„Jde o dlouhodobé problémy, jejichž řešení se neobejde bez aktivnějšího přístupu vlády. Našim dílčím příspěvkem pro soužití s nepřizpůsobivými občany a kriminalitou je tzv. Ústecký balíček a spolupráce s místní samosprávou. V otázce nedostatečné nabídky pracovních sil se snažíme přilákat nové investory do zóny Triangle. V tomto směru jsme v letošním roce zaznamenali výrazný úspěch, když svůj zájem projevilo několik zahraničních investorů,“ říká hejtmanka Jana Vaňhová.
Nejvýznamnější problém, který považuje za mimořádně závažný více než polovina dotázaných (54 %), je soužití Čechů a Romů. Pocit problematických česko-romských vztahů je dokonce jednou z příčin názoru, že se životní podmínky v poslední době v Ústeckém kraji zhoršily. Soužití Čechů a Romů označují za problém nejvíce lidé, kteří pozorně sledují situaci na Šluknovsku a mají obavy z jejího dalšího vývoje. Dále mezi ně patří ti, kteří se osobně stali obětí kriminality a lidé žijící poblíž problémové komunity.
Za zajímavé lze považovat zjištění, že lidé v Ústeckém kraji nepovažují za problematické soužití Čechů s dalšími minoritami (např. Vietnamci).
Ústecký kraj trápí také zvýšená kriminalita. Šest z deseti respondentů (59 %) uvedlo, že se buď oni sami, nebo někdo z jejich rodiny stal v posledních pěti letech obětí takových druhů kriminality, jako jsou krádež, přepadení, výtržnictví a podobně. Vlastní osobní zkušenost s uvedenými druhy kriminality má zhruba třetina dotázaných obyvatel. Nejčastěji mají zkušenost s kriminalitou, a to jak osobní, tak v rámci rodiny, mladší lidé do 29 let.
Proto také nepřekvapí, že téměř třetina dotázaných (31 %) považuje kriminalitu za mimořádně závažný problém. Obava z kriminality se projevuje i v pocitu, že se lidem nežije v kraji nejlépe a tím, že k němu nemají nijak silný vztah. Kriminalitu citlivě vnímají zejména lidé s horší životní úrovní – platí, že čím nižší životní úroveň, tím naléhavěji je problém kriminality pociťován, ale i lidé, kteří žijí poblíž problémových komunit.
Naopak mezi oblasti, se kterými obyvatelé Ústeckého kraje projevují nejmenší nespokojenost, patří například hromadná doprava a zdravotní péče.
O výzkumu
Výzkum byl proveden metodou telefonického dotazování na vzorku 1004 respondentů (obyvatel Ústeckého kraje starších 18 let) v období 17. 11. – 30. 11. 2011. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem. Statistická chyba je +/ - 2 až 3 % pro četnosti 20 - 50 %. Zpracování dat provedla společnost STEM/MARK.
Připravilo: OTI