncem srpna 2004, není nyní možné zjistit, kolik obcí se od novely zákona o DPH dobrovolně zaregistrovalo. Předpokládám ale, že tyto změny způsobené novelizací se dotknou ve větší míře především velkých obcí.
2) Očekáváte, že změna DPH povede i ke zhoršení/zlepšení financování obcí ?
Novela zákona o DPH má na financování obcí má na jejich rozpočty výrazný vliv, a to jak na jejich výdaje, tak i příjmy. Podle dostupných informací se výdaje jednotlivých obcí vlivem změny DPH zvýší oproti příjmům čtyřnásobně. Rovněž skutečnost, zda se jednotlivá obec či kraj stane plátcem daně z přidané hodnoty, ovlivní jeho hospodaření. Zásadní je však podle mě to, že většina obcí nepatří mezi plátce DPH a s aplikací zákona v praxi nemají žádné zkušenosti. Lhůta pro seznámení se z novelou zákona byla zcela nedostačující, jelikož byla zveřejněna ve Sbírce zákonů koncem měsíce dubna.
3) Jaký bude mít dopad novela, která má navýšit podíl krajů na celostátním daňovém výnosu ze současných 3,1 % na 15,06 % (očekávaný přínos cca 27 mld Kč.)?
Přijetím návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní dojde k absolutnímu navýšení daňových příjmů Ústeckého kraje o cca 4 563 milionů korun na přibližně 5 666 milionů korun. I když jde o výrazné navýšení, znamená pouze přesun zdroje finančních prostředků z dotačního financování do daňových příjmů kraje. Celkový objem veřejných financí je pouze jeden a ten zůstane zachován.
Bohužel s navýšenými finančními prostředky je na kraj současně převáděno financování celé řady aktivit. Návrh novely převádí v naprosté většině mandatorní výdaje, které je bezpodmínečně nutné zachovat. Přitom neodráží reálné potřeby kraje a vytváří pouze minimální prostor pro jejich samosprávné funkce v oblasti financování.
Celkový procentuální podíl Ústeckého kraje na daňových příjmech krajů se navíc proti současnosti sníží o 0,517047 %, což absolutně představuje každoroční propad ve výši cca 366 milionů korun. Avizované snížení by pro Ústecký kraj znamenalo výrazné znevýhodnění tohoto strukturálně postiženého regionu. Vedl jsem četná jednání na vládní úrovni, při kterých bylo přislíbeno v rámci rozdělování prostředků mezi jednotlivé regiony zohlednit jejich strukturální postižení, a to zejména s ohledem na nezaměstnanost, ve které Ústecký kraj zaujímá čelní místo v ČR (míra nezaměstnanosti kraje k 30. 6. 2004 činí 16,9 %). Toto ujednání ale nebylo dodrženo.
Vydala: Mgr. Romana Konečná, tisková mluvčí Ústeckého kraje
Velká Hradební 48, 400 02 Ústí nad Labem
tel. 475 657 754, mobil 603 192 631
e-mail: konecna.r@kr-ustecky.cz