Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)
- Oficiální web
Odpověď pro Jana Štiftera, Krajské noviny (jan.stifter@evropskevydavatelstvi.cz)ze dne 4. 4. 2007
Dotaz (v původním znění):
Dobrý den,
Krajské noviny se mění. Rozšiřujeme strany - a to tak, aby každému kraji mohla patřit jedna stránka. Mění se i naše spolupráce s krajskými samosprávami, k hlavnímu tématu od Vás budeme pravidelně potřebovat 2 vyjádření.
Dubnové KN věnujeme "Programovým prohlášením krajů". Vedle otvíráku se tomu bude věnovat i sloupec na každé stránce, kde by se měl vyjadřovat hejtman nebo jeho náměstci. Takže vedle otázek a odpovědí, které budu citovat v hlavním článku, prosím i o jejich vyjádření.
Otázky:
1) Jak se lišilo programové prohlášení Vašeho kraje od prohlášení předcházejícího?
2) Co byla první věc, která se Vám v případě programového prohlášení podařila splnit? Jaké další úspěchy následovaly?
3) Existuje něco, u čeho jste si už teď jisti, že se Vám to nepodaří?
4) Některé kraje najely na praxi, kdy nepopulární kroky řeší jako první a pak následují počiny, kterými opět získávají náklonnost svých občanů. Jak je to v případě Vašeho kraje?
Otázka na hejtmana nebo náměstky hejtmana pro sloupek: Jak se kraji daří plnit programové prohlášení? (Odpověď samozřejmě můžete zkompilovat z Vašich odpovědí na otázky).
Potřeboval bych materiály od Vás do středečního večera, půjde to? K osobnosti, která se nám vyjádří do anketního sloupce, mi prosím pošlete i její fotografii. Kdyby byl s čímkoliv problém, neváhejte mě kontaktovat!
Odpovědi hejtmana J.Šulce:
Úvod pro odpovědi
Náplň práce volených zástupců Ústeckého kraje neurčovalo v prvním a ani v nyní aktuálním, druhém volebním období, konkrétní programové prohlášení. Hlavní cíle byly určeny krajským zastupitelstvem jako dlouhodobé rozvojové priority Ústeckého kraje. Po obě dvě volební období jsme se snažili především o podporu aktivní politiky zaměstnanosti a zvyšování počtu pracovních příležitostí, rozvoj a modernizaci dopravní infrastruktury a přípravu využívání a následně i přímé čerpání ze strukturálních fondů EU. Dalšími prioritami pak byla podpora rozvoje cestovního ruchu, oblast vzdělávání a životní prostředí.
1) Jak se lišilo programové prohlášení Vašeho kraje od prohlášení předcházejícího?
Priority rozvoje kraje byly a jsou v obou volebních obdobích obdobné. Jde především o hospodářské oživení, rozvoj dopravní infrastruktury a čerpání z evropských finančních zdrojů. K určitému posunu došlo u pořadí jednotlivých priorit. Čerpání z unijních fondů má v druhém volebním období vyšší prioritu, už z toho důvodu,že pomocí těchto prostředků je možné financovat zbylé rozvojové priority. V druhém volebním období také věnuje kraj více pozornosti oblasti zdravotnictví, které prochází rozsáhlou transformací.
2) Co byla první věc, která se Vám v případě programového prohlášení podařila splnit? Jaké další úspěchy následovaly?
Nemohu žádnou označit za vyloženě první, jde vždy o velmi dlouhodobé cíle, jejichž plnění vyžaduje období přinejmenším několika let. Myslím, že významný pokrok jsme udělali ve všech oblastech, i když za dokončené nebo uzavřené je zcela jistě označit nemůžeme. Velmi pozitivní podle mého názoru je, že daří se přivést do kraje investory a hospodářsky ho oživit. Podařilo se získat investory i pro krajskou strategickou průmyslovou zónu Triangle, kde postupně vzniká několik tisíc pracovních míst. I když k tomu došlo v letošním roce, předpoklady pro úspěšnou dohodu s investorem bezesporu položila už práce krajské samosprávy v prvním volebním období. Stejně je tomu i u oblasti dopravní infrastruktury, kde jsme významně pokročili v oblasti dopravního napojení regionu, když byl na konci loňského roku zprovozněn další usek dálnice D8.
Jednoznačně se nám podařilo stabilizovat situaci ve zdravotnických zařízeních, jenž byly na náš kraj převedeny státem s téměř miliardovým vnitřním dluhem. Za další úspěch kraje můžeme považovat otevření pracovišť a fakult významných českých vysokých škol v Mostě, Děčíně nebo Chomutově. Velmi úspěšní jsme byli v čerpání finančních prostředků z evropských zdrojů, kdy jsme pro náš region získali možné maximum z alokace SROP. Samospráva Ústeckého kraje se také výrazně podílela na snížení emisí znečišťujících látek v ovzduší, to byl a stále je je velký problém severozápadních Čech. Tyto úspěchy ale rozhodně neznamenají, že kraj považuje jednotlivé oblasti za uzavřené, v duchu našich priorit realizujeme jednotlivé dílčí kroky.
3) Existuje něco, u čeho jste si už teď jisti, že se Vám to nepodaří?
Zcela jistě se nám do konce druhého volebního období nepodaří zahlazení dluhů státu na životním prostředí. Jde sice o závazek státu vůči obyvatelům Podkrušnohoří, od Děčína až po Sokolov, o rány, které v krajině i v lidech vznikaly desetiletími bezohledné těžby hnědého uhlí a výrobou elektrické energie v tehdejších státních podnicích. Uhlí bylo vytěženo, energie spotřebovány nebo také vyvezeny do zahraničí, ovšem rekultivace, nebo revitalizace a resocializace, to jsou závazky, kterých se my nezříkáme a které budou práci krajských zastupitelů ovlivňovat ještě po desetiletí.
4) Některé kraje najely na praxi, kdy nepopulární kroky řeší jako první a pak následují počiny, kterými opět získávají náklonnost svých občanů. Jak je to v případě Vašeho kraje?
Jsem přesvědčen, že samospráva v Ústeckém kraji při rozhodování o populárních nebo nepopulárních opatřeních k termínům voleb až tak nepřihlíží. Pokud kraj přijímá opatření, která nejsou pro občany příjemná, vychází většinou jejich podstata z toho, co na nás převedl stát, případně ze špatné legislativy. Vezměme například nepopulární rozhodnutí, které bylo spojeno s takzvanou „autobusovou krizí“, která přišla poté, kdy jsme neustoupili vyděrači a vypověděli dominantnímu autobusovému dopravci smlouvu na základní dopravní obslužnost. Také se jednalo o dědictví, které kraj získal po bývalých okresech.
Připravil: František Janačík, kancelář hejtmana Ústeckého kraje
oddělení tiskových informací
Velká Hradební 48, 400 02 Ústí nad Labem
tel. 475 657 788
janacik.f@kr-ustecky.cz
