Kůrovcová kalamita je mnohde v kraji sice minulostí, avšak v některých částech regionu stále probíhá v plné síle. Na Šluknovsku tak dochází, vzhledem ke geografickému umístění výběžku, k vysoké náročnosti na logistiku odvozu zpracovaného dříví ke koncovým odběratelům či zpracovatelům. Přítomní byli na jednání seznámeni také s výsledky odborných zkoumání týkající se např. napadení buků či vlivu zvěře na přirozenou obnovu v lesích.
„Přestože nosným tématem tohoto štábu bude i nadále existence a vliv lýkožroutů na stávající lesní porosty, přítomní členové se shodli, že je potřeba otevírat k diskuzi i další témata, jako je stav lesů při a po obnově po kůrovcové kalamitě, jaká opatření je nutné učinit, aby obnova lesa byla časově a ekonomicky udržitelná, co činit, aby i jiné (např. listnaté) porosty byly odolné proti biotickým škůdcům, zajištění dostatku finančních prostředků na rekonstrukci komunikací ve špatném technickém stavu i v důsledku zvýšeného využívání při transportu dříví či např. vznik možných omezení lesního hospodářství vyplývajících z požadavků orgánů ochrany přírody nebo vyhlášením v současné době nově diskutovanou Chráněnou krajinnou oblastí Krušné hory,“ uvedla náměstkyně hejtmana Ústeckého kraje Lubomíra Mejstříková.
Na krajském úřadu se uskutečnilo další jednání Kůrovcového kalamitního štábu
Na snímku uprostřed náměstkyně hejtmana Ústeckého kraje Lubomíra Mejstříková
