Logo Ústeckého krajeÚstecký kraj (odkaz na titulní stránku) 

Ústecký kraj - Oficiální web


International

Vyhledávání

 


Cesta: Titulní stránka > Hlavní web > Ústecký kraj > Charakteristika kraje > Statistika

 
 

 
 


Rozloha: 5 339 km2 (6,8 % rozlohy České republiky)


Nejvýše položený bod: Macecha (1 113 m. n m.) – úpatí hory Klínovec, okres Chomutov


Nejníže položený bod: hladina Labe (115 m. n m.) – výtok řeky Labe u Hřenska, okres Děčín


Počet sídel: v Ústeckém kraji je 354 obcí, z toho 59 má statut města


Počet obyvatel: 821 080


Průměrná hustota osídlení: 153,8 km2 (čtvrtý nejlidnatější kraj ČR)


1. Obyvatelstvo

K 31. 12. 2017 žilo v Ústeckém kraji 821 080 obyvatel, což je o 297 obyvatel méně než napočátku roku. V našem kraji se během roku 2017 narodilo celkem 8 442 dětí, v přepočtu na 1 000 obyvatel patří náš kraj ke krajům, kde se rodí méně dětí (pomyslná třetí nejhorší pozice v rámci mezikrajového srovnání). Během prvního až čtvrtého čtvrtletí roku 2017 zemřelo v našem kraji 9 172 obyvatel, 7 691 obyvatel se do kraje přistěhovalo a 7 258 obyvatel se z kraje vystěhovalo. Nejvíce lidí se v roce 2017 přistěhovalo do okresu Litoměřice (305 obyvatel), naopak nejvíce obyvatel se vystěhovalo z okresu Děčín (312 obyvatel). V kraji bylo uzavřeno celkem 3 901 sňatků a rozvedeno bylo 2 252 manželství. V ukazatelích úmrtnosti, rozvodovosti a potratovosti převyšuje náš kraj republikový průměr, hodnoty našeho kraje patří vůbec k nejhorším v rámci celé České republiky.


2. Zaměstnanost a mzdy

Subjekty s pracovištěm na území kraje zaměstnávaly v období leden až prosinec 2017 celkem 246,2 tis. osob (přepočteno na plně zaměstnané), proti stejnému období roku 2016 to představovalo nárůst o 3,6 tis. osob, tj. o 1,5 % (šestý nejvyšší po Hl. m. Praha, Středočeském, Královohradeckém, Libereckém a Jihomoravském kraji). Z  hlediska počtu zaměstnanců se Ústecký kraj dlouhodobě řadí na 5. nejvyšší příčku mezi kraji a na celkovém počtu zaměstnanců České republiky se v roce 2017 podílel 6,2 %.


Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtený počet zaměstnanců dosáhla v 1. až 4. 2017 v Ústeckém kraji 27 085 Kč, což představuje meziročně nárůst o 1 904 Kč, tj. o 7,6 %. Oproti zvýšení průměrné mzdy v ČR byl nárůst v kraji vyšší o 0,6 p. b. V porovnání s ostatními kraji bylo meziroční zvýšení v Ústeckém kraji spolu s Královéhradeckým krajem páté nejvyšší po Karlovarském, Plzeňském, Středočeském, Pardubickém kraji.


3. Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS)

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle výsledků VŠPS v Ústeckém kraji ve 4. čtvrtletí 2017 dosáhl 387,9 tis. osob, z toho bylo 218,6 tis. mužů (56,4 %) a 169,3 tis. žen (43,6 %). Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v dalším zaměstnání 4,4 tis. osob. Z počtu 16,6 tisíc osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu bylo 81,7 % žen. Z celkového počtu zaměstnaných osob, podle výsledků výběrového šetření pracovních sil, jich bylo nejvíce zaměstnáno v průmyslu (32 %), tento podíl převyšoval úroveň České republiky o 1,6 procentního bodu (p. b.). Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let v procentech) dosáhla za obě pohlaví celkem 58,0 %, což bylo o 0,8 p.b. méně  než ve stejném období roku 2016. Počet nezaměstnaných osob, vypočtený na základě výsledků VŠPS ve čtvrtém čtvrtletí 2017, dosáhl 12,5 tis. osob, z toho 5,7 tis. byly ženy (45,8 %). Nezaměstnaní ve věku 15-29 let tvořili 27 % nezaměstnaných (3,4 tis. osob). Míra obecné nezaměstnanosti se podle výsledků výběrového šetření meziročně snížila o 1,6 p.b.a dosáhla hodnoty 3,1 %. Ve srovnání s ostatními kraji byla tato hodnota třetí nejhorší (po Libereckém a Moravskoslezském kraji).


4. Nezaměstnanost

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce k 31. 12. 2017 dosáhl 31 522 osob (z toho bylo 16 644 žen, tj. 52,8 %) a proti stejnému období předchozího roku klesl o 13 006 osob. Podíl nezaměstnaných osob, tedy podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let na obyvatelstvo ve věku 15-64 let, dosáhl ke konci roku 2017 v našem kraji hodnoty 5,39 %. Proti stejnému období roku 2016 došlo k poklesu o 2,39 p.b.,hodnoty našeho kraje však patří dlouhodobě k nejhorším v rámci celé České republiky. Podíl nezaměstnaných žen v porovnání s muži byl v našem kraji vyšší o 0,85 procentního bodu a dosáhl hodnoty 5,83 %. Z okresů našeho kraje je na tom v rámci podílu nezaměstnaných osob nejhůře okres Most (7,27 %), kterému patří dlouhodobě předposlední příčka v rámci meziokresního srovnání ČR (za okresem Karviná, 8,14 %). Z řad neumístěných uchazečů o práci se v roce 2017 počet žen snížil o 28 %, počet občanů se zdravotním postižením se snížil o 15,5 %. Neumístěných absolventů škol k 31. 12. 2017, kteří vstupovali na trh práce a hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, bylo  700, což bylo o 389 (tj. o 35,7 %) méně než v roce 2016. Osoby s nárokem na podporu v nezaměstnanosti před nástupem do zaměstnání tvořily 21,5 % z celkového počtu neumístěných. Na jedno volné pracovní místo připadali v kraji téměř tři uchazeči (2,9), i když je to o tři uchazeče méně než v roce 2016, v mezikrajovém srovnání Ústecký kraj zaujímá druhou nejhorší pozici, hned za Moravskoslezským krajem (3,5).


5. Organizační statistika

V Ústeckém kraji bylo k 31. 12. 2017 evidováno 174 708 ekonomických subjektů. Oproti stavu ke konci roku 2016 se jejich počet zvýšil o 468 subjektů (tj. 0,3 %). Převažující právní formou v Ústeckém kraji ke konci roku 2017 bylo podnikání fyzických osob, obdobně jako v celé České republice. Jejich počet k 31. 12. 2017 dosáhl 138 698 osob, což bylo 79,4 % z celkového počtu subjektů (o 5,2 p.b.více než v ČR), nejvyšší podíl byl v Libereckém kraji (81,2 %) a nejnižší v Hl. m. Praze (57,4 %). Počet fyzických osob ke konci roku 2017 byl o 157 osob nižší než ke konci roku 2016, na toto snížení měl největší vliv pokles počtu osob podnikajících podle zvláštních zákonů (tzv. svobodná povolání) o 2 106 subjektů. Naopak se v kraji zvýšil počet živnostníků o 2 067 a počet samostatně hospodařících rolníků o 81. Z hlediska převažující ekonomické činnosti (CZ-NACE) působilo v Ústeckém kraji 23,5 % subjektů z celkového počtu v oblasti velkoobchodu, maloobchodu a v opravách a údržbě motorových vozidel. Druhým a třetím nejčastějším zaměřením v kraji bylo stavebnictví 13,3 % a průmysl 11,1 %.


6. Stavební povolení

Stavební úřady Ústeckého kraje vydaly v průběhu roku 2017 celkem 4 805 stavebních povolení, v porovnání s rokem 2016 to bylo o 219 (o 4,4 %) stavebních povolení méně. Celková orientační hodnota vydaných stavebních povolení, která představuje odhad celkových nákladů staveb včetně technologie vynaložené na přípravu, realizaci a uvedení stavby do provozu (nejedná se o konečné náklady stavby), dosáhla v Ústeckém kraji 30 938 mil. Kč. K meziročnímu nárůstu došlo s výjimkou Jihočeského kraje ve všech ostatních krajích, v Ústeckém kraji byl sedmý nejvyšší. Průměrná orientační hodnota na jedno stavební povolení vydané v Ústeckém kraji dosáhla hodnoty 6 439 tis. Kč (meziroční zvýšení bylo vyšší o 1 057 tis. Kč, tj. o 19,6%). Proti stejnému období minulého roku nejvíce stoupl počet vydaných stavebních povolení v okrese Louny (o 9,8 %). Nejvyšší průměrná orientační hodnota stavby na jedno stavební povolení byla zaznamenána v okrese Louny (20 191 tis. Kč). Nejvíce peněz na novou bytovou výstavbu bylo podle vydaných stavebních povolení vynaloženo v okrese Teplice (20 % z nákladů na bytovou výstavbu celkem), na změny dokončených bytových staveb se nejvíce vynakládalo v okrese Děčín (17,9 % z celkové částky na změnu dokončených bytových staveb).



7. Bytová výstavba


V roce 2017 byla v Ústeckém kraji zahájena výstavba celkem 1 196 bytů, v porovnání s rokem 2016 to znamenalo snížení o 103 bytů, tj. o 7,9 % méně. V České republice bylo zahájeno celkem 31 521 bytů, kraj se na tomto počtu podílel 3,8 %. Výstavba bytů zahájená v roce 2017 byla v Ústeckém kraji z více než 66 % prováděna v rodinných domech, jednalo se o 796 bytů, proti předchozímu roku počet vzrostl o 1 %. Více než 20 % ze zahájené stavby rodinných domů v kraji bude uskutečněno v okrese Teplice, v ostatních okresech se podíl pohyboval mezi 11 až 17 %, pouze v okrese Most to bylo necelých 9 %. Nástavbou, přístavbou a vestavbou přibude v rodinných domech 49 bytů (4,1 % zahájených bytů), z toho nejvíce v okresech Teplice (24,5 %), Děčín (20,4 %), Chomutov (18,4 %), Louny (16,3%) a Litoměřice (10,2 %), v okresech Most a Ústí nad Labem dosahoval podíl méně než 10 %. V uplynulém roce byla v kraji zahájena výstavba 27 nových bytů v bytových domech, ze 70 % se jednalo o byty v okrese Chomutov a zbývajících 30 % bytů bylo zahájeno v okrese Teplice, v ostatních okresech kraje nebyla započata žádná výstavba. V roce 2017 byla zahájena rovněž nástavba, přístavba či vestavba 70 bytů v bytových domech, tj. 5,9 % z počtu zahájených bytů, tento podíl byl osmý nejvyšší mezi kraji. Téměř 69 % těchto bytů se začalo stavět v okrese Teplice, více než 27 % v okrese Ústí nad Labem, 2,9 % v okrese Děčín, 1,4 % v okrese Chomutov a  žádná výstavba nebyla zahájena v okresech Litoměřice, Louny a Most.


8. Zemědělství


Ke konci roku 2017 bylo v našem kraji vyrobeno celkem 1 902 tun masa (bez drůbežího), z toho 52,3 % bylo maso hovězí a telecí, maso vepřové pak tvořilo 46,6 %. V roce 2017 bylo v Ústeckém kraji sklizeno celkem 542 181 tun obilovin (včetně kukuřice na zrno a ostatních obilovin). V porovnání s předchozím rokem to znamenalo pokles o 12 % (o 73 796 tun zrna). Nejrozšířenější obilovinou všeobecně je pšenice, v Ústeckém kraji představoval její podíl na celkové ploše obilovin (71,5 %) nejvyšší hodnotu mezi kraji. Ve struktuře ploch pšenice zaujímaly více než 92 % ozimé odrůdy. Celkový objem sklizené pšenice (389 445 tun) v roce 2017 představoval 71,8% podíl na celkové sklizni obilovin v kraji a byl nejvyšší mezi kraji. Druhou nejrozšířenější obilovinou v kraji je ječmen (reprezentovaný ze 78,4 % jarními odrůdami). Na sklizni obilovin se ječmen, sklizní 109 658 tun, podílel více než 20 %, ječmen jarní více než 15 %.


9. Průmysl


V Ústeckém kraji sídlilo v roce 2017 celkem 173 velkých průmyslových podniků (se 100 a více zaměstnanci), ve kterých pracovalo celkem 59 234 zaměstnanců, proti roku 2016 došlo k nárůstu počtu pracovníků o 5,4 %. Na celkovém počtu zaměstnaných v průmyslových podnicích České republiky se kraj podílel 7 %. Počtem podniků i počtem zaměstnanců se v mezikrajovém srovnání řadil Ústecký kraj na pomyslnou šestou nejvyšší příčku.


Průměrná hrubá měsíční mzda ve velkých průmyslových podnicích Ústeckého kraje dosáhla v roce 2017 výše 32 748 Kč a proti roku 2016 se zvýšila o 7,7 %, jednalo se o druhý nejvyšší nárůst mezi kraji. Úroveň mezd v průmyslu v kraji byla třetí nejvyšší v České republice. Proti republikovému průměru byla mzda v Ústeckém kraji o 622 Kč vyšší, proti kraji s nejvyšší vyplácenou mzdou v průmyslu (Středočeský kraj) však zaostávala téměř o 5,5 tis. Kč, tj. o 14,3 %.


Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy dosáhly za rok 2017 v Ústeckém kraji více než 333 mld. Kč a svým objemem byly třetí nejvyšší v porovnání s ostatními kraji. Na celorepublikových tržbách se podílely 9,1 %. V porovnání s předchozím rokem se tržby v kraji zvýšily o 18,8 %. Ve všech krajích tržby meziročně vzrostly, nejvyšší nárůst byl v Ústeckém kraji a nejnižší nárůst zaznamenal  Moravskoslezský kraj (0,6%).


10. Stavebnictví


Podniky se stavební výrobou s 50 a více zaměstnanci zaměstnávaly na území Ústeckého kraje celkem 4 652 pracovníků. Kraj se řadil počtem zaměstnanců na šestou nejvyšší příčku. Na počtu zaměstnanců stavebních firem České republiky (76 741) se kraj podílel 6,1 %. Meziročně se počet zaměstnanců ve stavebnictví zvýšil pouze v Libereckém, Karlovarském, Kraji Vysočina a Středočeském. V Jihomoravském kraji byl počet zaměstnanců stejný jako v předchozím roce.   V ostatních krajích došlo k poklesu počtu zaměstnanců proti předchozímu období. V Ústeckém kraji bylo o 261 osob méně, tj. 5,3 % a šlo o třetí nejvyšší pokles mezi kraji.


Průměrná mzda zaměstnanců ve stavebnictví dosáhla v Ústeckém kraji 31 543 Kč a proti úrovni roku 2016 se zvýšila o 1 562 Kč (o 5,2 %). K meziročnímu nárůstu mezd došlo ve všech krajích. Zvýšení v Ústeckém kraji bylo sedmé nejvyšší. Proti průměru ČR byla mzda v Ústeckém kraji nižší o 2 963 Kč (o 8,6 %). Proti Hl. městu Praze, kraji s nejvyšší mzdou ve stavebnictví, byla nižší o 9,8 tisíc Kč, tj.(o 23,6 %).


Základní stavební výroba (ZSV) v Ústeckém kraji dosáhla v roce 2017 výše 10,5 mld. Kč v běžných cenách a mezi kraji byla čtvrtá nejvyšší po Hl. městě Praze, Jihomoravském a  Jihočeském kraji. Proti roku 2016 se snížil objem ZSV v sedmi krajích, v Ústeckém kraji byl pokles nejvyšší, a to celkem o 1 956 mil. Kč, tj. 15,6 %. Nižší objem základní stavební výroby v Ústeckém kraji byl ovlivněn inženýrským stavitelstvím (pokles o 26,6 %).


Data k 31. 12. 2017

Zdroj: ČSÚ https://www.czso.cz/csu/xu




 
Zodpovídá: Mgr. Markéta Flochová
Vytvořeno / změněno: 13.4.2005 / 11.12.2017

 

Zobrazit vyhledávací formulář »


 

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

web & design , redakční systém