Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)
- Oficiální web
ODPOVĚĎ NA DOTAZ PaedDr. Vladimír Heger, Týdeník veřejná správa (heger@mvcr.cz) ze dne 15. 9. 2004
Dotaz (v původním znění):
1. Pane hejtmane, jak se podařilo během volebního období naplnit hlavní rozvojové priority kraje (předpokládám, že především ony střednědobé)?
2. Co očekáváte od novely zákona o rozpočtovém určení daní? Může vést navýšení daňových příjmů krajů v příštím období k zásadní změně v rozhodovací činnosti krajské samosprávy?
Odpověď:
Hejtman Jiří Šulc:
1. Ústecký kraj si své rozvojové priority jasně stanovil a definoval. Po celé volební období jsme se snažili především o podpora aktivní politiky zaměstnanosti a zvyšování počtu pracovních příležitostí, rozvoj a modernizace dopravní infrastruktury a příprava využívání Fondu soudržnosti a strukturálních fondů EU. Jedná se o velmi komplexní problémy, které rozhodně není možné vyřešit za jedno volební období. Přesto si troufám tvrdit, že jsem udělali mnohé proto, abychom se naplnění těchto dlouhodobých cílů přiblížili.
Velkým impulsem pro rozvoj Ústeckého kraje ve všech oblastech by byl příchod strategického investora, po kterém by mělo v zóně vzniknout až 10 tisíc pracovních míst. Proto je klíčová příprava strategické průmyslové zóny v prostoru bývalého vojenského letiště u Žatce. Letos v červnu se podařilo v tomto prostoru dokončit sanaci ekologických škod, což je významný mezník v přípravě zóny v přípravě zóny pro její plné využití.
Pokud jde o oblast dopravní infrastruktury, musím předeslat, že nám stát předal silnice II. a III. třídy ve značně zanedbaném stavu. Považuji za úspěch, že se nám podařilo vytvořit z okresních pracovišť, jednou centrální krajskou správu a údržbu silnic a jasně stanovit priority pro údržbu a rozvoj dopravní sítě. Úspěšně jsem zvládli i jednu z největších investičních akcí kraje – rekonstrukci Žižkovy ulice v Ústí nad Labem, a to i přes to, že Státní fond dopravní infrastruktury financuje s nepřejemným prodlením.
Dobře se nám daří naplňovat i naše záměry pokud jde o strukturální fondy Evropské unie. Ústecký kraj již připravil grantová schémata, jejichž prostřednictvím bude čerpat peníze ze strukturálních fondů Evropské unie v rámci tzv. Společného regionálního operačního programu (SROP). Jsou zaměřená na podporu malého a středního podnikání, sociální integraci v regionech a rozvoj služeb pro cestovní ruch a jejich celková hodnota by se měla pohybovat kolem 0,5 miliardy korun, z toho cca 65 % by mohl Ústecký kraj získat z evropských strukturálních fondů. Zároveň s tím náš odbor regionálního rozvoje již připravil pokyny pro žadatele včetně příloh a návrh textů prvních výzev k předkládání projektů do grantových schémat. Lze předpokládat, že v prosinci letošního roku Ústecký kraj vyzve potencionální přímce dotací, aby předkládali své projekty do jednotlivých grantových schémat.
Je nutné zdůraznit, že na řešení mnoho problém, které jsou z pohledu Ústeckého kraje klíčové, se musí podílet také stát. Je nutné, aby vláda vytvořila takové podmínky, které by naší republiku a tedy i Ústecký kraj pro investory zatraktivnily. Kraj bohužel sám o sobě nemůže věci jako jsou daně, sociální systém nebo celkové podnikatelské prostředí ovlivnit. Bez změn v těchto oblastech však může naše snaha o rozvoj regionu vyjít naprázdno.
2.Přijetím návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní dojde k absolutnímu navýšení daňových příjmů Ústeckého kraje o cca 4 563 milionů korun na přibližně 5 666 milionů korun. I když jde o výrazné navýšení, znamená pouze přesun zdroje finančních prostředků z dotačního financování do daňových příjmů kraje. Celkový objem veřejných financí je pouze jeden a ten zůstane zachován.
Bohužel s navýšenými finančními prostředky je na kraj současně převáděno financování celé řady aktivit. Návrh novely převádí v naprosté většině mandatorní výdaje, které je bezpodmínečně nutné zachovat. Přitom neodráží reálné potřeby kraje a vytváří pouze minimální prostor pro jejich samosprávné funkce v oblasti financování.
Celkový procentuální podíl Ústeckého kraje na daňových příjmech krajů se navíc proti současnosti sníží o 0,517047 %, což absolutně představuje každoroční propad ve výši cca 366 milionů korun. Avizované snížení by pro Ústecký kraj znamenalo výrazné znevýhodnění tohoto strukturálně postiženého regionu. Vedl jsem četná jednání na vládní úrovni, při kterých bylo přislíbeno v rámci rozdělování prostředků mezi jednotlivé regiony zohlednit jejich strukturální postižení, a to zejména s ohledem na nezaměstnanost, ve které Ústecký kraj zaujímá čelní místo v ČR (míra nezaměstnanosti kraje k 30. 6. 2004 činí 16,9 %). Toto ujednání ale nebylo dodrženo.
Vydala: Mgr.
Velká Hradební 48, 400 02 Ústí nad Labem
tel. 475 657 754, mobil 603 192 631
e-mail: konecna.r@kr-ustecky.cz
