Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)
- Oficiální web
Odpověď pro Evu Fišerovou, Parlament, vláda, samospráva (efpress@tifosi.cz) ze dne 12. 6. 2007
Dotaz (v původním znění):
Vážení,
obracím se na Vás se žádostí o podklady pro připravovaný článek do časopisu Parlament, vláda, samospráva.
Mohli byste nám, prosím, odpovědět na následující otázky?
1) Zabýváte se problematikou lokalit, které lze označit jako brownfield?
2) Pokud ano, budete se snažit obnovit jejich původní funkce, nebo připravujete nový typ využití. S jakým cílem?
3) Z jakých zdrojů budete uvedené aktivity financovat a s jakou výší investice počítáte?
Odpovědi bychom potřebovali během tohoto týdne, nejpozději dopoledne v pondělí 18. 6., abychom mohli text zpracovat.
Předem za ně děkujeme a jsem s přáním příjemného dne,
Eva Fišerová,
Odpovědi hejtmana Jiřího Šulce:
1) Vzhledem k tomu, že náš kraj má bohatou průmyslovou historii a díky průmyslové restrukturalizaci po roce 1989 došlo k útlumu mnoha průmyslových závodů, považoval bych za velký hřích se touto problematikou v našem kraji nezabývat. Ústecký kraj začal s první revitalizací vojenského brownfieldu již v roce 2002 a dnes díky úspěšně dokončené revitalizaci máme před sebou jednu z nejlépe připravených průmyslových zón v rámci celé České republiky. Jedná se samozřejmě o průmyslovou zónu Triangle u Žatce. V roce 2004 nám britská firma Parsons Brinckerhoff, Ltd. zmonitorovala celý kraj a vznikla tak první ucelená elektronická databáze brownfieldových lokalit. Tato databáze následně posloužila jako startovací pro zpracování „Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields v Ústeckém kraji“. Studie byla dokončena v prosinci 2006. Výstupy ze studie slouží našim strategicko -hospodářským analýzám, jako informační servis pro města, obce a investory, propagační materiál při prezentaci kraje na veletrzích investičních příležitostí a samozřejmě se jedná o cenný zásobník informací pro přípravu kvalitních projektů z oblasti ROP v programovacím období 2007 – 2013.
2) Nutno rozlišovat případ od případu, protože vždy bude záležet na typu daného brownfieldu, záměru investora, jeho umístění ve vazbě na územní plán, velikosti, míry zdevastování a vykazované ekologické zátěže, průchodnosti vlastnických vztahů, socio – ekonomického přínosu pro danou oblast atd. Někdy se například vyplatí v intravilánu sídla brownfield přebudovat na komunitní centrum v kombinaci s nájemní plochou, obchody, sportovním vyžitím, krytým garážovým stáním apod. Jindy je zase jednoduše ho zbourat, plochu ozelenit a vytvořit park s dětským hřištěm. Konkrétně v případě opuštěného vojenského brownfieldu došlo ke kompletním demolicím, ekologickému vyčištění území, výstavbě moderní infrastruktury a výrobních závodů zahraničních investorů z oblasti Hi – Tech. Celá akce roztáčí spirálový efekt směrem k příchodu dalších investorů, poptávce po kvalitních lidských zdrojích, vzdělanosti, růstu DPH atp.
3) Regenerace brownfieldů většinou zahrnuje jak jejich rekultivaci, tak obnovu. Tyto úkoly mohou v zásadě plnit orgány státní správy, soukromí developeři nebo partnerství veřejného a soukromého sektoru tzv. PPP projekty. Díky vysokým nákladům na mnohé regenerační projekty může být i v případech, kdy za projekt odpovídá soukromý developer zajištěno financování z veřejného sektoru (financování nákladové mezery), aby byla regenerace komerčně životaschopná. Dále se jeví jako moudré jít cestou čerpání finančních prostředků EU prostřednictvím Regionálního operačního programu pro region soudržnosti NUTS 2 Severozápad, který v podporované oblasti revitalizace a regenerace městských aglomerací v projednávaném návrhu počítá s celkovou alokovanou částkou 194 441 909 mil. EUR. Proces regenerace by měl přinejmenším zvýšit přitažlivost a hodnotu lokality na úroveň, kdy může přímo soutěžit s výstavbou na zelené louce - greenfieldem. V současné době nastává tato situace v České republice spíše výjimečně.
František Janačík, kancelář hejtmana Ústeckého kraje
oddělení tiskových informací
Velká Hradební 48, 400 02 Ústí nad Labem
tel. 475 657 788
janacik.f@kr-ustecky.cz
