Ústecký kraj (odkaz na titulní stránku)  - Oficiální web

Dne 3. listopadu byl v některých regionálních mutacích Deníku.cz zveřejněn článek s bombastickým názvem "Seznamte se! Furan! Částice, která vás zřejmě zahubí". Autorka, opíraje se o údajné výroky pracovníka Státního zdravotního ústavu v Ústí nad Labem, sděluje čtenářům, že od neděle 6. listopadu, kdy se mají začít v cementárně Čížkovice spalovat odpadní kaly vzniklé v bývalém podniku Ostramo, začne cementárna emitovat do ovzduší smrtelně nebezpečnou částici s názvem "furan". Tuto substanci s děsivými účinky začne vypouštět navzdory zděšení lékařů "bijících na poplach", neboť jí to dle autorky článku povolil Krajský úřad Ústeckého kraje, stejně jako "vypouštění smrtícího koktejlu olova, rtutě (sic!), arzenu a kadmia". Démonická částice se - zřejmě díky "miniaturním rozměrům" -  mimo jiné "napojuje na čichový nerv a prostoupí až do mozku, kde způsobí jeho degeneraci třeba Alzheimerovu chorobu, roztroušenou mozkomíšní sklerózu a další." I s odhlédnutím od jazykové úrovně citovaného článku je zřejmé, že vylíčená perspektiva je dosti děsivá.   

Jaká je však skutečnost?

Furan (též furfuran, systematický název oxol, CAS 110-00-9, sumární vzorec C₄H₄O) je organická sloučenina s jednoduchou heterocyklickou molekulou, která je využívána například v průmyslu plastických hmot, při výrobě umělých vláken, adhezivních přípravků a laminátů. Jako taková je předmětem průmyslové výroby již po mnoho desetiletí (v současnosti ji vyrábí např. chemické koncerny Merck nebo Sigma-Aldrich). Jako průmyslový produkt má formu těkavé kapaliny s bodem varu 31,4°C. Spontánně může vznikat též oxidací polysacharidů například při nedokonalém hoření dřeva nebo pražení či pečení potravin, přičemž její stopová přítomnost v takto připravovaných pokrmech je rovněž uváděna v literatuře. Je rovněž charakteristickou složkou tabákového kouře. Jakkoli se jedná o látku toxickou a též podezřelou z karcinogenních účinků, ve stopovém množství musela být již před průmyslovou revolucí relativně běžnou součástí životního prostředí, neboť jejím přirozeným zdrojem je tepelný rozklad přírodních polysacharidů obsažených v rostlinných pletivech. Tato fakta si může každý zájemce ověřit velmi rychle na internetu nebo v každé učebnici organické chemie.

Protože vznik této sloučeniny při spalování ropných kalů v cementářské peci je prakticky vyloučen a omezená životnost její molekuly za běžných atmosférických podmínek vůbec neodpovídá děsivým účinkům popisovaným v článku, domníváme se, že jeho autoři měli pod názvem "furan" na mysli spíše kogenery tzv. polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF), jejichž vznik je se spalováním odpadů obvykle spojován, některé jsou extrémně toxické a mutagenní a vyznačují se značnou stabilitou v životním prostředí. Obdobně je se spalováním spojován vznik kogenerů tzv. polychlorovaných dibenzodioxinů (PCDD).

Tyto sloučeniny vznikají především spalováním organických látek s obsahem chloru (například PVC, PCB) při teplotách nižších než 1100 °C. Spalování odpadů v cementářské rotační peci v Čížkovicích však probíhá při teplotách vyšších než 1250°C (teplota plamene až 2100^oC) s dobou zdržení 5 až 8 sekund a obsah chloru ve spalovaných odpadech je přísně limitován a průběžně sledován interní i vnější analytickou kontrolou. Díky tomu nebyl u tohoto zdroje zákonný limit pro emise polychlorovaných dibenzodioxinů/dibenzofuranů nikdy překročen a v roce 2010 byla emise PCDD/F dokonce pod mezí analytické detekce, a to přesto, že zde bylo v tomto roce spáleno 40 217 tun odpadů, včetně 9.589 tun dehtových kalů z odpadních lagun bývalého Chemopetrolu. Hodnoty roční emise PCDD/F z cementárny Čížkovice se dlouhodobě pohybují v rozmezí 13 - 2 mg/rok, což je hluboko pod úrovní ohrožující lidské zdraví. Pro srovnání emisní limit pro PCDD/F je pro cementárnu v Čížkovicích ve výši 0,1 ng/m³ (nanogram) a průměrná koncentrace těchto látek v lokálním topeništi na pevná paliva o průměrné kapacitě je v literatuře uváděna ve výši desítek ng/m³ (například pro spalování dřeva v domácím kotli DAKON DOR 32  je uváděna hodnota 23,1 ng/m³). Ropné rafinační kaly z Ostrama přitom chlor prakticky neobsahují, což bylo pečlivě a mnohonásobně ověřeno v rámci řízení o změně integrovaného povolení pro společnost CELIO a.s. Maximální hodnota obsahu chloru v sušině z celkem 80 hodnocených vzorků nepřesáhla 0,1 % hm., přičemž limit stanovený integrovaným povolením pro cementárnu v Čížkovicích činí max. 1 % hm. Obsah chloru v přijímaných odpadech, alternativních i klasických palivech musí být v cementárně vždy důkladně kontrolován a v případě překročení předepsaného limitu nesmí být tyto materiály podle platného a závazného provozního řádu do zařízení přijímány. Jak potvrzují dlouhodobé výsledky měření emisí, tato povinnost byla ze strany provozovatele vždy důsledně dodržována.

Všechny uvedené skutečnosti vyplývají z veřejně dostupných informačních zdrojů i z výsledků mnoha měření, které u příslušných zařízení v Ústeckém kraji provádí akreditovaná analytická pracoviště. Výsledky těchto měření mají státní orgány k dispozici, některé jsou pravidelně zveřejňovány v Integrovaném registru znečištění, v ročence životního prostředí Ústeckého kraje a na dalších místech.

Zpráva o jakési fantastické smrtící částici s názvem "furan", která má být údajně nově produkována cementárnou v Čížkovicích v souvislosti se spalováním rafinačních odpadních kalů pocházejících z bývalého podniku Ostramo, je proto od začátku do konce nepravdivá a odporuje nejen všeobecně přijímaným poznatkům průmyslové toxikologie, ale i zdravému rozumu. Bezprostředně po jejím publikování jsme obdrželi mnoho telefonátů a e-mailových dotazů rozhořčených a znepokojených občanů, někteří se pro vysvětlení dostavili i osobně. Rovněž z publikovaných internetových diskusí lze usoudit, že rozhořčení a obavy veřejnosti způsobené uvedeným článkem jsou zcela mimořádné. Bohužel (nebo bohudík) nezbývá než konstatovat, že občané Ústeckého kraje se stali obětí zlovolné a nepravdivé poplašné zprávy.  

Je tedy na svobodné vůli občanů, zda se nechají nadále i manipulovat neprofesionální a zlovolnou publicistikou bulvárních novin a v případě jakýchkoliv pochybností a nejasností se obraceli přímo na zdejší odbor, kde jim budou poskytnuty úplné a vyčerpávající informace jak k problematice provozu cementárny Čížkovice, tak i k problematice nakládání s odpadními kaly z Ostrama na území Ústeckého kraje, kde se s tímto nebezpečným odpadem, na rozdíl od jiných částí republiky, nakládá výhradně v zařízeních, která jsou k tomuto účelu určena, jsou technicky způsobilá a jsou provozována v souladu s národní i evropskou legislativou pod trvalou kontrolou ze strany příslušných státních institucí.

Shrnutí:

·         Zpráva o fantastické smrtící částicí s názvem „furan“ je od začátku do konce nepravdivá a odporuje nejen všeobecně přijímaným poznatkům průmyslové toxikologie, ale i zdravému rozumu

·         Koncentrace škodlivin v emisích z lokáních topenišť jsou mnohonásobně vyšší než u cementáren

·         S odpadními kaly z Ostrama je na území Ústeckého kraje, na rozdíl od jiných částí republiky, nakládáno jako s nebezpečným odpadem výhradně v zařízeních, která jsou k tomu účelu určena, jsou technicky způsobilá  a jsou provozována v souladu s národní i evropskou legislativou pod trvalou kontrolou ze strany příslušných státních institucích.

Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství