„Na spolkové činnosti obce Baráčníků si cením to, že pěstuje a upevňuje vlastenectví a národní cítění a pomáhá udržovat tradice a staročeské zvyky a kroje. Baráčníci jsou aktivní ve veřejném životě a města a obce by si měly jejich činnosti vážit a podporovat ji,“ řekl účastníkům setkání v úvodu hejtman Oldřich Bubeníček.
Rychtář župy Krušnohorské a sdružené obce Baráčníků Otvice u Chomutova Miroslav Bican pojal prezentaci jako „baráčnické sezení“, které má svá pravidla a ceremonie. Přítomní sousedé a tetičky (rozuměj členové Baráčníků) přiblížili osvětovou a kulturní práci ve svých župách a obcích. Připomněli též podporu, kterou kraj obci Baráčníků poskytl, jako například příspěvek na vybudování baráčnické rychty v Otvicích. Mezi hlavní problémy spolku patří početnost členské základny, která se stále snižuje.
Vedoucí oddělení kultury KÚÚK zmínil například možnost prezentace Baráčníků v muzeích zřizovaných krajem a nabídl možnost pomoci při sestavování žádostí o příspěvky z dotačních titulů kraje.
Baráčnické hnutí se zabývá uchováváním lidových tradic českého národa, dbá na čistotu českého jazyka, baráčníci nosí a udržují staročeské kroje. Na veřejnosti se prezentují organizováním kulturních pořadů, ve kterých předvádí staročeské zvyky, např. vítání jara, velikonoční zvyky, májové slavnosti, vztyčení májky, dožínky, masopustní rej masek, vánoční zvyky, ukázky živého Betlému. Tančí lidové tance, zpívají lidové písně, veselí se na krojovaném baráčnickém plese. Když přijdete mezi baráčníky, první co vás upoutá je oslovení, kterým se baráčníci častují. Oslovují se „tetičko“ a „sousede“. Všechny hosty vítají staročeským zvykem, chlebem a solí. Každý spolek musí mít i svůj řád. Územně je nejmenší baráčnická obec. Každá obec je součástí župy.
Členové a funkcionáři Baráčníků mají specifická pojmenování:
- rychtář stojí v čele obce, řídí všechny členy; je to uznávaná osobnost každé obce,
- místorychtář je oporou rychtáři a je schopný ho zastupovat,
- syndik vyřizuje veškerou korespondenci a zastupuje obec při úředním jednání,
- berní se stará o to, aby obec měla finanční zajištění, zbytečně neutrácela a v truhlici zůstávaly peníze.
- panímaminka je důležitou osobou v obci, je to zkušená tetička, znalá všech předpisů, stará se o „čistotu“ krojů – aby všechny části kroje patřily k jedné oblasti, dbá na dodržování tradic a zvyků,
- švandymistr se stará o kulturní vyžití členů obce,
- šafářka vede evidenci baráčnického majetku, udržuje kroje v dobrém technickém stavu,
- pantatínek je dlouholetým, zkušeným členem, kontroluje správnost všech konání, stmeluje všechny členy obce,
- škrabák zapisuje každé důležité ujednání na zasedáních,
- kronikář vede kroniku, shromažďuje písemné i fotografické dokumenty o činnosti, které tu zůstanou pro příští generace,
- velitel praporu se stará o obecní prapor,
- praporečník nosí prapor při slavnostních příležitostech, ale také při rozloučení se zemřelým členem,
- majkonoš nosí májku při slavnostech.
Toto pojmenování baráčníci převzali z názvů činovníků městské a venkovské správy v českých zemích před rokem 1848.
Připravil: OMK
Rychtář župy Krušnohorské a sdružené obce Baráčníků Otvice u Chomutova Miroslav Bican se zdraví s hejtmanem Oldřichem Bubeníčkem