Kůrovcová kalamita je mnohde v kraji sice minulostí, avšak v některých částech regionu stále probíhá v plné síle. Na Šluknovsku tak dochází, vzhledem ke geografickému umístění výběžku, k vysoké náročnosti na logistiku odvozu zpracovaného dříví ke koncovým odběratelům či zpracovatelům. Přítomní byli na jednání seznámeni také s výsledky odborných zkoumání týkající se např. napadení buků či vlivu zvěře na přirozenou obnovu v lesích.
„Přestože nosným tématem tohoto štábu bude i nadále existence a vliv lýkožroutů na stávající lesní porosty, přítomní členové se shodli, že je potřeba otevírat k diskuzi i další témata, jako je stav lesů při a po obnově po kůrovcové kalamitě, jaká opatření je nutné učinit, aby obnova lesa byla časově a ekonomicky udržitelná, co činit, aby i jiné (např. listnaté) porosty byly odolné proti biotickým škůdcům, zajištění dostatku finančních prostředků na rekonstrukci komunikací ve špatném technickém stavu i v důsledku zvýšeného využívání při transportu dříví či např. vznik možných omezení lesního hospodářství vyplývajících z požadavků orgánů ochrany přírody nebo vyhlášením v současné době nově diskutovanou Chráněnou krajinnou oblastí Krušné hory,“ uvedla náměstkyně hejtmana Ústeckého kraje Lubomíra Mejstříková.
![Na krajském úřadu se uskutečnilo další jednání Kůrovcového kalamitního štábu](/assets/Image.ashx?id_org=450018&id_obrazky=126969)
Na krajském úřadu se uskutečnilo další jednání Kůrovcového kalamitního štábu
![Na snímku uprostřed náměstkyně hejtmana Ústeckého kraje Lubomíra Mejstříková](/assets/Image.ashx?id_org=450018&id_obrazky=126972)
Na snímku uprostřed náměstkyně hejtmana Ústeckého kraje Lubomíra Mejstříková