Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)
- Oficiální web
Tisková zpráva z 11. listopadu 2011
„Článek v Ústeckém deníku byl kilometry za hranicí jakékoli novinářské etiky a profesionality, ale také vědeckých poznatků o této sloučenině. Domníváme se, že citováním nepravdivých sdělení a expresivními formulacemi autorky došlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu šíření poplašné zprávy,“ uvedl ředitel Krajského úřadu Ústeckého kraje Milan Zemaník. Jak dále doplnil: „Opět se najdou lidé, kteří ochotně převezmou rétoriku a praktiky středověké inkvizice a jakékoli vědecké důkazy a měření jdou opět stranou. Hlavně, že se lidé bojí. Věřím, že proti autorce článku bude obdobným způsobem postupovat i Zdravotní ústav.“
Bezprostředně po publikování článku obdržel Krajský úřad Ústeckého kraje mnoho telefonátů a e-mailových dotazů vážně znepokojených občanů, kteří byli přesvědčeni, že v důsledku spalování odpadních kalů dojde k poškození zdraví obyvatelstva Ústeckého kraje. Krajský úřad tuto e-mailovou korespondenci předkládá jako důkaz ke svému oznámení.
Vědecká pravda o furanu
Furan je organická sloučenina s jednoduchou heterocyklickou molekulou, která je využívána například v průmyslu plastických hmot, při výrobě umělých vláken, lepidel a laminátů. Jako taková je předmětem průmyslové výroby již po mnoho desetiletí (v současnosti ji vyrábí např. chemické koncerny Merck nebo Sigma-Aldrich). Spontánně může vznikat oxidací polysacharidů například při nedokonalém hoření dřeva nebo pražení či pečení potravin, přičemž její stopová přítomnost v takto připravovaných pokrmech je rovněž uváděna v literatuře. Je rovněž charakteristickou složkou tabákového kouře. Jakkoli se jedná o látku toxickou a též podezřelou z karcinogenních účinků, ve stopovém množství musela být již před průmyslovou revolucí relativně běžnou součástí životního prostředí, neboť jejím přirozeným zdrojem je tepelný rozklad přírodních polysacharidů obsažených v rostlinných pletivech.
Tato fakta si může každý zájemce ověřit velmi rychle na internetu nebo v každé učebnici organické chemie. Protože vznik furanu při spalování ropných kalů v cementářské peci je prakticky vyloučen a omezená životnost jeho molekuly za běžných atmosférických podmínek vůbec neodpovídá děsivým účinkům popisovaným v článku, autorka měla pod názvem "furan" na mysli spíše kogenery tzv. polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF), jejichž vznik je se spalováním odpadů obvykle spojován, některé jsou extrémně toxické a mutagenní a vyznačují se značnou stabilitou v životním prostředí. Obdobně je se spalováním spojován vznik kogenerů tzv. polychlorovaných dibenzodioxinů (PCDD). Tyto sloučeniny vznikají především spalováním organických látek s obsahem chloru (například PVC, PCB) při teplotách nižších než
Pro zajímavost, emisní limit PCDD/F jsou pro cementárnu v Čížkovicích stanoveny ve výši 0,1 ng/m3 (nanogram) a průměrná koncentrace těchto látek v lokálním topeništi na pevná paliva o průměrné kapacitě je v literatuře uváděna ve výši desítek ng/m3. V souvislosti se zahájením energetického využití (spalování) neutralizovaných kalů z Ostrama nebyl a nebude tento emisní limit nijak navýšen. Ropné rafinační kaly z Ostrama přitom chlor prakticky neobsahují, což bylo pečlivě a mnohonásobně ověřeno v rámci řízení o změně integrovaného povolení pro společnost CELIO a.s. Maximální hodnota obsahu chloru v sušině z celkem 80 hodnocených vzorků nepřesáhla 0,36 % hm., přičemž limit stanovený integrovaným povolením pro cementárnu v Čížkovicích činí max. 1 % hm.
Lze shrnout, že sdělení autorky o emitování furanu a jeho následcích odporují všeobecně přijímaným poznatkům průmyslové toxikologie. Rovněž ostatní emisní limity jsou dle povinně prováděných měření cementárnou v Čížkovicích dodržovány a tvrzení autorky článku o „smrtícím koktejlu“ je tudíž nepravdivé. Pro získání podrobnějších informací se lze obrátit na Krajský úřad Ústeckého kraje.
Více informací naleznete na webových stránkách Ústeckého kraje: www.kr-ustecky.cz v sekci „Nepřehlédněte“.
