ODPOVĚĎ NA DOTAZ, Eva Břeňová, Deník Litoměřicka (denik.litomericka@sever.vlp.cz) ze dne 11.2. 2005
Dotaz (v původním znění):
1) Které obce na Litoměřicku dosud nemají kanalizaci?
2) Proč tomu tak je? Jejich vedení nebyla dostatečně aktivní, nebo vzhledem ke své velikosti (dané počtem obyvatel) nemají šanci dosáhnout na dotace?
3)Co jim krajský úřad doporučuje?
4) Jak je na tom Litoměřicko (z hlediska počtu neodkanalizovaných obcí) ve srovnání s celým Ústeckým krajem?
Odpověď:
1)Neodkanalizované obce (ve výčtu nejsou uvedeny místní části do 100 obyvatel): Brňany (ve výstavbě)
Býčkovice - plánováná
Dolánky na Ohří - plánovaná
Drahobuz - plánovaná
Hlinná
Horní Řepčice
Chudoslavice
Kamýk
Křešice, vč. Nučnice (ve výstavbě)
Vevín - plánovaná
Libochovany - plánovaná
Malíč
Miřejovice - plánovaná
Mlékojedy (ve výstavbě)
Oleško
Píšťany (ve výstavbě)
Račice - plánovaná
Rochov - plánovaná
Snědovice - plánovaná
Staňkovice
Místní části Brocno,Chcebuz, Radouň, Stračí, Počeplice (Štětí) - plánovaná
Nové Kopisty,
Počaply (Terezín) - plánovaná
místní část Encovany (Počeplice) - plánovaná
Trnovany - ve výstavbě
Konojedy (Třebušín)
Starý Týn
Tetčiněves - plánovaná
Velké Žernoseky - ve výstavbě
Vrutice - plánovaná
Žalhostice - ve výstyvbě
Žitenice, vč. místní části Pohořany - ve výstavbě a Skalice(plánovaná)
2) V roce 1990 byl okres Litoměřice z hlediska vybavení obcí technickou infrastrukturou na předposledním místě v České republice, technická infrastruktura se v okrese takřka nestavěla, do roku 1990 zde fungovalo jen pět čistíren odpadních vod, vše co se podařilo v této oblasti realizovat je záležitostí posledních 12 až 13 let.
Jeden z hlavních důvodů je pravděpodobně v druhu zástavby. Tyto zemědělské okresy jsou již historicky rovnoměrně osídleny v menších obcích a místních částech. Např. v územním obvodu obce s rozšířenou působností Litoměřice je pouze 1 město nad 10 000 obyvatel a to Litoměřice, jen čtyři obce nad 1000 obyvatel, 6 obcí od 500 do 1000 obyvatel a 14 obcí do 500 obyvatel. Náklady na odkanalizování takového území jsou samozřejmě vysoké a ne vždy je možné z ekonomických důvodů řešit odkanalizování obce do 500 obyvatel centrální čistírnou odpadních vod. Malé obce mají také z hlediska větších investičních akcí nedostatečné rozpočty.
3) Obce se mohou získat dotace ze státních fondů, případně z fondů Evropské unie, které jsou určeny pro rozvoj infrastruktury. Ústecký kraj jim může částečně pomoci prostředky z vlastních dotačních programů nebo prostředky určenými na spolufinancování projektů financovaných ze strukturálních fondů. Určitou cestou mohou být také alternativní řešení - mikročistírny pro několik domácností, aktivační rybníky, ve vhodných případech domovní čistírny odpadních vod atp.
V tomto bodě bych doporučil obrátit se ještě s dotazem na radního Antonína Terbera 475 657 813, 731 607 354
4) Litoměřický okres má skutečně nižší procento připojení obyvatel na kanalizaci (cca 60 - 70 %) oproti ostatním částem kraje, kde se dá v rámci okresů hovořit o 80-90 % napojení obyvatel na kanalizaci.
Vydala: Mgr. Romana Žatecká, tisková mluvčí Ústeckého kraje
Velká Hradební 48, 400 02 Ústí nad Labem
tel. 475 657 754, mobil 603 192 631
e-mail: zatecka.r@kr-ustecky.cz