Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)  - Oficiální web

ODPOVĚĎ NA DOTAZ   Pavel Kačer,Pro 51, (pavel.kacer@centrum.cz) ze dne 23. 8. 2004

Dotaz (v původním znění):

1/ Kraj patřil v minulosti k nejhůře postiženým co se týče kvality vzduchu, vody, půdy atd. Co se za 15 let změnilo? Můžete uvést i konkrétní příklady?

2/ Jaké jsou další záměry v ochraně životního prostředí?

3/ Zůstane lidem "měsíční krajina" nebo se na vytěžené pozemky opět vrátí příroda?

Odpověď – hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc:

1. Asi nejlepším příkladem změn v životním prostředí, k nimž došlo v Ústeckém kraji, je oblast ochrany ovzduší. K nejvýznamnějším zdrojům znečištění ovzduší patřily v minulosti v Ústeckém kraji elektrárny, teplárny a chemické továrny. Vlivem i několikanásobně  překračovaných zdrojů imisních limitů zde docházelo ke zdravotním potížím obyvatelstva, zhoršení jakosti povrchových vod, lesních porostů, půd a k výrazným změnám v ekosystému. Od roku 1992 se však životní prostředí díky velkým soukromým a státním investicím právě do kapitoly ochrana ovzduší (odsíření elektráren, ekologické vytápění atd.) systematicky zlepšuje. Tyto investice spolu s důsledným uplatňováním právních předpisů  na úseku ochrany životního prostředí zlepšily například imisní situaci v kraji natolik, že signál „Upozornění“ byl v rámci provozu Smogového varování a regulačního systému vyhlášen Českým hydrometeorologickým ústavem v Ústí nad Labem naposledy v zimním období 2000/2001 a signál „Regulace“ naposledy v roce 1999.

2. K prioritním problémům v ochraně životního prostředí v kraji patří například narůstající automobilová doprava v městských aglomeracích, koordinace výstavby průmyslových zón s vazbou na stanované imisní limity a emisní stropy nebo problematika staré ekologické zátěže.

3. Před dvěma lety se podařilo zástupcům kraje získat od vlády na revitalizaci území postižených těžbou hnědého uhlí 15 miliard korun. Z těchto peněz je financováno odstraňování ekologických škod, které vznikly v období před privatizací hnědouhelných těžebních společností. Smyslem rekultivačních a revitalizačních opatření je komplexní obnova těžbou postižených částí krajiny. Způsoby rekultivace nejsou určovány snahou o návrat ke krajině před těžbou, ale především současnými a budoucími potřebami regionu. Konečným cílem přitom je vytvořit ekologicky vyrovnanou, ekonomicky potenciální a sociálně efektivní krajinu.

Vydala: Mgr. Romana Konečná, tisková mluvčí Ústeckého kraje

Velká Hradební 48, 400 02 Ústí nad Labem

tel. 475 657 754, mobil 603 192 631

e-mail: konecna.r@kr-ustecky.cz