Vysokotlaká linie propojí plynovody Opal na severu a Megal na jihu. Tureckými a italskými rourami o průměru 1,4 metru, jejichž životnost je až 100 let, bude ročně protékat až 30 miliard metrů krychlových plynu z nových ruských zdrojů, což je 3,5násobek loňské spotřeby ČR. Nejsložitější bylo tříleté jednání s více než 1000 vlastníky zhruba 3000 pozemků. Museli souhlasit s trubkou pod zemí a umožnit přístup, pokud by se na linii něco stalo. Jen desítky pozemků NET4GAS vykoupil.
Třetinu stavby, většinou v Ústeckém kraji, staví český Plynostav a ruský Strojtransgaz, zbytek belgicko-rakouské konsorcium Denys-Alpin. Gazela kříží 66 silnic, 13 železnic a 51 vodních toků. Celková hmotnost 9500 osmnáctimetrových trubek o tloušťce 18 až 26 milimetrů bude 120 000 tun, dvanáctkrát více než váží Eiffelova věž.
Na severočeském úseku od Brandova do Sýrovic svařují roury ručně, na zbylých dvou svařovacími automaty, které spojí dvě roury za 25 minut. Na celé trase je přes 100 svářecích kobek.
Gazela má strategickou roli v případě přerušení dodávek plynu z Ruska přes Ukrajinu, což se stalo v roce 2009, a přes Bělorusko.