Labyrint zvuku a obrazu
Film, promítaný na průhledné opony, na kterých se pozvolna prolínají obrazy velkých malířských mistrů od renesance, baroka, romantismu i surrealismu, až po imaginativní umění, předkládá divákovi snový svět, pocitový příběh barev a tvarů, které se pozvolna překrývají a vytvářejí tak nové pocity a souvislosti. Hudba zde není jako ilustrační element, ale jako součást obrazu, ve kterém se barvy potkávají s tóny a souzní.
Živá hudba na barokní nástroje v podání Melusine de Pas - Srovnal - Viola da Gamba a Moniky Knoblochové - cembalo. Zazní zde hudba skladatelů jako J.H.d'Anglebert, G. Le Roux, L. Couperin, J.N.P. Royer, J.M. Leclair, J.Ph.Rameau a další. Nástroje jsou nazvučeny, aby v některých pasážích bylo možné se zvukem pracovat. To pak poskytuje interpretům prostor pro zvukovou improvizaci.
Propojením živé hudby a obrazu otevíráme další rozměr, který ocení jak milovníci výtvarna, tak i klasické hudby a zároveň i divák, otevřený scénickému experimentu.
