Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)  - Oficiální web

Radní Jan Szántó k angiolince v Litoměřicích: Riziko nákupu přístrojů bez vyjádření kompetentních orgánů a pojišťoven je především rizikem managementu nemocnice

Tisková zpráva ze dne 19.09.2003

Na Krajském úřadě Ústeckého kraje se konalo jednání k problematice provozu angiolinky v Městské nemocnici v Litoměřicích. Toto jednání inicioval radní Ústeckého kraje Jan Szánto a zúčastnili se ho zástupci kraje, města Litoměřice, litoměřické Městské nemocnice, ústecké Masarykovy nemocnice a zdravotních pojišťoven.

„Sezval jsem všechny zúčastněné především proto, abychom si mohli vzájemně vyjasnit stanoviska k tomuto problému a nedocházelo ke zbytečným nedorozuměním. Angiolinka je především problém odborný a je třeba, aby se přestal zbytečně politizovat,“ řekl v úvodu jednání Jan Szánto.

V červnu 2002 požádala litoměřická městská nemocnice Ústecký kraj o vyjádření k záměru provozovat kardio-angiografický komplet. Kraj ve své odpovědi podané prostřednictví odboru zdravotnictví uvedl, že nemá  k záměru MN Litoměřice námitky s tím, že mu ale v současné době nepřísluší blíže se k této věci vyjadřovat a že žádost bude dále projednána v srpnu 2002 ve zdravotním výboru zastupitelstva kraje. Dále ve svém vyjádření upozornil na to, že v rámci dokončení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem bude zprovozněno pracoviště intervenční kardiologie a dal vedení Městské nemocnice v Litoměřicích a Ministerstvu zdravotnictví ke zvážení, zda dvě taková pracoviště umístěná tak blízko sebe odpovídají potřebám kraje.

K otevření a provozu kardio-invazivního pracoviště v Městské nemocnici v Litoměřicích se dále Ústecký kraj vyjadřoval dne 14.5.2003, a to na základě žádosti MN Litoměřice o stanovisko. Před vydáním stanoviska záležitost projednávala zdravotní a sociální komise Rady Ústeckého kraje a dne 28.04.2003 po projednání nedoporučila otevření kardio-invazivního pracoviště v Městské nemocnici v Litoměřicích. Důvodem bylo především to, že umístění takových dvou zařízení v našem kraji by mělo odpovídat demograficko-geografickým podmínkám (rozšířené teze koncepce zdravotnictví kraje schválené radou rozdělují kraj na Severovýchod a Jihozápad) a v případě, že by vyvstala potřeba dvou takových zařízení v kraji, zařízení by mělo být umístěno pokud možno ve své spádové oblasti. Dále komise zohlednila, že provozování angiolinky v ústecké Masarykově nemocnici schválila Komise pro posuzování rozmístění přístrojů vybrané zdravotnické techniky Ministerstva zdravotnictví již v červnu 2002.

Toto stanovisko také kraj předal jako podklad pro jednání Komise pro posuzování rozmístění přístrojů vybrané zdravotnické techniky Ministerstva zdravotnictví, která má žádost litoměřické nemocnice o schválení provozování angiolinky posuzovat (jednání proběhne 22. září t.r.). Její kladné stanovisko je rozhodující pro postup zdravotních pojišťoven, která s nemocnicí uzavírají smlouvy o úhrady zdravotních výkonů na angiolince provedených.

„Při správné praxi v posuzování provozu a rozmístění přístrojů vybrané zdravotnické techniky by stanovisko komise Ministerstva zdravotnictví a stanovisko kraje mělo předcházet nákupu a zprovoznění nákladné zdravotnické techniky (náklady jsou vysoké jak na pořízení, tak na provoz), což nemocnice v Litoměřicích podle našich informací neučinila. Přístroj tedy koupila bez předchozího souhlasu kompetentních orgánů a tento postup je například pro ředitele nemocnic zřizovaných krajem nepřípustný. Před nákupy takovýchto nákladných zařízení je nutné mít předběžný souhlas zdravotních pojišťoven, že na zdravotní výkony prováděné na těchto přístrojích uzavřou smlouvy o úhradách těchto výkonů, jinak se nemocnice vystavuje riziku, že nakoupí nákladnou techniku a pojišťovny neuhradí výkony spojené s jejím provozováním.  Riziko nákupu přístrojů bez vyjádření kompetentních orgánů a pojišťoven je především rizikem managementu nemocnice, která se rozhodla takto nestandardně postupovat,“ řekl Jan Szánto.

Provoz angiolinky a celého pracoviště intervenční kardiologie pro Ústecký kraj v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem by měl být, podle jejího ředitele Jiřího Madara zahájen 16. října. Nejpozději od prvního prosince by pak měla Masarykova nemocnice zajišťovat nepřetržitou akutní péči pro celý Ústecký  kraj.  Masarykova nemocnice tak bude do budoucna schopna zvládnout všechny akutní případy tohoto typu onemocnění v celém Ústeckém kraji.

Vydala: Mgr. Romana Konečná, tisková mluvčí Ústeckého kraje