Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)
- Oficiální web
Mezinárodní konference Strategie hospodářského a sociálního rozvoje Ústeckého kraje – 1. část
(Tisková zpráva ze dne 29.4.2002)
Mezinárodní konference Strategie hospodářského a sociálního rozvoje Ústeckého kraje se konala dnes (29. 4. 2002) v sídle Ústeckého kraje v Ústí nad Labem. Sjeli se na ni zástupci Ústeckého a Karlovarského kraje, saských a českých odborových organizací, odborů, samosprávy měst a obcí, podnikatelské sféry, vysokých škol a další.
V úvodu konference zdůraznil senátor Richard Falbr, předseda HSRK, že konference si klade za cíl prodiskutovat konkrétní kroky vedoucí ke zlepšení situace Ústeckého kraje v oblasti hospodářského rozvoje a zaměstnanosti a upozornit na rizika.
Hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc zdůraznil, že je povinností krajské, ale i obecních a městských samospráv starat se o to, aby Ústecký kraj prosperoval, aby se postupně zbavil své negativní image a přívlastků „špinavý region.“ „Já doufám, že společnou diskusí se dobereme k odpovědím, které přinesou 827 tisícům obyvatel tohoto kraje naději, že Ústecký kraj poroste hospodářsky i sociálně tak, jak si to na počátku 21. století zaslouží. Očekávám návrhy možných řešení, jejichž realizace přinese Ústeckému kraji, této dosud zatracované výspě České republiky, pověst moderního rozvíjejícího se kraje, výkladní skříně České republiky,“ řekl.
Témata, o nichž se na ústecké konferenci diskutovalo, se týkala rozvojových programů kraje, rozvoje lidských zdrojů, posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb, rozvoje technické infrastruktury kraje, ochrany a zkvalitňování životního prostředí, rozvoje zemědělství a venkova, cestovního ruchu a lázeňství. S příspěvky k jednotlivým tématům vystoupili také hejtmanovi zástupci.
První náměstek hejtmana Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna – téma strategická průmyslová zóna: „Pro zajištění restrukturalizace našeho průmyslu… je zapotřebí získat pro Ústecký kraj strategického investora, tj. investora, který bude realizovat složitou výrobu vázanou na subdodávky dalších firem. Takové investory lze nalézt, pokud se jim nabídnou dostatečně vhodné podmínky - dostatečně velká volná plocha vhodná pro výstavbu, zajištění dopravního spojení, pracovních sil a energií. Po vytipování dalších pěti možných lokalit v Ústeckém kraji byla jako nejvhodnější vybrána plocha bývalého vojenského letiště Žatec… Lze očekávat, že při úspěšném zaběhnutí výroby zde může vzniknout základna pro úspěšné nastartování další diverzifikace ekonomiky, která by se mohla stát do značné míry tahounem hrubého domácího produktu v Ústeckém kraji. Zároveň s odklonem závislosti hospodářství kraje od palivo-energetického průmyslu, můžeme uvažovat o cestě k rychlejšímu zlepšení současného image Ústecké kraje… Ústecký kraj udělá vše, co je v jeho silách, aby nový strategický investor mohl vstoupit do této zóny již za několik málo let – ideálně na přelomu let 2005 a 2006.“
Druhý zástupce hejtmana Ústeckého kraje ing. Pavel Tošovský – téma Plán rozvoje Ústeckého kraje: „Hlavními cíly Programu rozvoje Ústeckého kraje jsou zastavení vlivu negativních dopadů strukturálních změn a „nastartování“ rozvoje ekonomické základny kraje v těchto změněných podmínkách a následně řešení problematiky zaměstnanosti. Zaměstnanost, nezaměstnanost a trh práce v Ústeckém kraji jsou v současné době rozhodujícími problémy, které ovlivňují jeho rozvoj a které již předčily dřívější ekologické problémy. Program rozvoje Ústeckého kraje nelze pokládat za jednorázovou programovací aktivitu, ale předpokládá se jeho průběžná každoroční aktualizace, která by měla umožnit permanentní korekci jeho věcně i územně stanovených priorit a cílů i časového horizontu pro jejich realizaci. Aktualizace by měla být dokončena v listopadu tohoto roku a výsledný dokument bude schválen krajským zastupitelstvem. Samotnému schválení bude předcházet diskuse a zapojení veřejnosti, od které budeme očekávat poskytnutí námětů a kritických připomínek. Pro rozvoj kraje je totiž podstatné, aby se opíral o takový strategický dokument, za nímž bude stát co nejširší spektrum jeho spolutvůrců.“ K tématu hraničních přechodů ing. Tošovský uvedl: „Z historických důvodů jsou spojení mezi členskými státy EU a kandidátskými zeměmi špatně rozvinuta. V současnosti je silniční síť mezi oběma zeměmi provozována pouze přes hraniční přechody s celním odbavením. To jsou hraniční přechody na hlavních silnicích, které si zachovají svůj dopravní význam i poté, co budou administrativní hraniční bariery zcela odstraněny. Kromě toho však existuje mnoho dřívějších silnic, které byly následně hranicemi přerušeny. Ty neodpovídají svým současným stavem a svými stavebními parametry požadavkům moderní silniční sítě, ale přitom mohou být velmi významné pro přímé krátké spojení mezi osídleními a hospodářskými centry na obou stranách současné hranice. Význam přeshraničního propojení obou příhraničních regionů bude odvozen ze stávající struktury osídlení v kontextu se zájmy regionálního plánování - velkou úlohu zde bude hrát součinnost regionálního a územního plánování na obou stranách hranice. Cesty musí být uvažovány jako spojité - to znamená, že žádná komunikace by neměla končit na hranicích. V současné době je mezi příhraničními okresy na české a saské straně v provozu pouze 13 silničních spojení s nepřetržitým provozem pasového a celního odbavení, a to na délce hranice měřeno vzdušnou čarou 198 km, včetně několika turistických přechodů pro pěší a cyklisty. Přitom bylo z map a místního šetření identifikováno 51 historických silničních propojení mezi 48 sídly na české a 47 sídly na saské straně. Je proto nezbytné zlepšit v současné době průchodnost hranic otevřením nových hraničních přechodů a zlepšením kapacity těch stávajících.“
Třetí zástupce hejtmana PaedDr. Miroslav Řebíček - téma Přizpůsobení systému vzdělávání potřebám trhu práce v regionu: „Dynamika vývoje vzdělanosti populace v Ústeckém kraji se opožďuje za dynamikou vývoje složitosti vykonávané práce. V Ústeckém kraji je vzdělání lidí nižší než složitost vykonávané práce, to znamená, že na řadě míst vyžadujících vysokoškolské vzdělání pracují lidé s kvalifikací střední nebo nižší. .. Cílem nově se tvořící krajské soustavy středního a vyššího školství je proto celkové zvýšení vzdělanosti mladé generace a snížení migrace odborníků z kraje. Toho lze dosáhnout pouze spoluprací s se zaměstnavateli, kteří svou poptávkou významně ovlivňují strukturu a vzdělanostní úroveň pracovní síly. … Dlouhodobý záměr rozvoje školské soustavy Ústeckého kraje, který se v současné době připravuje, klade důraz na posílení role všeobecného středního vzdělání jako výchozí pozice pro další specializaci budoucí pracovní síly tak, aby absolvent školy byl připraven doplnit a rozšířit své vědomosti a dovednosti dle konkrétních požadavků zaměstnavatele. Poroste proto význam gymnázií a při již existujících středních školách budou otevírána lycea, především technická a ekonomická, a současně utlumovány obory již přežité. Nové studijní a učební obory pak budou otevírány vždy po jednáních s příslušnými zaměstnavatelskými svazy, hospodářskými komorami a úřady práce. Velmi důležité bude rozšíření nabídky rekvalifikačních kurzů a celoživotního vzdělávání na všech úrovních sekundárního a terciárního školství, především ve formě distančního a večerního studia. Tento z hlediska středních škol, „nástavbový sektor“ totiž pružně reaguje na potřeby trhu práce a nabízí kratší a koncentrované učební programy ve lhůtách pro zaměstnavatele zajímavých. Ve spolupráci s univerzitami budou připravovány aktuální bakalářské univerzitní studijní programy. Krajská školská soustava by měla poskytnout příležitost všem obyvatelům kraje bez ohledu na jejich věk, zájem, talent či sociální postavení tak, aby se v maximální možné míře rozvíjely jejich schopnosti a potenciál. Cílem vzdělávání bude příprava flexibilní, rekvalifikovatelné, trvale vzdělavatelné, mobilní, pracovní síly.“
Zdeněk Vorlíček, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR, ve svém vystoupení konstatoval, že ačkoli je míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji téměř dvakrát vyšší ve srovnání s jinými oblasti České republiky a tento region patří ke strukturálně postiženým, proudí sem nejméně financí z různých podpůrných programů. „Podnikatelé z Ústeckého kraje jsou nejméně aktivní v předkládání projektů, na jejichž základě by mohly čerpat finance z podpůrných projektů. Do tohoto kraje proto plyne méně financí, než by si zasloužil,“ uvedl Vorlíček.
Podle informací z Úřadu práce v Mostě byla v březnu 2002 průměrná míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji celkem 16,2 % a kraj stál v čele žebříčku. Po něm následoval kraj Moravskoslezský (15,3) a Olomoucký (11,8). V Ústeckém kraji bylo k tomuto datu 69 781 nezaměstnaných, nejvíce v okresech Most, Louny a Chomutov.
