Pro ČTK, zpracováno 24.7.2003
1. Povodně způsobily v ÚK škodu za více než 11 miliard korun. Kolik korun přišlo za rok od povodní do kraje ze všech zdrojů?
rok 2002 (k 31. 12. 2002)
dotace MF (úhrady prvotních nákladů) 315 501 707 Kč
dotace MMR (dotační tituly MMR) 318 358 000 Kč
dar saské vlády do Fondu obnovy 154 750 000 Kč
výtěžek z veřejné sbírky 25 003 163 Kč
CELKEM 2002: 813 612 870 Kč
rok 2003 (došlo do dnešního dne)
dotace MMR (dotační tituly MMR) 35 000 000 Kč
Fond solidarity EU 121 769 659 Kč
CELKEM 2003 156 769 659 Kč
tj. 813 612 870 Kč za rok 2002
156 769 659 Kč za rok 2003
CELKEM 2002 + 2003 970 382 529 Kč.
2. Kolik bylo při povodni i po povodni zbouráno domů? Kolik bylo celkem postaveno nových a kde? +
3. Kolik bylo zničeno bytů? Kolik už bylo obnoveno?
Žádostí o finanční příspěvek na demolice (dotační titul MMR – úhrada nákladů demolic zničených objektů) bylo od loňského srpna do dnešního dne na KÚ ÚK podáno 63 (číslo narůstá, titul trvá). KÚ ÚK nesumarizoval informace o celkovém počtu demolic.
Podle našich informací bylo k demolici 18 bytů v bytových domech a 236 bytů v rodinných domech (není rozlišeno, zda to bylo v jednom domě nebo ve více domech). Tato čísla však nemusí být přesná; stejně tak nemáme údaje o míře poničení bytů – viz poznámky o sumarizace: obce neměly povinnost nám tyto údaje hlásit, kraj je nesumarizoval. Co se týče postavených a obnovených domů a bytů, opět nemáme tyto informace k dispozici.
4. Kolik bylo vyřazeno škol? Jsou už všechny v provozu, popřípadě, které ještě nejsou?
Poškozených středních škol, učilišť a odborných učilišť v důsledku srpnové povodně bylo 20. Z toho 11 škol zahájilo loni školní rok se zpožděním. Pouze SOU Terezínská v Lovosicích bylo úplně zrušeno a spojeno se SPŠCH a SOU zemědělským v Lovosicích.
5. Jaké významné památky v kraji voda zničila?
Soupis poškozených památek posíláme v příloze
Odpovědi na následující otázky poskytl ing. Pavel Tošovský, náměstek hejtmana Ústeckého kraje:
6. Připravují se nějaká významná protipovodňová opatření, pokud ano, jaká?
V Ústí nad Labem existuje projekt na protipovodňovou hráz. Pokud jde o Ústecký kraj, byla v rámci projektu ENLARGE NET dohodnuta spolupráce se Saskem a Polskem v oblasti krizového řízení – Ústecký kraj je pověřen řízením této pracovní skupiny a v prázdninách se sejde k prvnímu jednání. Cílem je spolupráce při dalších obdobných krizových situací, zlepšení informovanosti. Rada Ústeckého kraje také souhlasila s účastí Ústeckého kraje v projektu „Preventivní ochranná protipovodňová opatření prostřednictvím nadnárodního územního plánování (ELLA)“ jako partnera projektu. Uložila uplatnit do návrhu rozpočtu na roky 2004 – 2006 finanční prostředky na spolufinancování účasti Ústeckého kraje v tomto projektu. Podrobnosti k projektu viz příloha.
Projekt předložila saské ministerstvo vnitra (hlavní partner), jeho dalšími partnery jsou německé orgány a instituce (spolkové i saské). Partnery na české straně by měly být: Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, místo Ministerstva zemědělství se jedná s podniky povodí (Labe, Vltavy a Ohře) a k projektu se hlásí (předběžně) pět krajů (Královéhradecký, Pardubický, Jihočeský, Plzeňský a Ústecký), dosud není vyjasněna pozice Středočeského kraje.
Cíl projektu: rozvoj a implementace mezinárodní spolupráce při prevenci povodní v celém povodí řeky Labe (se všemi přítoky) využívající nástroje, které poskytuje územní plánování.
Výstupy projektu:
- společná strategie povodňové ochrany území
- analýza hlavních rizik a návrh opatření (rizikové mapy, mapy škod v území „Atlas Labe“, mapy s návrhy retenčních a dalších opatření
- zlepšení nástrojů územního plánování – legislativní opatření
- realizace pilotních projektů: ověření navrhovaných opatření realizací konkrétních projektů v oblasti územního plánování (zpracování územně technických nebo územně plánovacích podkladů)
Časový harmonogram: projekt bude realizován od konce roku 2003 do roku 2006.
Finanční rámec: rozpočet německé strany je 2,5 mil €
rozpočet české účasti je 600 tis .€ - 450 tis. € příspěvek EU
150 tis. € vlastní prostředky partnerů ČR, z toho 65% hradí ústřední orgány a 35% kraje. Z toho vyplývá na Ústecký kraj cca 10.5 tis € (336 tis Kč).
Důvody pro účast Ústeckého kraje v projektu:
1) vstřícnost k přeshraničním sousedům
2) naučíme se realizovat projekt financovaný z programu Interreg
3) získání prostředků na realizaci pilotních projektů (náklady kraje činí 25% celkových nákladů účasti kraje v projektu).
7. Jaké a kdo způsobil největší nedostatky při pomoci ÚK při obnově po povodních?
Největší problémy v současné době působí stát, který velmi pomalu uvolňuje peníze na obnovu zaplavených majetků pro lidi, kteří na ně v mnoha místech stále ještě čekají.
8. Co by udělal kraj při podobné krizové situaci lépe, či jinak?
V loňském roce jsme krizovou situaci takového rozsahu řešili poprvé, dá se říci, že v každé další obdobné situaci v budoucnosti bychom se chovali profesionálněji zejména v počátku krize. I když zdůrazňuji, že si rozhodně vzhledem k těmto okolnostem nemůžeme nic podstatného vytknout. Konkrétně – jistě by se v takové situaci podařilo rychleji nastartovat spolupráci mezi krajem a obcemi, zvládli bychom lépe poněkud těžkopádný začátek krizové komunikace.
9. Které státní a jiné organizace by mohly postupovat při odstranění následků povodní rychleji (při kladení této otázky myslím na labské břehy, které než Povodí Labe uklízí spíše sama příroda)?
Nejprve bych rád pochválil přírodu, která se snaží asi nejlépe a nejrychleji s následky velké vody vypořádat. Pokud jde o obce, ty se myslím také snažily a stále snaží podle svých možností a sil. Povodí Labe bych se trochu zastal – akce jsou připraveny, ale práce jsou přímo úměrné tempu, v jakém na ně dostávají peníze… Proto by rychleji měla pracovat především resortní ministerstva.
Vydala: Mgr. Romana Konečná, tisková mluvčí Ústeckého kraje