Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)  - Oficiální web

ODPOVĚĎ NA DOTAZ, Jarda Přibyl, (jar.prib@volny.cz) ze dne 20.10. 2004

 

Dotaz (v původním znění):

1) Jaké hlavní problémy musela krajská správa od svého vzniku řešit a jak se s nimi vypořádala či nevypořádala (nezaměstnanost, restrukturalizace průmyslu, zdravotnictví, málo vysokoškoláků ,pomalé budování páteřních komunikací. likvidace starých důlních zátěží z 15 slíbených miliard.  O podílu kraje na likvidace povodně 2002 toho mám dost.

2) Jak  v tom kraji pomohl stát, resorty , v čem to nejvíce drhne,zda se i něco zlepšilo zlepšilo. 

3) Co by se mělo z pohledu kraje v dalším období po krajských volbách podstatně změnit.

 

Odpověď:

Podklady pro odpovědi na uvedené otázky je možné čerpat z následujícího textů, ve kterém hejtman Jiří Šulc bilancuje uplynulé volební období:

 

„První čtyři roky života kraje byly náročné a rozhodně nám naši pozici nikdo neulehčoval. Myslím, že se práce kraje se dá jednoznačně označit za úspěšnou a přínosnou. V praxi se ukázalo, že se dokážeme postarat o fungování věcí v regionu lépe než centrální vláda. Máme k problémům blíž a  umíme je řešit rychleji a efektivněji,“ řekl hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc.

Vznik krajů a nové správní uspořádání státu umožnila série zákonů přijatých v průběhu roku 2000. Bylo ustanoveno 14 krajů a jejich vznik zásadním způsobem změnil fungování samosprávy. „V podstatě šlo o to přenést co nejvíce kompetencí ze státní správy, tedy z beder státu, na samosprávné celky. Byly zrušeny okresní úřady a jejich kompetence se rozdělily mezi kraje a obce. Tento přechod zvládl kraj bez větších problému. Intenzivně jsme komunikovali s přestaviteli měst a obcí a myslím, že kraj jim již od počátku své existence byl dobrým partnerem,“ poznamenal Jiří Šulc.

Jako hlavní prioritu si krajští zastupitelé hned v počátku svého působení stanovili celkové hospodářské oživení regionu a boj s vysokou nezaměstnaností. „Myslím, že jsme pro oživení ekonomiky regionu udělali mnoho a jsou za námi vidět konkrétní výsledky - problém je v tom, že řešení takových komplexních problému je vždy během na dlouhou trať a mnoho práce ještě není dokončeno. Navíc ne všechny potřebné páky má v ruce kraj, jen těžko například ovlivníme daňový systém nebo vymahatelnost práva, což jsou věci, které v naší republice rozhodně nejsou v pořádku a přitom jsou pro investory velmi důležité,“ uvedl hejtman. Přesto se zástupcům kraje podařilo nastartovat mnoho procesů, které jsou pro celkové oživení kraje klíčové. Pod vedením kraje úspěšně probíhá u Žatce přeměna bývalého vojenského letiště na strategickou průmyslovou zónu, kde by mělo v budoucnu najít práci na deset tisíc lidí. Díky tlaku krajských politiků vláda schválila financování dostavby dálnice D8 z úvěru u Evropské investiční banky. Velký význam především pro pánevní oblasti kraje zasažené v minulosti těžbou uhlí pak má rozjezd procesu jejich revitalizace, na který vláda díky úsilí kraje uvolnila patnáct miliard korun.

Bohužel rychlejší rozvoj kraje do značné míry zpozdila povodeň, která ho zasáhla v srpnu 2002. „Velká voda byla pro novou krajskou samosprávu bezesporu velkou zkouškou. Musím říct, že mnoho věcí  jsme se v té době učili takříkajíc za pochodu a situace byla velmi náročná. Přesto si ale troufám tvrdit, že jsme ji zvládli a udělali jsme pro občany postižené velkou vodou maximum. Kraj odvedl velký kus práce i poté, co voda opadla,“ řekl hejtman Jiří Šulc. Povodeň způsobila v kraji škody na bezmála 12 miliard korun. Krajská samospráva se při následné obnově vodou postižených území starala o rozdělování státních finanční prostředků a peněz, které na odstranění škod vyčlenili zastupitelé z krajského rozpočtu. Kraj také zodpovídal za rozdělení financí, které na obnovu přišly z Fondu solidarity Evropské unie nebo sousedního Saska.

Právě vztahy se zahraničními partnery jsou jednou z dalších oblastí, které musel kraj během prvního volebního období začít rozvíjet. „Podařilo se nám navázat velmi pevné vztahy se zahraničními partnery v provincii Jižní Holandsko a úspěšně spolupracujeme také s našimi saskými sousedy. Po vstupu republiky do EU se naše činnost v této oblasti zintenzivnila a věřím, že získané zkušenosti zúročíme například při čerpání peněz z evropských strukturálních fondů,“ připomněl hejtman.

Problémem, který v uplynulém volebním období vyžadoval velkou pozornost představitelů kraje, byly bezesporu příspěvkové organizace. Ty stát na kraj převedl po zániku okresních úřadů v roce 2002. „Stát nám tyto organizace předal ať jsme je chtěli, či nechtěli. Finanční situace některých z nich byla kritická, například vnitřní zadluženost zdravotnických zařízení dosahovala bezmála jedné miliardy korun. Největším úkolem rady a zastupitelstva proto zpočátku bylo stabilizovat tyto organizace a zastavit nebo alespoň zbrzdit jejich další zadlužování,“ uvedl Jiří Šulc. Tento záměr se podařilo naplnit především díky striktní rozpočtové politice kraje.

         Celkové hospodaření  Ústeckého kraje za první volební období je možné hodnotit jako vyrovnané. Krajští zastupitelé sice na sklonku loňského roku zvažovali možnost, že by si kraj vzal úvěr, ovšem nakonec nebylo nutné k tomuto kroku přistoupit. „Jsem velmi rád, že kraj není na sklonku prvního volebního období zadlužen. Jeho financování však stále není uspokojivě vyřešeno, vláda a parlament nedokázaly přijmout zákon o rozpočtovém  určení daní, a tak je kraj stále odkázán na financování prostřednictvím účelových dotací. Doufám, že v příštím volebním období už bude situace lepší a samospráva bude moci se svými prostředky hospodařit svobodně,“ uzavírá hejtman Jiří Šulc. 

 

Dále je možné čerpat z těchto textů:

http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=450018&id_org=450018&id=630732&p1=56676&p2=0&p3=

 

http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=450018&id_org=450018&id=621361&p1=56676&p2=0&p3=

 

 

Vydala: Mgr. Romana Žatecká, tisková mluvčí Ústeckého kraje

Velká Hradební 48, 400 02 Ústí nad Labem

tel. 475 657 754, mobil 603 192 631

e-mail: zatecka.r@kr-ustecky.cz