„Vodík
se stal součástí odpovědi na získání nezávislosti na ruském plynu a energetické
svobody,“ uvedl v úvodu místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Může také významně přispět
k přechodu České republiky na zelenou energetiku. Význam vodíku
v transformaci uhelných regionů potvrdil ve svém vystoupení i ministr pro
místní rozvoj Ivan Bartoš.
Systém podpory toho segmentu však tomu neodpovídá. V legislativě,
v nastavení podpory investic, výzkumu i vzdělávání zůstává celá řada nejasností
nebo až zbytečně striktních nařízení. Proto se ústředním tématem ústeckého H2
fóra 2022 stalo, co musíme změnit na úrovni regionu, České republiky i Evropské
unie, abychom tento potenciál skutečně využili a nevyměnili závislost na
dodávkách zemního plynu za závislost na dodávkách vodíku.
V Ústeckém kraji i v dalších uhelných regionech
jsou připraveny desítky rozvojových projektů v oblasti výroby vodíku, jeho
využití ve veřejné i soukromé dopravě, vytápění objektů, ale také
v průmyslu a k akumulaci energie. Bez dotační podpory však tento nový
sektor ekonomiky není schopen konkurovat stávajícím konvenčním zdrojům energie.
Je-li však tato dotační podpora podmíněna výhradně výrobou a využitím tzv. zeleného
vodíku s téměř nulovou emisní stopou CO2 (tedy podmíněna výrobou
pouze z obnovitelných zdrojů, jichž je nejen v ČR, ale i dalších
zemích stále ještě nedostatek) ztrácí se její význam. Hrozí, že Česká republika
se stane závislá na dodávkách vodíku ze zahraničí.
„Měli
bychom k nastartování vodíkové ekonomiky využívat ten vodík, který máme
nyní k dispozici, i když není úplně bezemisní. Pořád je jeho využití
například v dopravě ekologičtější než nafta a postupně bychom mohli
přecházet na vodík bezemisní, tak jak se budou rozvíjet technologie OZE a
jejich kapacity v regionu,“ komentoval hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller s poukazem na tom, že
firmy v Ústeckém kraji patří mezi největší producenty průmyslově
vyráběného vodíku, který v některých provozech vzniká jako vedlejší
produkt chemické výroby.
Odpovědné rezorty jsou připraveny jednat s Evropskou
komisí o racionalizaci podmínek dotační podpory i o úpravách legislativy na
národní úrovni, potvrdil v diskuzním bloku ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Dále deklaroval, že plánuje
vodík odpovídajícím způsobem zohlednit v novele energetického zákona. To
dle firem ale nestačí. Vladimír Zemánek,
předseda Krajské hospodářské komory Ústeckého kraje, poukázal například na to,
že současná evropská legislativa zvýhodňuje přímořské státy, které mohou
vyrábět zelenou elektřinu z větrných parků, a jižní evropské státy
s vyšší intenzitou a delší dobou slunečního svitu. To potvrdil i ministr
průmyslu. „My nikdy nebudeme mít ten
levný offshore vítr, který mají třeba Němci. Ti z něj chtějí vyrábět vodík především
pro vlastní potřeby. My nemáme ani vodu na výrobu energie z ní. Jediná cesta k
levné energii na výrobu vodíku je podle mě v tuto chvíli jaderná energie,“
řekl v debatě Jozef Síkela.
V tuto chvíli však ani jádro není z pohledu Evropské komise
obnovitelný zdroj a vodík vyráběný s jeho využitím tedy nelze označit za
zelený.
Desítku dalších podnětů k úpravě legislativy formulovaly
regionální vodíkové platformy uhelných krajů společně s Českou vodíkovou
technologickou platformou HYTEP. Požadují
například zjednodušení schvalovacích procesů při stavebních řízeních jak
v případě vodíkových technologií, tak u obnovitelných zdrojů energie,
jejichž výstavba by v podmínkách současné energetické situace měla být
definována jako veřejný zájem. Společně také apelují na zavedení přechodného
období, v jehož rámci by mohly být podpořeny i projekty kombinující různé
zdroje k výrobě nízkoemisního vodíku. Bez tohoto kroku není dle jejich názoru možné
zahájit jakýkoliv smysluplný vodíkový projekt.
K rozvoji vodíkové ekonomiky v ústeckém regionu
chce přímým zapojením přispět i krajská samospráva. „Jako další cíl si stanovuji zvýšení podílu vodíkových autobusů ve
veřejné dopravě a zabezpečení tepla ve veřejných budovách s využitím vodíku,“
slíbila ve svém závěrečném vystoupení Iva
Dvořáková, radní pro transformaci Ústeckého kraje.
Debat o zefektivnění podpory vodíkové ekonomiky se
účastnily stovky odborníků z několika zemí, zástupci Evropské komise,
mezinárodních vodíkových platforem, klíčových českých ministerstev, firem,
samospráv i akademického sektoru.
H2 fórum 2022 uspořádané Ústeckým krajem tak bylo
příležitostí nejen pro diskuzi o dalším postupu v rozvoji vodíkové ekonomiky,
ale také místem k setkání potenciálních obchodních či výzkumných partnerů a k
prezentaci připravených vodíkových projektů. Své odborné zázemí pro výuku
vodíkových technologií a další záměry v oblasti vzdělávání představila hostitelská Univerzita Jana Evangelisty
Purkyně. Návštěvníci akce měli také možnost prohlédnout si vodíkový vůz Hyundai
Nexo, který zapůjčil přímo výrobce, nebo Toyotu Mirai z vodíkové flotily
společnosti Orlen Unipetrol. Ústecký, Karlovarský i Moravskoslezský kraj
potvrdily svou připravenost využít obnovitelné zdroje a vodíkové hospodářství v transformaci uhelných regionů.
Na mezinárodní konferenci "H2 FÓRUM ÚSTECKÉHO KRAJE 2022 - příležitost pro transformaci" promluvil hejtman Jan Schiller
Konference se zúčastnil také ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (druhý zprava) a radní pro transformaci Ústeckého kraje Iva Dvořáková (čtvrtá zprava)
Se svým projevem vystoupil také prezident Hospodářské komory ČR a ekonom Vladimír Dlouhý
Automobil na vodík, to je budoucnost