Ústecký kraj si před začátkem ODM věřil na medaili a velmi aktivně se na důležitý turnaj připravoval. Stranou šla i rivalita mezi kluby z Chomutova a Litvínova. „Před turnajem jsme měli několik tréninkových akcí a rozhodně si neděláme naschvály. Vycházíme si vstříc, fungujeme a jsme dobří kámoši,“ popisuje Jakub Petružálek. „Na soustředění před turnajem jsme se všichni sehráli, naučili jsme se spolu hrát a jeli jsme do Trutnova připravení,“ doplňuje Pavel Kůrka.
Ústecká reprezentace ale z turnaje nakonec bude odjíždět se sklopenými hlavami. Na celém turnaji nakonec zapsala jen jedinou výhru, jednu remízu a zbylé utkání už na body nedotáhla. „Je to škoda, že jsme nezískali medaili. Zaskočil nás především první zápas, kdy jsme hráli proti týmu, který už za sebou měl odehrané utkání. Bohužel jsme soupeře podcenili,“ lituje ústecký obránce.
Pavel Kůrka alespoň může mít radost z toho, že si v šesti duelech připsal čtyři branky, což je na obránce velmi slušná statistika. Na zápasech navíc byli přítomní skauti v čele s Patrikem Eliášem a Václavem Varaďou, kteří si ho určitě zapsali do svého deníčku. „Pro mě to byla velmi důležitá akce a jsem velmi rád, že jsem tady mohl být. A tím, že jsem dal čtyři góly, mám o to větší zážitek. Navíc tady byli skauti, takže mě povedený výkon může zase posunout o kousek dál.“
Jakub Petružálek dostal jméno po svém strýci, který v Litvínovu pomohl k zisku dvou extraligových titulů, a dokonce si připsal i bronzovou medaili z mistrovství světa. „Když můj strejda hrál o extraligový titul, extrémně jsem to prožíval a hodně jsem fandil. Dokonce jsem i viděl, jak vezl pohár do Litvínova, bylo to super,“ vzpomíná. Lásku k hokeji zdědil nejen po strýci, ale také po tatínkovi Miroslavovi, který si místo hráčské kariéry zvolil rozhodcovskou. „Určitě bych se chtěl probojovat až do NHL, ale kdyby mi to nevyšlo, vyzkoušel bych rozhodčího jako táta, byla by to pro mě hned druhá volba.“
V Trutnově podporuje Jakuba Petružálka celá jeho blízká rodina, známý hokejový strýc ale přijet nemohl. I přesto cítí velkou podporu, dopředu ho žene zejména mladší bratr. „Mám tady taťku, mamku a bráchu. Snažil jsem se hrát co nejlépe zejména kvůli bráchovi, protože je ještě malý, takže ho chci inspirovat k tomu, aby pak šel taky hrát hokej,“ s úsměvem pozdravuje svou rodinu.
Nyní čeká oba borce návrat do svých klubů a hokejoví fanoušci v následných letech budou moci sledovat posun těchto nadějných mladých hokejistů. Oba určitě na Olympiádu dětí a mládeže budou vzpomínat jen v tom dobrém a jak sami přiznali, zase je to posunulo o krůček blíž k dosažení jejich snů.
Autor: Lukáš Mihal
Nadějný hokejista Jakub Petružálek
Foto: ČOV/Radek Lavička
Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)
- Oficiální web
